Zemřel Nat Hentoff

Nathan Irving Hentoff (*10. 6. 1925, Boston – †7. 1. 2017, NYC), eklektický politický komentátor a dlouholetý syndikovaný žurnalista, jeden z největších znalců a obránců Prvního dodatku americké ústavy (o svobodě slova), skvostný jazzový kritik a propagátor, romanopisec, neúnavný libertarián… Číst dál...

Ibrahim Ibn Jakub aneb frága matka měst

Už od školních let známe tajuplné jméno Ibrahim ibn Jakub. Naši učitelé nám vyprávěli, že to byl dávno a dávno před Karlem IV. a Janem Husem arabský kupec, který dorazil do Prahy a moc si to tady prý pochvaloval. Údajně to byl emisar córdobského chalífátu, který navštívil české země někdy kolem roku 965. Proč se tento muž ze vzdálené… Číst dál...

Štempl nesmrtelnosti

Mohutný chór skeptických hlasů, který se během čtyřiadvaceti hodin po vyhlášení letošní Nobelovy ceny za literaturu ozval, ani tak nezpochybňuje oceněného, jako skutečnost, že se v kategorii literatury objevil písničkář, tedy v podstatě polovičatý básník. Tyto námitky jsou hodné pozornosti určitě více než všeobecné jalové nadšení,… Číst dál...

Novou krev s díky odmítám

Velkoryse pojatým festiválkem v pražském Divadle Archa, oslaví 5. listopadu lounská značka Guerilla Records patnácté narozeniny. Od počátku je hybatelem všeho s ní spojeného Vladimír „Lábus“ Drápal, dnes už jedna z nejdůležitějších postav tuzemské undergroundové scény. Slovo „guerilla“ znamená „drobná zákopová… Číst dál...

Yuri Slezkine aneb exkurze do židovského století

Náš dnešní hrdina se jmenoval Jurij Slezkin a narodil se v docela zajímavé době a dá se říci, že díky té době i v pozoruhodné zemi: bylo to v roce 1956 a jeho rodištěm byla Moskva. V Sovětském svazu se začaly lámat ledy, když tehdejší šéf komunistické partaje Chruščov vytáhl ze sejfu Stalinovy zločiny a veřejně se o nich… Číst dál...

Jak se píše – a ne klišé aneb Prolegomena ke každému dalšímu napsanému, které bude chtít vystoupit jako krásná literatura

Mnozí vědí, jak Edgar Allan Poe psal báseň Havran. Podle Miroslava Macka, jednoho z českých překladatelů, se raven ornitologicky správně řekne krkavec, tudíž i Mackův překlad Poeovy básně se jmenuje Krkavec. Ostatně krkavčím překladatelem není sám. Jednou z nevýhod této preciznosti jsou krkavcovy tři slabiky místo ravenových… Číst dál...

Zdeněk Neubauer aneb Pán příběhů

Postmodernu chápu jako renesanci světa. Dosti možná, že postmoderna je vůbec první renesancí, to jest – kosmicky mi opravdu připadá moudrá – v tom smyslu, že dává skvělou příležitost pěstovat lásku k moudrosti: dovoluje rehabilitovat tuto ctnost a vážit si jí právě na pozadí různých výstřelků – fundamentalistických či agnostických.… Číst dál...

Jazz – menšinový žánr Jazzové sekce?

Červencové úmrtí Louise Armstronga roku 1971 symbolizuje konec přimočarého vývoje jazzu. Poválečné období jazzové hudby se stává klasickým obdobím moderního jazzu, jehož styly definovaly vyjadřovací prostředky – jazyk jazzu. Nastává věk jazzových fúzí, mající za cíl nacházet nový zvuk jazzu a nové styčné body se soudobou populární hudbou. 30. října… Číst dál...

Postila

Terénní kompozice s půllitry piva zvaná Zátiší, jakýsi předobraz landartového žánru, byla premiérově vyvedena v květnu 1967 na Kampě. Východiskem byl optický dojem umělce inspirujícího se poměry v pivnici. Zaujme jej nutně sestava půllitrů s pivem na stolech. Poněvadž rovinu piv zakrývají hosté, je třeba si je… Číst dál...

Ad hot

Na konci června 1990, což si teď vyčítám daleko víc, jsem nebyl ochoten, neb schopen, vypláznout x-násobnou sumu za lístek překupníkům u bran stadionu klubu Paris Saint- Germain FC. Shodou okolností pojmenovaného Parc des Princes. Na beznadějně vyprodaný koncert Prince s The New Power Gerenation. Možná jeho vůbec nejlepším bandem.… Číst dál...