Různé

Postila

Sochy Ikarova otce Daidala dokonce chodily. Jejich autor přesto nepatří v řecké mytologii mezi umělce, ale pouze mezi řemeslníky. Neměl Múzu. Všichni sochaři, ať už se mají za umělce nebo řemeslníky, by však měli umět postavit sochu tak, aby aspoň stála.Post illa verba dodávám, že jednou jsme se s Karlem Neprašem peripateticky procházeli.… Číst dál...

Ad hot

Budu se opakovat, ale nedá se nic dělat – „hudba je jinde“ než ukazují Grammy, společenská událost a ovšem i akce k podpoře hudebního průmyslu. S čímž koresponduje vítězství Taylor Swiftové s titulem 1989 v hlavní kategorii album roku. Původně countryová dívka už dávno zamířila do obecného mainstreamu, kde má… Číst dál...

Postila

Právě dokončuji mnou již avizovaný román Nepředmětná Odyssea. Budoucí čtenář si jistě povšimne souběhu stránek milostných, detektivních, cestopisných a metafyzických. Souběžné příběhy se nesplétají ve „fašizující“ svazek prutů, ve fasces, ale odehrávají se s koordinovanou chronologií, s koordinovanými retrospektivami, s koordinovaným… Číst dál...

Ad hot

Dvakrát zde šla rozmarná řeč o průsaku názvů hudebních nástrojů, bubnu a trumpety, do běžné mluvy. Tentokrát mírně odbočíme, ale s muzikou to úzce souvisí. Lada se měla jmenovat slovanská bohyně krásy a lásky. Tedy ideálního souladu. Od něho pramení říčka významů. Začněme hudebními. Například piano je třeba čas od času… Číst dál...

Postila

Po předání Seifertovy ceny mne objali mnozí. Jako jeden z prvních Sváťa Karásek, přítel a zpívající kazatel na slovo Boží vzatý. Post illa verba dodávám, že Sváťovi vděčím nejen za zmíněné objetí. Před lety jsem se ocitl na zahradní slavnosti v jedné dolnorakouské vinařské obci. Když si místní farář nepřestával libovat,… Číst dál...

Ad hot

Zvláštní věc. Pokaždé když jdu Šafaříkovou ulicí, tedy tak jednou za rok, vzpomenu si na bruslení po ploše před pár lety zbouraného „Zimáku“ na Štvanickém ostrově. Jistě je podivné, proč právě v ulici vedoucí od vrcholku Bělehradské k Nuselským schodům či ke Zvonařce, kde bývala uzenářská velkovýrobna… Číst dál...

Ad hot

„Steaky! Tos nežral!“, stálo (sic!) na ceduli při silnici, podtrženo obrovskou šipkou, tedy spíš šípem, mířícím doprostřed sotva deset metrů vzdálené zdi vesnického hřbitůvku. Pravda, to jsem nežral. Počítám, že ani takový doktor Hannibal Lecter by si nedal. Ten přece rád čerstvou flaksu. V prvé chvíli mě napadlo, jestli by nestála… Číst dál...

Uchamžiky

Za okny už jede podzim na plné obrátky, tak tu doma přemýšlím, kterou svou oblíbenou desku bych označil jako podzimní. A hned mě jich (podobně jako listí) napadá několik. Většinou nejde ani tak o desky, které podzimně znějí nebo o této roční době pojednávají, ale spíše o alba, která jsem na podzim poznal, oblíbil si,… Číst dál...

Postila

Kdekoli se poutník ve městě Lisabonu zastaví, je odtamtud vyhlídka. Post illa verba dodávám, že jsem si to díky svému synu Eugenovi ověřil. Poutník však vnímá nejen výhledy. Vidí i architekturu – maurskou, koloniální a „lisabonskou“. Balkony, na které se dá – nebo nedá – vstoupit. Okna bíle rámovaná s červenými okraji – mají totiž… Číst dál...
Další články