Hudba proti agresi: United Islands udělá hluk před ruskou ambasádou. Potřetí zazní Noise for Ukraine.

Festival United Islands se společně s českými i zahraničními partnery připojí k připomínce čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. V úterý 24. února v 17 hodin zvou veřejnost do ulice Ukrajinských hrdinů na devadesátiminutový koncert Noise for Ukraine, který se stane hudebním vyjádřením odporu vůči pokračující ruské agresi a symbolem solidarity s Ukrajinou.

Mezi umělci, kteří odehrají svůj speciální koncert, budou kapela Zrní, herec a zpěvák Šimon Bilina, zpěvačka a herečka Jitka Čvančarová, básník a rapper Cermaque, písničkářka Kvietah a další. Hudba se tak stane jazykem nesouhlasu, podpory a připomínkou toho, že válka na Ukrajině není vzdálený konflikt, ale událost, která se dotýká celé Evropy.

„I letos se sejdeme před ruským velvyslanectvím, protože mlčet znamená souhlasit. Noise for Ukraine je jasným signálem, že s ruskou agresí dlouhodobě nesouhlasíme a že Ukrajina v tom není sama,“ říká Jura Pátek, jeden ze svolavatelů manifestu.

“Hudební akcí chceme dát hlasitě najevo hold všem ukrajinským hrdinům, kteří už čtyři dlouhé roky brání nejen svou zemi, ale i hodnoty, na kterých stojí svobodná Evropa,” doplňuje výkonný ředitel festivalu United Islands Martin Štěrba.

Koncert Noise for Ukraine je součástí širší vlny občanských a kulturních aktivit, které se v pondělí 24. února uskuteční po celý den. Festival United Islands se touto iniciativou už potřetí připojí k mezinárodnímu hlasu solidarity s Ukrajinou. Speciální akci festival United Islands svolává ve spolupráci s Velvyslanectvím Nizozemska, Lotyšska, Finska, Lucemburska, Kanady, Irska, Dánska, Belgie, Švédska, Norska a mnohých dalších.

“Nekrmte monstra!” Vepřové komety vydávají nové album a zaplňují vyprázdněný prostor domácího funku

Vepřové komety vydávají na vinylu druhé album „Nekrmte monstra“. Deska kombinuje funk s prvky rapu, jazzu, folku a pro skupinu charakteristickými českými autorskými texty. V crowdfundingové kampani už skupina vybrala přes 80 % cílové částky. Album vyjde u vydavatelství Polí5 – na vinylu 26. února, digitálně už 13. února. Křest proběhne 26. a 27. února v pražském klubu Café V lese – páteční termín už je vyprodaný.
Nová deska s celkem 10 zbrusu novými skladbami nabízí hudební paletu od funkových pecek, pro které kapelu fanoušci někdy označují jako „nástupce J.A.R.“, přes jazzové a folkové balady až po rap nebo pseudo-indickou mantru „Nahejhajnej hajnánahá“ s hostující zpěvačkou Bárou Zmekovou.
S Jakubem jsme se potkali během studií Textu a scénáře na VOŠ Jaroslava Ježka. Až o pár let později jsem ale zjistila, že dělá s klukama super nápaditou hudbu. Po společném vystoupení ve Fuchsu, kde jsem zjistila, jak příjemná změna to pro mě je, bylo jasné, že si ještě před velkou koncertní cestou do Japonska a USA za klukama do studia ráda odskočím zazpívat přímo na desku. Mám z toho radost!” říká zpěvačka a písničkářka.
Album vyjde v pátek 13. února digitálně na všech platformách. Na vinylu pak od 26. února, kdy proběhne křest alba v Café V lese. Páteční termín křtu 27. února už je vyprodaný. Jako první se hudební materiál dostane k přispěvatelům v kampani na Donio. K dispozici už je také pre-release skladby „Nekrm ty monstra!“
„Svou pohodlností, konformitou a neochotou přijmout osobní odpovědnost jen krmíme bující oligarchii,” osvětluje název desky frontman kapely a zakladatel klubu hudebního klubu Paliárka a umělecké komunita Blázni.cz, Jakub Jelínek, zvaný Fanky.

Vepřové komety – Nekrm ty monstra (YouTube)

„Vepřové komety je tak šílený název, že mě to donutilo si poslechnout premixy a hned mě oslovila kombinace bravurní instrumentace a totální poťouchlost leadera a jeho mnohoznačných textů. Chvilku jsem si říkal: „co je to za úplnou blbost“, ale přistihl jsem se při jakémsi radostném pohupování až tanci (a to nikdy netančím), takže se to nedalo odmítnout,” říká Josef Jindrák, baskytarista skupiny Skrytý půvab byrokracie a majitel vydavatelství Polí5, u kterého deska vychází.
Nahrávka vznikla ve spolupráci s hudebním producentem, skladatelem a kytaristou Janem Balcarem, který dlouhodobě skládá hudbu pro představení Cirku La Putyka i pro film. Po studiích Bros a 3bees nyní Balcar otevírá vlastní studio Splendiphonic,  kde vznikla jako první právě deska Vepřových komet.
„Honza už je s námi srostlý. Do studia jsme přišli s osmi písničkami. Ale Honza nás vyhecoval a ze dvou jamů jsme společně na místě vytvořili další dva tracky, které odlehčují kompozičně náročnější materiál,“ dodává frontman skupiny.
Devítičlenná formace se inspiruje v syrovém james-brownovském funku i kytarovějších Red Hot Chili Peppers, s čímž se v jejich písních mísí klukovská hravost, surrealistická poetika i český smysl pro humor. Sehraní jsou jako bratři, kterými někteří z nich ve skutečnosti jsou.
Se svým zpěvným českým energickým repertoárem kapela úspěšně koncertuje již od svých dětských začátků v roce 2004. Svůj první singl vydaly Vepřové komety pod vedením Ondřeje Soukupa v roce 2008. Debutové album „Funk ční ze mě“ vyšlo v roce 2017 u Championship Music. Od té doby kapela vydala hned několik EP a singlů – konkrétně „Buben“, „Beaty za všechny prachy“ a „Nanosekunda“.

Vepřové Komety – Pust ten buben ven (YouTube)
Vepřové Komety – Nanosekunda (YouTube)

Křest nového alba “Nekrmte monstra” proběhne 26. února a 27. února od 20 hodin v Café V lese v Praze. Páteční termín už je vyprodán. Hostem je mladé jazzové uskupení Cue Factory. Lístky lze zakoupit na GoOut a v kampani na Donio.

BEATrio Bély Flecka, Edmara Castañedy a Antonia Sáncheze se pro velký úspěch vrací do Prahy

Jedinečná sestava banjo – harfa – bicí nástroje, a hlavně osobitá, přitom soudržná nadžánrová fúze jazzu, soudobé hudby, progresivního bluegrassu, latiny či ingrediencí world music různých kontinentů, bezesporu patří k tomu nejoriginálnějšímu, co lze na současné scéně slyšet. Trio instrumentálních hvězd nadchlo zdejší publikum už v červenci 2025. „Vytleskaný“ druhý pražský koncert proběhne 5. února 2026 v příjemném prostředí divadla Archa+.

Stylotvorný americký virtuóz Béla Fleck, jenž přesvědčil publikum i kolegy – hudebníky, že banjo navzdory jistým zvukovým omezením může obstát jako vrcholný sólový nástroj v moderním jazzu i artificiální hudbě, je soundem svého aktuálního tria nadšen. Jak by ne. Vždyť se mu v době, když už bylo zdánlivě vyzkoušeno vše, podařilo spolu s kolumbijským harfeníkem Edmarem Castañedou a mexickým, v USA působícím bubeníkem Antoniem Sánchezem vytvořit nový zvukový vesmír. Přitom jen za pomoci tradičních akustických nástrojů. Není divu, že ještě nechce ukončit krasojízdu.

Banjista se dokonce nechal slyšet, že ho dobrodružná spolupráce v „BélaEdmarAntonioTriu“ vrátila do tvůrčího rozpoložení z let, kdy zakládal ve své době stejně novátorskou a „nemyslitelnou“ kapelu Flecktones, fúzující jazzrock, funk a jazzovou improvizaci s prvky progresivního bluegrassu. Ostatně kolumbijského harfeníka si vyhlédl ke spolupráci už někdy před dekádou s tím, že by ho přizval právě do Flecktones: „Edmar byl jedním z těch kluků, kteří by podle mého názoru skvěle zapadli do rozšířené rodiny Flecktones. Mezi podivíny, jako jsme my,“ směje se. „Takoví výjimeční lidé se v mém životě objevují. Mám tendenci hledat ke spolupráci hudebníky, kteří hrají na svůj nástroj jako nikdo jiný na světě.“

Nakonec vše dopadlo jinak, a ještě lépe. Než aby se stal Edmar Castañeda jenom hostem Flecktones, začal s ním Béla Fleck nejdříve improvizovat v duu. Následně ho přizval do projektu se slavným bubeníkem Antoniem Sánchezem, založeného v roce 2018 původně pro koncerty v Mexiku.

Autorskou tvorbu zaznamenalo BEATrio na eponymní album, vydané v květnu 2025, o kterém prestižní server All About Jazz napsal: „Abstraktní obraz na obalu desky odráží hudbu zcela přesně. Kamarádství v akci pak činí ponor do soundu ještě lákavějším. Je snadné vypěstovat si na tuhle hudbu závislost.“ Trojice hledačů se ovšem nespokojila s tím, čeho už dosáhla. Od doby vydání alba a předchozího pražského koncertu se zvuk a repertoár tria během intenzivního koncertování dále vyvíjel. I ti, co už zažili vystoupení v Hybernii, se jistě dočkají dalších příjemných překvapení.

Marta Kloučková a David Dorůžka vydávají u Bivak Records první singl z chystaného alba

Zpěvačka Marta Kloučková a kytarista David Dorůžka jsou bez nadsázky vůdčími osobnostmi české jazzové scény. Po letech společného hraní v komorním duu vydávají letos na jaře album How Little We Dream.

S vlastním osobitým a citlivým přístupem se na chystané novince věnují rozmanité paletě umělců od jazzové legendy Thelonia Monka, přes písničkáře Boba Dylana až po popovou hvězdu Billie Eillish. Nahrávka vyjde 10. dubna a bude k dostání jak digitálně, tak na LP deskách. První ochutnávkou je niterně milostná jazzová balada z pera Normana Simmonse If You Could Love Me. Doprovází ji klip, jehož režii obstaral Oliver Beaujard a vychází dnes, 22. ledna.

 

Premiéra singlu na streamovacích platformách je naplánována o den později, na pátek 23. ledna.
Už teď je možné si jej předuložit pod tímto linkem: musicraft.ffm.to/ifyoucouldloveme.
Cesta ke společnému albu byla dlouhá, ale nyní se již blíží ke zdárnému konci a to i díky úspěšné kampani na Donio, kde je stále možné na vznik desky přispět: www.donio.cz/how-little-we-dream

Nejbližší koncerty:
• 24. 1. Praha, Jazz Dock
• 25. 1. Havlíčkův Brod, Jazz na Radnici
Jarní TOUR k albu:
• 16. 4. Varnsdorf, Městské Divadlo
• 17. 4. Pardubice, Jazz Tangens
• 23. 4. Letohrad
• 5. 5. Prachatice
• 10. 5. Praha, Jazz Dock (+ host Milan Cimfe) – křest alba
• 20. 10. Brno, JazzFestBrno – křest alba

A studio Rubín uvede dokumentární inscenaci asfalt, asfalt, asfalt o řidičích kamionů a neviditelné infrastruktuře lidského pohodlí.

Premiéru bude mít 6. února

Kdo ve skutečnosti stojí za ekonomikou, která nikdy neutichá? Kdo převáží zboží, na němž stojí naše pohodlí – a co to znamená žít na cestě, v rytmu odpočívadel, termínů a dálničních pruhů? Inscenace asfalt, asfalt, asfalt přináší téma zdánlivě neviditelné subkultury, která však zásadně ovlivňuje životy nás všech. Do dokumentárního road tripu obsadil režisér Martin Krupa Lukáše Černocha, Tomáše Červinka a Eliáše Jeřábka. Inscenace vzniká ve spolupráci s Crater Collective z. s. a premiéru bude mít 6. února 2026 v A studiu Rubín.

Tvůrčí tým vedený režisérsko-dramaturgickým duem Martin Krupa – Tinka Avramova vytvořil nový autorský text na základě časosběrných dokumentárních rozhovorů s dopravci, řidiči kamionů a jejich rodinami, doplněných cestami po Evropě a odbornými rešeršemi. Výsledkem bude multimediální inscenace s originální vizualitou, loutkami, projekcemi, autorskou hudbou a performancí, která umožní divákům nahlédnout do života řidičů „z první ruky“ – z perspektivy kabiny kamionu, prostoru o třech metrech čtverečních, odkud se svět i krajina ztrácejí ve zpětném zrcátku.

„asfalt, asfalt, asfalt se zaměřuje na často opomíjený, ale nezbytný svět kamioňáků: jejich každodennost, pracovní podmínky, vztahy a osamělost, ale také specifickou subkulturu, ekologické dopady dopravy a mizející krajinu. Inscenace chce divákům zprostředkovat intimní pohled do života lidí, které běžně míjíme na silnicích, někdy s netrpělivostí či nadávkami, ale téměř nikdy bez jejich práce nežijeme,“ přibližuje připravovanou inscenaci umělecká šéfka A studia Rubín Lucie Ferenzová.

„Zajímá nás, proč se někdo rozhodne stát se řidičem kamionu a jak vypadá život na třech metrech čtverečních, kde se příroda mění v romanticky mizející kulisu. Chceme vytvořit inscenaci, která diváka posadí do role spolujezdce a nabídne mu možnost skutečně slyšet a vidět lidi, na nichž stojí náš spotřební komfort,“ doplňuje režisér Martin Krupa.

Dokumentární road trip byl vybrán ve výzvě RubínLab zaměřené na umělce do 35 let z téměř padesáti přihlášených a byl zařazen do repertoáru A studia Rubín. Na projektu spolupracují umělci (nej)mladší generace metodou devising theatre, tedy divadla tvořeného rovnocenně všemi členy týmu, jak hereckého obsazení tří profesionálních performerů – Lukáš Černoch, Tomáš Červinek, Eliáš Jeřábek, tak audiovizuální složky týmu – Kristýna Khinová, Karolína Jansová, Jan Štulo, Matouš Ondra a Ester Geislerová. Dokumentární materiál (video/audio nahrávky, rozhovory a autentické zkušenosti z cest) se stává „zrcadlem“ projektu a přináší do inscenace surovost a pravdivost.

Součástí projektu budou také odborné diskuze, Q&A s tvůrci a debaty k tématům spojeným s cargo průmyslem, pracovně-právními podmínkami, ekologickými dopady a sociální realitou profese, které zásadně formuje každodenní chod společnosti.

Kyšperský–Pilgr–Doubrava–Nikl: čtyři frontmani vydávají společné album Chunta

Ryzí radost z tvorby kontrastuje s klipem Cit, který je postavený na amputaci emocí

Čtyři výrazné osobnosti české hudební scény – Martin Kyšperský a Aleš Pilgr (Květy), Marek Doubrava (Hm…) a výtvarník a hudebník Petr Nikl – vydávají společné album Chunta. Nahrávka vznikla bez předem připravených písní, bez hierarchie a pevně daných rolí, poháněná ryzí radostí z tvorby. První singl Cit nyní uvádí klip, který místo tváří a doslovnosti volí motiv amputace emocí. Křty alba a další koncerty hudebníci chystají na březen.
Videoklip k písni Cit vznikl spontánně ve zkušebně Marka Doubravy v Praze pod vedením režiséra Milana Novotného. Vychází z jednoduchého a radikálního vizuálního vtipu – amputování očí jako nositelů emocí. Vedle záběrů ze zkoušky ho doplňují animace postav všech čtyř protagonistů z grafiky alba od Anny Niklové.
Neveřejný odkaz na klip Cit: https://youtu.be/OiHZgjtoyTs
Kvarteto se na albu Chunta vědomě vzdalo modelu jednoho lídra. Role frontmana se zde přirozeně střídají – podle písně, momentu i tématu – a jednotlivé skladby tak nesou rozdílné autorské perspektivy, které se vzájemně doplňují a konfrontují. „Chunta je pro mne skupinou čtyř autorsky produktivních tvůrců. Tím pádem nemá jednoho frontmana, ale funguje jako čtverá směs. Umožňuje překvapivé souzvuky, kontrasty i vzájemnosti a posouvá úhel hudebního pohledu každého z nás,“ říká Petr Nikl.
Základ alba vznikl týden před Vánoci 2024 na chatě v Jimramově na Vysočině. Čtveřice tam přijela bez dem, bez hotových textů i bez domluveného konceptu. Několik dní společně bydleli, vařili a nahrávali vše, co během improvizací vzniklo. „Neměli jsme vůbec nic připraveného. Improvizovali jsme na různá schémata, nálady a styly, až jsme najednou měli základy písniček,“ vzpomíná iniciátor projektu Martin Kyšperský.
Proces tvorby byl založený na otevřenosti a rychlém rozhodování. Často se stávalo, že jeden z autorů začal psát text, jiný ho zahlédl na monitoru a okamžitě k němu nazpíval melodii. Tak vznikla i píseň Cit, která se stala pilotním singlem. „Během nahrávání druhého podkladu začal Petr psát text. Marek si ho přečetl a hned ho začal zpívat. Natočili jsme to – a tak už to zůstalo. A takhle to jelo celé čtyři dny,“ popisuje Aleš Pilgr.
Album Chunta obsahuje 12 skladeb, které se pohybují mezi intimitou, humorem, fyzickou tělesností i existenciálními tématy. Texty pracují s obrazností, absurditou i křehkostí – objevují se motivy lásky, paměti, těla, úzkosti i konce světa. Často se v nich potkává lehkost s tíhou, poezie s groteskou. Hudebně je album otevřené a barevné: vedle kytar, kláves a bicích zaznívají také banjo, foukací harmonika, bisernica, buzuki, autoharfa nebo waterphone, což podtrhuje jeho hravost a zvukovou rozmanitost.
„Je to ryzí radost ze společné tvorby. Radost jako základní hnací motor. Tvorba jako výzkum, jakými různými způsoby jde píseň vytvořit. Sám bych nic takového nikdy nevytvořil. Baví mě, že se střídají frontmani a že je to skutečně kolektivní dílo,“ uzavírá Marek Doubrava. Album kvarteto dokončilo v závěru loňského roku, mix a mastering následně ve svém studiu obstaral Broněk Šmid.
Všichni čtyři umělci zůstávají výrazně aktivní také ve svých domácích projektech. Martin Kyšperský a Aleš Pilgr se skupinou Květy v loňském roce vydali EP Svačina, Petr Nikl připravil dvojalbum Pozp8tku a Marek Doubrava souběžně pracuje na nových písních kapely Hm… a věnuje se také scénické hudbě pro divadlo Minor a Divadlo loutek Ostrava.

Album Chunta vychází 23. ledna 2026 u Indies Scope. Naživo jej kvarteto pokřtí 3. března v brněnském Kabinetu MÚZ a 5. března v pražské Čítárně Unijazzu. Další jarní koncerty se uskuteční 4. března v Ostravě, 6. března v Příbrami a 8. března ve Vodňanech.

14. ročník Noci divadel se ponese v duchu havlovského tématu Pravda, absurdita, odvaha

V sobotu 28. března 2026 po celé České republice proběhne již čtrnáctý ročník Noci divadel. Největší divadelní svátek každoročně nabízí prohlídky, divadelní dílny, diskuze s tvůrci, představení, performance a další. Jedná se o výjimečný program, který diváci a divačky ve zbytku sezóny nezažijí a je nabízen zdarma nebo za symbolické vstupné. Letošní Noc divadel nese podtitul Pravda, absurdita, odvaha a připojuje se tak k oslavám 90. výročí narození jedné z nejvýraznějších osobností našich dějin – dramatika, esejisty, politika a státníka Václava Havla.

Stejně jako každý rok i letos nabízí téma Noci divadel široké spektrum interpretací. „Podtitul 14. ročníku začal vznikat jako připomínka výročí narození Václava Havla, abychom si postupně uvědomili neuvěřitelnou aktuálnost jeho myšlenek a témat. Žijeme v době, kdy pravda často zapadne ve změti polopravd, lží a banalit, absurdita se stává běžnou součástí veřejného prostoru a odvaha – být slyšet, pochybovat a klást otázky – je možná zase důležitější než dřív. Divadlo má v takovém světě jedinečné postavení: dokáže tyto jevy pojmenovat zároveň s lehkostí i vážností, poeticky i politicky, a nabídnout prostor pro zamyšlení nebo i dialog. Noc divadel tak není jen oslavou umění, ale i pozvánkou ke sdílení, hravosti a občanské odvaze v každodenním životě,“ shrnuje možnosti a záběr letošního tématu Michal Lázňovský, vedoucí proexportní kanceláře českých scénických umění PerformCzech Národního institutu pro kulturu.

V tuto chvíli jsou již otevřeny registrace pro divadla, soubory a kulturní instituce, které se chtějí do akce zapojit a připravit speciální program. Návštěvníci a návštěvnice se mohou například těšit na Divadlo z dvora, které ve Slovenském institutu v Praze uvede frašku o třech dějstvích Naše tetka delegátka. Dále mohou zhlédnout monodrama v podání Marie Štípkové, přinášející strhující zpověď ženy o hledání spravedlnosti v soudním systému PRIMA FACIE / Na první pohled ve Švandově divadle. Vršovické divadlo MANA připravilo Vaňkování v MANĚ – cyklus scénických čtení představí postavu Ferdinanda Vaňka a aktovky českých autorů 20. století. Brněnské Mikro-teatro zařadilo do programu monodrama na hraně skutečného svědectví a mystifikace, inspirované životem Cataliny de Erauso – La Pícara.

Noc otevřených divadel a výjimečných zážitků prezentuje divadlo tvořivým způsobem v netradiční formě. Termín Noci divadel se váže k Mezinárodnímu dni divadla (27. března) a připadá vždy na sobotu nejblíže tomuto divadelnímu svátku. Národní institut pro kulturu koordinuje Noc divadel v České republice již od roku 2013. Noc divadel každoročně navštíví několik desítek tisíc návštěvníků a do programu zapojí kolem 80 souborů a divadel z přibližně 30 měst. Jedná se tak o akci s mimořádným potenciálem na mnoha rovinách – regionální propojení, reprezentace rozdílných žánrových přístupů, prezentace kulturních aktivit a divadelních institucí či propojení tvůrčího a diváckého světa. Noc divadel je zkrátka divadelní událostí, která vítá každého.

Aktuální program najdete na webu Noci divadel, kde je k dispozici také anotace letošního tématu, vizuál (autorem je Jaroslav Mašek) a další užitečné informace.

Spaceship Enterprise: Budova Velvyslanectví České republiky v Berlíně se poprvé představuje v Praze

Vesmírná loď, významná brutalistní budova českého velvyslanectví v Berlíně od manželů Machoninových, se přesune do Prahy. Galerie Prostora na nadcházející výstavě představí depozitáře této stavby: archivní materiály, originální mobiliář a původní objekty, které jsou součástí ambasády, ale i současná umělecká díla, která budovu nově interpretují. Vernisáž se uskuteční ve středu 4. února od 18 hodin.

Výstava Spaceship Enterprise představí české veřejnosti dosud málo známou, ale významnou ikonu brutalistní architektury – budovu Velvyslanectví České republiky v Berlíně, vrcholné dílo manželského páru Věry a Vladimíra Machoninových. Ta si po svém dokončení v roce 1978 vysloužila přezdívku „Enterprise“ – vesmírná loď, která přistála na území nikoho, nedaleko Berlínské zdi. V současné době budova čeká na rekonstrukci a návštěvníci galerie Prostora mají výjimečnou možnost se seznámit s objekty, které se v budově nacházejí, dále s archivními dokumenty, ale i díly současných umělců, kteří tuto stavbu nově interpretují. Součástí výstavy jsou originální autorské kusy nábytku a svítidel, tapisérie a výtvarná díla a filmy věnované budově českých i mezinárodních autorů a autorek. Druhé pokračování výstavy koncipovaly kurátorky Helena Huber-Doudová (NGP), Simona Binko (ČC Berlín) a Marcela Steinbachová jako site-specific projekt pro galerii Prostora.

Budova dodnes zůstává v téměř původní podobě. Podle německého historika architektury Felixe Torkara je „jedinečná svým výrazným a soudržným designem, který je zřetelný jak v hlavních objemech stavby, tak i v nejmenších detailech, které se navíc dodnes zachovaly v téměř nezměněné podobě jako v opravdové časové kapsli.” Samotná stavba je na rozdíl od hotelu Thermal nebo obchodního domu Kotva české veřejnosti málo známá, protože v době jejího dokončení se již Machoninovi potýkali s profesní nepřízní normalizační nomenklatury, a tak budova nebyla publikována ani vystavena. Dnes se řadí mezi uznávané příklady vysoce kvalitní architektury pozdní moderny a patří mezi nejvýraznější stavby centra Berlína.

Věra Machoninová (1928) a Vladimír Machonin (1920–1990) patří mezi nejvýznamnější české architekty druhé poloviny 20. století. Do tváře českých měst se zapsali návrhem festivalového hotelu Thermal v Karlových Varech (1964–1977), obchodním domem Kotva (1969–1975) a Domem bytové kultury (1968–1981) v Praze. Budova Velvyslanectví České republiky v Berlíně (1970/1972–1978) se stala jejich poslední společnou realizací. K ocenění díla Machoninových dochází zpětně od roku 1990. Věra Machoninová získala Cenu za celoživotní dílo Grand Prix Obce architektů (2006), Poctu České komory architektů (2014) a Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury (2017).

V současné době se budova připravuje na rozsáhlou rekonstrukci, díky čemuž mají návštěvníci jedinečnou možnost obdivovat původní autorské objekty z berlínské budovy v Praze, např. od keramičky Aleny Kroupové, která by v roce 2026 oslavila sté narozeniny, nebo textilní výtvarnice Věry Drnkové-Zářecké. Původní objekty a archivní materiál jsou představeny v konfrontaci se současným uměleckým pohledem. Fotografové architektury Simon Schnepp a Morgane Renou v sérii fotografií Velvyslanectví ČR v Berlíně (2021–2022) zachycují na pečlivě komponovaných fotografiích vybavení budovy, křesla, židle, lampy a umělecká díla, často v inscenovaných situacích. Textilní výtvarnice Karla Kislingerová se ve svém souboru tapisérií Kde domov můj (2023) věnuje otázce státní reprezentace a národní identity. Ideovému odkazu budovy a jeho významu pro současnost (nebo i budoucnost) se věnuje i režisérka Greta Stocklassa ve svém krátkém filmu Raumschiff Enterprise (2025). Naopak fyzické tvary a geometrické působení architektury budovy podrobili malířskému pohledu Markus Huemer a Vladimír Houdek, jehož subtilní koláže se točí kolem „pohledu” na architekturu. Budově se též věnovali studující z Fakulty architektury ČVUT, jejichž model ambasády bude také vystaven.

Prostora je galerie v centru Vinohrad, za kterou stojí architektka Marcela Steinbachová, zakladatelka ateliéru Skupina, spolku KRUH a ředitelka jeho aktivit (přednáškové cykly o architektuře, festival Den architektury a festival Film a architektura, vydávání publikací). Prostora sídlí od června roku 2023 v bývalých telefonních ústřednách v Blanické ulici 9 nad náměstím Míru, v 1. patře a představuje již desátou sbírku vizuálních umělců. Prostora se v minulém a současném roce zaměřuje na představení sbírek současných uměleckých osobností.

Spaceship Enterprise
Vernisáž ve středu 4. února 2026 od 18 hodin
Výstava potrvá od 5. února do 6. března 2026

Galerie Prostora
Blanická 9 (první patro)
Praha 2, Vinohrady
120 00

Otevírací doba
středa–pátek: 14:00–18:00
dle předchozí dohody i sobota: 14:00–18:00
či na vyžádání (ve státní svátky zavřeno)

Umění v éře klimatické krize: tři nové výstavy v Pragovka Gallery o vodě, městech, lidských maskách a vzájemných výhodách

Pragovka Gallery vstupuje do nové výstavní sezóny, kterou propojuje společné téma „vzájemné výhody“ – od klimatických zásahů do počasí, přes městský život holubů až po společenské maskování a mezigenerační zkušenost. V roce 2026 zde proběhne celkem 11 výstavních projektů. První tři výstavy zahájí galerie vernisáží už ve čtvrtek 22. ledna v 18 hodin a návštěvníkům budou otevřeny do 30. dubna.
Jedná se o skupinovou výstavu Jak mluvit s oblačníky, výstavu ukrajinské umělkyně Oksany Sadovenko Where Do Pigeons Sleep? a také společnou výstavu rezidentky Pragovky Kateřiny Adamové Linhartové a mladé umělkyně Mai s názvem Endemitní kultivar.
„Téma vzájemné výhody jsme zvolili ve volné návaznosti na témata růstu a nerůstu či zdrojů v předchozích letech. Opět ho v rámci celoroční činnosti zkoumáme z různých úhlů pohledu, důraz je ale kladen na význam péče, reciprocity a sdílené odpovědnosti pro fungování současné společnosti.“ vysvětluje Veronika Přikrylová, zástupkyně kurátorského týmu Pragovka Gallery.

Jak mluvit s oblačníky – kdo má právo měnit počasí? A jak se voda stává politickým tématem?
Výstavní projekt polské kurátorky Joanny Glinkowské Jak mluvit s oblačníky se prostřednictvím různých uměleckých přístupů zaměřuje na vodu, počasí a klima. Výstava představuje devět polských umělkyň, umělců a uměleckých dvojic – Centrala (Małgorzata Kuciewicz & Simone De Iacobis), Aleksandra Cieślewicz, Kornelia Dzikowska-Demirska, Anna Klimczak & Sefa Sagir, Marta Krześlak, Diana Lelonek, Agnieszka Mastalerz & Michał Szaranowicz, Alicja Patanowska a Sara Rodowicz-Ślusarczyk. Vyjadřují se k tématům, jako jsou regulace řek, přístup k pitné vodě či ovlivňování počasí, a zároveň upozorňuje na sociální problémy spojené, které jsou s vodou neoddělitelně spjaty.
Pokusy lidí zasahovat do atmosférických jevů sahají až do středověku a od 19. století jsou spojeny s vírou v technologická řešení, od protikroupových děl po umělé osévání oblaků. Podobné experimenty dnes probíhají například v Číně nebo ve Spojených arabských emirátech, jejich skutečný dopad však zůstává nejistý. Výzkumy naopak ukazují, že klíčovou roli při ovlivňování srážek hraje obnova krajiny, zejména zalesňování a revitalizace mokřadů.
Výstava připomíná, že technologický pokrok sám o sobě nemůže nahradit proměnu našeho vztahu k životnímu prostředí ani zabránit klimatické krizi. Zároveň upozorňuje na to, že téma klimatické změny je někdy využíváno k zastírání škod způsobených přímým a dlouhodobě neudržitelným využíváním přírody.

Where Do Pigeons Sleep? – noční městská ekologie a tichý mutualismus holubů
Výstava ukrajinské umělkyně Where Do Pigeons Sleep? zkoumá skrytý noční život holubů a jejich hledání místa v nejistém světě antropocénu. Velkoformátové malby a křehké sochařské práce odhalují jemné vzájemnosti i citlivé městské ekologie. Kurátorkou výstavy je Jana Písaříková.
Holubi, kdysi divocí, poté domestikovaní a později lidmi odmítaní, se znovu navracejí k městské divokosti. Přestože žijí v bezprostřední blízkosti člověka, jejich místa ke spánku zůstávají skrytá a obtížně postřehnutelná, hledají bezpečí v nenápadných úkrytech rozptýlených po městě.
Prostřednictvím jemných, pozorovatelských maleb a sochařských objektů výstava nahlíží holuby jako tiché aktéry městského mutualismu a otevírá témata mezidruhové péče, soužití a křehkých sítí, které udržují ekologický i sociální život.
Projekt, inspirovaný myšlenkami Donny Haraway, jež přirovnává mozek holuba k mozku tříletého dítěte, se zamýšlí nad pozorností, odolností a sdílenou městskou zkušeností a vybízí diváky k přehodnocení vztahu a odpovědnosti vůči více než lidským sousedům.

Endemitní kultivar – mezigenerační sonda do společenských masek, normality a sebeobranných mimikry
Poslední z nových výstav v Pragovka Gallery s názvem Endemitní kultivar spojuje autorky dvou různých generací Kateřinu Adamovou Linhartovou a Mai. Prostřednictvím kresby a objektové instalace se herním i kritickým způsobem vyrovnávají s významovou mnohoznačností zdánlivě samozřejmých společenských daností, standardů a normalit.
V základním půdorysu výstava naplňuje formát mezigenerační sociální sondy. Tematizuje afirmační realitu společenského maskování; mimikry, do kterých jsou jedinci vtahováni mnoha způsoby a mechanismy, nebo které si sami vytvářejí jako svého druhu sebeobranu. Kurátorem výstavy je Petr Vaňous.

Doprovodný program k výstavám
10. 3. 2026 18:00 Doprovodný program k výstavě Endemitní kultivar, komentovaná prohlídka, křest katalogu
19. 3. 2026 18:00 Doprovodný program k výstavě Where Do Pigeons Sleep?, komentovaná prohlídka, křest katalogu a koncert Richarda Hronského
16. 4. 2026 18:00 Doprovodný program k výstavě Jak mluvit s oblačníky, komentovaná prohlídka, křest katalogu, setkání s Katarzynou Roj, programovou ředitelkou BWA Wrocław Galleries of Contemporary Art, a promítání filmu Andrzeje Kondratiuka Hydrozáhada.
Aktuální informace najdete na www.pragovkagallery.cz.

Partneři
Projekt je realizován s finanční podporou Ministerstva kultury ČR, hl. m. Prahy, Státního fondu kultury ČR, Ministerstva kultury a národního dědictví Polské republiky a městské části Praha 9. Spoluorganizátorem výstavy Jak mluvit s oblačníky jsou BWA Wroclaw Galleries of Contemporary Art a jejími partnery jsou Adam Mickiewicz Institute, Polský institut v Praze, Polsko-japonská akademie informačních technologií.

Malá inventura 2026

Malá inventura, festival toho nejzajímavějšího ze současného českého nezávislého divadla, nabídne výpovědi o společnosti, ale i kolečkové brusle, loutkový rap, rave party či performativní procházky

Obnažení – pod tímto leitmotivem proběhne letos již 24. ročník festivalu Malá inventura, který tradičně v únoru uvádí výběr nejzajímavějších představení, která vznikla v České republice za uplynulou sezónu v oblasti nového, tedy současného a nezávislého, divadla napříč žánry. Program nabídne od 19. do 28. února na 16 pražských místech 26 inscenací, které vybrala dramaturgická rada z téměř 130 přihlášených. Nejen inscenace loutkové, objektové, taneční, dokumentární, interdisciplinární a participativní, ale letos také například alternativní komorní operu, stand-up, loutkový rap, představení s kolečkovými bruslemi, divadelní performance trvající 6 hodin, rave party, scénický koncert nebo performativní audioprocházku v přírodě. Inscenace často reflektují současná politická či sociální témata – krizi demokracie, postavení žen ve společnosti, ekologii, Rusko, LGBT+, zapojení mladých do kulturních akcí a v olympijském roce také sport. Bohatý divadelní program tradičně doplní diskuze, networking, procházky, herny pro děti nebo workshopy pro divadelní profesionály a profesionálky, kteří si na Malé inventuře mohou vybírat představení a uvést je poté v regionech nebo i v zahraničí. Festivalovým centrem se stane opět ARCHA+ v centru Prahy. Více informací, kompletní program i předprodej vstupenek na www.malainventura.cz.

„Program festivalu v posledních letech ukazuje, že současné divadlo se – napříč generacemi – výrazně vztahuje k aktuálním společenským otázkám. Není mu lhostejné, co se děje ve společnosti ani v politice, a reflektuje jak vnější realitu, tak vnitřní světy těch, kdo tvoří. Zároveň je zřejmé, že experiment v divadle nelze chápat pouze jako přechodnou fázi spojenou s mládím či začátky kariéry. V programu festivalu se objevuje jako dlouhodobý a vědomý tvůrčí postoj, k němuž se hlásí i etablovaní umělci a umělkyně – nikoli jako fáze hledání, ale jako svébytná disciplína, v níž se pohybují s jistotou, zkušeností a překvapivou lehkostí,“ říká na úvod umělecký ředitel festivalu Petr Pola. A zdůrazňuje, že stále hlavním kritériem pro výběr inscenace do programu zůstává kvalita, unikátnost a zajímavost jejího divadelního zpracování.

A jak chápat letošní leitmotiv Obnažení? „Jde o obnažení jak ve fyzickém smyslu, tak i metaforicky. Jako gesto odkrytí, osvobození od zbytečných vrstev a možnost přímého setkání. V letošních inscenacích se obnažení objevuje v mnoha podobách – jako odhalení toho, co může znepokojovat, jako přímá konfrontace s tím, co je třeba vidět jasně a bez clon, jako gesto, které setřese nánosy všeho, co bránilo vidět v ostrých konturách. Obnažuje se divadelní mechanismus, ukazuje se, jak je dílo uděláno, komentuje se divadelní systém, vystavuje se zkoumání, reflexi, revizi. Vybrané scénické tvary demaskují to, co je pod fasádou, odkrývají struktury myšlení, obnažují normy, které určují naši realitu,“ vysvětluje dramaturgyně Karolina Plicková.

Do programu Malé inventury tak byly letos vybrány tyto soubory a inscenace: 23Poems: RAPTURE, 8lidí: 8 miliard lidí hoří, A.J. Nosorožec: Blackout, Alica Minar & col., Dorota Michalak: LUSH BLAST: Tasting the Untamed, Anička a letadýlko: Dojdi s košem, ARCHA+: ALEX, Beautiful Confusion: Iconic Program, Boca Loca Lab: Matko Boží, vyžeň Putina, Cirk La Putyka: St.art, DAMU: Hodinka ošklivosti, Divadlo Setkání: Lovci majú oči pre plač, FRAS: Kawloon: Největší dům na světě, Ghost Compost: Jsme, Chobotnice, Jitka Sara Páníková: SLIP GRIP, KHWOSHCH: Brrr & Skrrr, Masakr Elsinor: Your Silence Will Not Protect You, Peter Gonda a kol.: Lil Drama, PINKBUS Platform: LEMONADE (No Other Troy), R405: Plechovka, maják a ryba, RUN OPERUN: Proč je taková?, Simulakrum: SYNESTHETIC FLESH, Spitfire Company: DVACETjedna, Terén: V záři blesku, Unkulunkulu: Inventúra, Wariot Ideal: Vrčení – theatrum suis generis a ZDRUHESTRANY, Viktor Černický: PNEU.

Důležitou součást festivalu představuje doprovodný program. „Festival je platformou pro sdílení zkušeností, navazování nových spoluprací a reflexi aktuální praxe. Prezentace a tematická setkání přinášejí prostor pro hlubší porozumění současnému divadlu, tanci, loutkovému i objektovému divadlu i dalším performativním žánrům. Organizované prezentace, neformální debaty a networking vytvářejí prostředí, kde se rodí nové nápady a partnerství,” zdůrazňuje Plicková.

Návštěvníci festivalu se tak budou moci vydat pod vedením DISCOllective a dalších performerů například na dvě performativní procházky nazvané Applaus, kdy se na cestě mezi prostorem ARCHA+ a kulturní stanicí Galaxie setkají s nejrůznějšími objekty, situacemi i bytostmi. Tématu interrupcí v českém kontextu se bude věnovat performativní přednáška Všem matkám i ne-matkám doplněná moderovanou debatou s publikem. Rovněž v Galaxii proběhne premiéra performance One Gesture mladých tanečníků z divadelně-taneční skupiny Temporary Collective vytvořená jako živý taneční proud z digitálního světa, sociálních sítí a osobních snů. Na stejném místě bude k vidění work-in-progress projektu Nenásilná těla slovenského autora a performera Karola Fila. Festival také nabídne networkingové setkání umělců, umělkyň a kulturních promotérů a promotérek z Čech i zahraničí nazvané Sbal ho*ji*to!, Sympozium ART-IN-RES letos věnované novému evropskému projektu Bridging the AIR (BtAIR), kulatý stůl o udržitelném financování nezávislé scény, setkání dramaturgů a dramaturgyň, komentované procházky po třech divadelních scénách a také festivalový večírek. Nebudou chybět herny pro děti v prostoru Korza Národní galerie Praha – Veletržním paláci.

Malá inventura 2026 – festival nového divadla
19. – 28. února 2026, Praha – různá místa
A studio Rubín, Alfred ve dvoře, ARCHA+, Divadlo X10, Jatka78, Klub Letka, NGP – Veletržní palác, Palác Akropolis, Studio ALTA, Tvůrčí dům Elišky Peškové, Divadlo NoD, Galaxie kulturní stanice, Fuchs2, PONEC – divadlo pro tanec, Venuše ve Švehlovce
www.malainventura.cz
Inscenace 2025
● 23Poems: RAPTURE
● 8lidí: 8 miliard lidí hoří
● A.J. Nosorožec: Blackout
● Alica Minar & col., Dorota Michalak: LUSH BLAST: Tasting the Untamed
● Anička a letadýlko: Dojdi s košem
● ARCHA+: ALEX
● Beautiful Confusion: Iconic Program
● Boca Loca Lab: Matko Boží, vyžeň Putina
● Cirk La Putyka: St.art
● DAMU: Hodinka ošklivosti
● Divadlo Setkání: Lovci majú oči pre plač
● FRAS: Kawloon: Největší dům na světě
● Ghost Compost: Jsme, Chobotnice
● Jitka Sara Páníková: SLIP GRIP
● KHWOSHCH: Brrr & Skrrr
● Masakr Elsinor: Your Silence Will Not Protect You
● Peter Gonda a kol.: Lil Drama
● PINKBUS Platform: LEMONADE (No Other Troy)
● R405: Plechovka, maják a ryba
● RUN OPERUN: Proč je taková?
● Simulakrum: SYNESTHETIC FLESH
● Spitfire Company: DVACETjedna
● Terén: V záři blesku
● Unkulunkulu: Inventúra
● Wariot Ideal: Vrčení – theatrum suis generis
● ZDRUHESTRANY, Viktor Černický: PNEU

Další články
sinekfilmizle.com