Hudba

Zatímco na prvních deskách si Cécile Schott vystačila s čistou imaginací všedního dne, s posledními dvěma deskami jí „pomohly“ tragické momenty privátního života. Zatímco na předposlední desce A Flame My Love, A Frequency to bylo nečekané se připletení do děje okolo atentátu na pařížský klub Bataclan 13. listopadu… Číst dál...

O Janě Kozubkové se asi v každém článku uvádí, že ve svém písničkářství využívá zkušenosti divadelní herečky. Také se tomu nevyhnu, existuje dobrý důvod. Kozubková dokáže v písních poutavě pracovat s příběhem i lyrikou, jako vypravěčka odstiňovat nálady a vtahovat do děje. Navíc dvě písně na albu, Vlci a To je láska s … Číst dál...

V ženských lidových krojích se moc nevyznám, ale díky Františku Štormovi jsem si v tomto ohledu doplnil vzdělání. Jeho one man band Airbrusher totiž po čtrnáctileté pauze vydal album Dirndl To Go. Jedenáctipísňový komplet hudebně osciluje mezi Master’s Hammer, Mortal Kabinetem a debutem Airbrusheru. Na rozdíl od již… Číst dál...

V roce 1973 se klávesista i na vše dující Dave Newhouse a basista/kytarista Billy Swann, rozčarovaní ze stavu americké rockové hudby, rozhodli založit skupinu. Osídlili statek nazvaný Buba Flirf u Gaithersburgu v Marylandu na východním pobřeží USA a coby inspiraci pojali v Anglii právě vyhřeznuvší canterburskou… Číst dál...

Odkud v týhle době?! (Jazzy)funk je nejzřetelnější sice jen v úvodní Where the Streets Have Names, ale z podzemních pramenů vyvěrá v každém z osmi tracků. Pravda, někde jen lenivý čůrek, lze-li vůbec možno zvolit eufemismus k jinak chrleně energetickému hudbení. Časoprostor Kde ulice měly jména si při té valbě velesnadno doplníte sami. Od konce… Číst dál...

Skladatel a bubeník Piotr Budniak získal díky debutu Essential Group Simple Stories About Hope And Worries (2015) pověst naděje polského jazzu. Za pět let stihl vyrůst v uznávanou osobnost, se čtyřmi autorskými alby na kontě, sidemanskými zkušenostmi u lidí jako je polská legenda Zbigniew Namysłowski, funk/soul/jazzový kytarista… Číst dál...

Kdo se kdy zajímal o belgickou ambientní scénu, ten nemohl minout osobu Ronalda Mariëna. Léta jeho hlavním chlebíčkem byla zvukařská a studiová výpomoc slavnějšímu projektu Vidna Obmana, v posledních letech se ale mnohem více prosazuje i se svým sólovým projektem Stratosphere. Album Collaborations II, jak už název částečně… Číst dál...

Afronauté opravdu žili a v 60. letech, daleko před Američany a Rusy, se ze Zambie chystali odletět na Mars v raketoplánu z plechového sudu. Dopředu chvályhodně rozhodnuti nevnucovat tamním domorodcům křesťanství. Usoudili totiž, že by to asi nebyl dobrý nápad. Vládní zambijské podcenění promyšleného vesmírného programu… Číst dál...

Každým dalším albem rozšiřuje pianista Vijay Iyer spektrum své hudby a současně dokazuje, jak důležité je uvědomování si kořenů moderního jazzu. Je to slyšitelné v každém jeho projektu, ať už jde o hraniční experimentování se smyčcovým kvartetem a elektronikou na albu Mutations (2014), se snivým impresionistou trubky… Číst dál...

Agressif na úvod je fakt vostrá valba. Naskočila mi evokace nejtvrdší sedmdesátkové éry King Crimson s vrcholem alba Red (1974). Následná Charlotte va dans la forêt et ramasse des fraises (Šarlota jde do lesa a sbírá jahody) mě pastorálním, až klasicistně jazzovým vyprávěním usadila zpátky mimo očekávanou „crimsonovinu“. Le Bruit des Dofs… Číst dál...