Natalie Merchant: Leave Your Sleep

Je libo zmrzlinu s příchutí mandlí, šunky, sladkých brambor, salámu nebo sušených švestek? A chcete, aby vám k tomu hrál Wynton Marsalis, Klezmatics, čínský orchestr, gospelový sbor nebo Hazmat Modine? Můžete si také vybrat styl: pop, cajun reggae, blues, kabaret a klidně třeba i dixieland. Americká písničkářka Natalie… Číst dál...

Karel Kryl: Zas padá listí

Karel Kryl recitoval dobře a rád. V lecčems předčil profesionální herce, kterým kdysi zafušoval do řemesla v hlavní roli Havlovy Vernisáže (nahrávka Rádia Svobodná Evropa z roku 1977). Se ctí se vyrovnal i s verši Françoise Villona (rovněž k nalezení v rozhlasovém archivu). Ale nejpůsobivější a zároveň… Číst dál...

Inge Thomson: Shipwrecks & Static

Z obalu na vás kouká mutant Vikinga nebo jakási androidka a údiv je na místě: tohle přece k vizuálně konzervativnímu ostrovnímu folku nesedí. Výstřední je ale i obsah alba: ambientní šumy, elektropípání Kaossilatoru, zvonkohra, abstraktní škrábavé šumy a mírně praštěný dětský hlas; nemluvě o nonsensovém… Číst dál...

Alynda Lee Segarr: Young Blood Blues

Pokud budeme hledat východiska současné ženské anglické a americké folkové generace, ocitneme se ve dvou zcela rozdílných světech: zatímco Angličanky potkávají ta ,nejdrsnější‘ dobrodružství maximálně tak v univerzitních knihovnách, kde lezou po štaflích do nejvyšších pater regálů ukrývajících zaprášené zpěvníky, Američanky… Číst dál...

Michal Vích: Povísně

Divný název, POVÍSNĚ (Black Point, 2010, 52:48). A k tomu stejně divná koláž Davida Vávry na obálce: ,surově‘ poskládaný obrázek vlakového vagonu, v němž se kromě zamilovaného kovboje, černovlásky z plakátu a muže klimbajícího nad novinami veze taky vybělený kostlivec. Co z toho symbolického třesku… Číst dál...

The Avett Brothers: I And Love And You

Ne všechno, co produkuje Rick Rubin, je zlato. V současnosti se naopak zdá, jako by trpěl nadprodukcí. Ale album I AND LOVE AND YOU bratří Avettů ze Severní Karolíny (Sony Music Columbia, 2010, 50:44) patří navzdory své nenápadnosti k tomu nejpovedenějšímu, na čem se v poslední dekádě podílel. Nebýt něj a jeho firmy American… Číst dál...

Ataraxia: Llyr; Collection d’Arnell Andréa: Cirses Des Champs

Pokud si italská neorenesanční formace Ataraxia dala v poslední době záležet na přípravě nějakého ze svých posledních alb,  pak to byla určitě letošní novinka LLYR (Prikosnovénie/HORUS CyclicDaemon, 2010, 56:07). Deska vznikala průběžně dva a půl roku a čtveřice ji naplnila písněmi inspirovanými jak keltskou tradicí, tak blízkovýchodními… Číst dál...

Balkan Beat Box: Blue Eyed Black Boy

Co nejblbějšího se o sobě kdy dozvěděli? Že prý hrají židovskou hudbu. Izraelský původ trojice by tomu odpovídal, ale klezmeru se od nich opravdu moc nedočkáte. Nepomohli si ani názvem: ze směsi afrických, indických, arabských a řeckých vlivů Balkán také nijak výrazně nevyčnívá, i když charakteristické dechy k tomu svádějí. „Říkejte tomu… Číst dál...

Sarah June: In Black Robes; Carta: An Index Of Birds

I alba na regionálních vydavatelstvích mají smysl. Dalším důkazem budiž písničkářka z Detroitu Sarah June, která svoje první album natočila a smíchala sama, a možná i proto vynikla její delikátní hra s křehkými náladami, které by při bombastičtějším přístupu k materiálu odvály to nejcennější, čím Sarah disponuje – emoce. Proto i … Číst dál...