Recenze

Už jsme doma: Jeskyně

Očekávat od Už jsme doma velkou změnu se nedá. Miroslav Wanek je zralý autor s jasným rukopisem skladatelským i aranžérským. A ani výměna obligátního saxofonu za trubku na tom mnoho nemění, i když její táhlý tón nemůže zdůrazňovat typickou propracovanou rytmickou stavbu skladeb, kde se riffy a groovy… Číst dál...

Leo Records na začátku roku 2010

Britský label Leo Records i v novém roce dokazuje, že jeho záběr nezná hranic a to jak žánrových tak geografických. Nové kolekce jsou snad ještě pestřejší než v minulosti. Najdeme zde osvědčená jména i zcela nové objevy. Mezi ,klasiky‘ patří trumpetista Roland Ramanan, který se proslavil především coby člen chicagského tenteta Petera Brotzmanna.… Číst dál...

Eilisen Jälkeen: Suomalaista Postpunkkia 1981–1987; Varjo: Viimeinen Näytös

Finská nezávisle vydavatelská obdoba našich Indies, to je label Stupido, který v poslední době začíná obracet svoji pozornost čím dál častěji do finské indie rockové historie. V letošním roce narazil na démant nejvyšší ceny – post punkovou minulost finského rocku, kterou přináší shrnutou na kompilaci EILISEN JÄLKEEN: SUOMALAISTA… Číst dál...

Jan Řepka: Čistý byl svět

Folkový písničkář Jan Řepka byl součástí dua Nestíháme, se kterým vydal dvě alba nebo třeba přispěl na sampler Havěť všelijaká, a nyní to zkouší  sólově. Karty jeho debutu ČISTÝ BYL SVĚT (vl. náklad, 2010, 39:14) odkrývá už samotný název nebo či strohý design digipacku. Ryzí, ale zcela tradiční folk, který může zaujmout svou prostotou, otevřeností… Číst dál...

Bernhard Wöstheinrich a Erik Wøllo: Arcadia Borea Lis; Markus Reuter a Ian Boddy: Dervish

Vydavatelství Iana Boddyho DiN dávalo vždy šanci nezvyklým kolaboracím umělců, které by fanoušci k sobě ani nepřiřazovali. Takto se na jedné desce čerstvě sešli experimentátor Bernhard Wöstheinrich a norský elektronik Erik Wøllo. Bernhard je již fanouškům DiN labelu známý. Jeho tvárný rukopis se střetnul s avantgardním cítěním Markuse Reutera,… Číst dál...

B4: Ringo George Paul John

Skupina B4 za deset let své existence mnohokrát proměnila svou podobu od trip hopu přes acid jazz až ke kombinaci psychedelie a krautrocku.  Právě ta převažuje na posledním albu s matoucím názvem RINGO GEORGE PAUL JOHN (Polí 5, 2010, 36:04), protože s odkazem Beatles nemá tato nahrávka vůbec nic společného. Pohybuje se mezi trip hopem,… Číst dál...

Charlie Haden a Keith Jarrett: Jasmine

Kontrabasista Charlie Haden (1937) a pianista Keith Jarrett (1945) nejsou od sebe věkově příliš vzdálení a jejich umělecké osudy mají hodně společného: oba vzešli z jazzové avantgardy své doby, a to z vývojových etap od sebe vzdálených necelé desetiletí. Haden hrál dlouhý čas s Ornettem Colemanem (1958–1962) a Jarrett v roce… Číst dál...

John Hiatt: The Open Road

Americké dálnice jsou pro poezii jako stvořené. Při bezmála patnáct set mil čítající jízdě po Highway 101, která se stáčí podél západního pobřeží, střídá řvoucí tuleně a racky křižující nad tmavomodrým oceánem panorama vyprahlých dun, tajuplné kořeny vyvrácených stromů vystupují z písku a pomalu se ztrácí v kaleidoskopu… Číst dál...

Napalmed: Generatesteron

Mostečtí Napalmed na posledních deskách hodně posouvali hranice své tvorby, až se dostali na hranice originální fúze industriálu a free jazzu. Album GENERATESTERON (vlastní náklad, 2010, 33:41) ovšem v tomto trendu nepokračuje, představuje návrat k původní jednoduchosti žánru, k hlukovým kompozicím a k analogu.… Číst dál...

Lynne Arriale: Nuance

Před pěti lety byla Lynne Arriale, u nás tehdy ještě nepříliš známá klavíristka a skladatelka, hvězdou desátého ročníku festivalu Jazz Goes To Town. Tehdy s sebou přivezla mnoha kritickými oceněními ověnčené aktuální album nazvané po písni Beatles Come Together, kterou hned v úvodu se svým triem zahrála. Následovala… Číst dál...
Další články