Recenze

Utáhnout bez posluchačské nudy plochu hodinového alba jen sólovým kontrabasem, bez playbacků či looperu a elektronických zvukových efektů, navíc volnou improvizací, na to se opravdu hodí dávný idiom o husarských kouscích. Mark Dresser (John Zorn, Anthony Braxton, Laurie Anderson, Satoko Fujii, hrál zkrátka s lecjakou legendou… Číst dál...

Cesty vydavatele Petra Ostrouchova k artificiální hudbě jsou asi vždy osobní. Nejde o systematické „rozšiřování edičního plánu“ Animal Music, ale o srdcovky. Což je velmi příjemný styl práce, zaručující, použijme to módní slovo, vymazlenost každého vydaného „klasického“ titulu. Platilo to pro desky vydavatelova přítele Radka… Číst dál...

Transformovat tucet skladeb moderní klasiky a avantgardy může napadnout jen polské jazzmany mající oporu v průkopnické tvorbě polských skladatelů globálního významu. Na festivalu Jazz Goes To Town byla dokonce část publika jejich odvážným soundem zaskočena. Okteto tvoří s Pospieszalskim (ss, as, cl, fl, mg tape), Piotr Chęcki (ts),… Číst dál...

Na hudební scéně se pohybuje řada osobností, které jsou výraznými hybateli dění, přesto se o nich často nemáme šanci dozvědět. Mám tím na mysli vlivné manažery, promotéry, zvukaře, sidemany, skladatele nebo studiové spolupracovníky. Jednou z takových osobností je už léta Rob Moose. Dnes čtyřicetiletý houslista nakoukl do hudební mašinérie… Číst dál...

V mezinárodním triu The Spermbankers se sešli velmi aktivní zpívající finský kytarista Pasi Mäkelä, bývalý baskytarista Kill The Dandies Martin Ružička, který se chopil barytonové kytary, a za bubny usedl nizozemský zvukař Bert Neven. Skupina svůj styl označuje za psychedelic christian gospel grunge, na druhém albu Death Takes Us All se… Číst dál...

Petr Nikl je obdivuhodná osobnost, která dokáže přicházet s fascinujícími nápady, jež mu lze jedině závidět. Ovšem ne vždy se mu podaří dát jim adekvátní formu a nápady dotáhnout. Tentokrát však našel optimálního partnera. V klubu Osamělých písničkářů se sblížil s Martinem Kyšperským. Ten natočil nejrůznější, často velmi podivné zvuky, které… Číst dál...

V letech 2016 a 2017 se Jan Burian a Jaroslav Kořán (Orloj snivců) setkali k několika impromptu vystoupením. „Přišli jsme na jeviště. Jaroslav písničky, které měl hrát, vůbec nikdy dřív neslyšel. Rozložil si své nástroje, zapnul počítač. Já jsem se posadil ke klavíru a na stojánek před sebe položil texty. Některé měly… Číst dál...

Smršť, s jakou vtrhlo bratislavské Tornado Lue v devadesátých letech na pódia, ještě pamětníci nezapomněli. S mixem dekadence, nálad z filmů Davida Lynche, punkové údernosti, emotivní poetiky a v neposlední řadě zpěvu v češtině na ně tehdy vneslo cosi, co zde do té doby nikdo neuměl. Koncertní… Číst dál...

Tohle je, prosím pěkně, hudbou totálně narvané album! Muzikantský sluch duch bezpochyby radostně zastřihá ušima. Třináctá deska anglického muzikanta a víceméně výtvarníka-vizuálního umělce je vpravdě zjevením, nad kterým i bezvěrec vyvalí oči. Jako dobrý pravý karibský rum bez minimální pětileté doby staření-dýchání v dubových… Číst dál...