Dybbuk se Zuby nehty…

„Dobrý den, mohl bych s vámi mluvit? Je to ve vašem zájmu.“ Tímto způsobem oslovuje neznámý muž vrásčitého vzhledu na ulicích náhodné chodce. Je to natolik překvapivé, že každý se zpravidla zarazí a s hrůzou očekává, co se bude dít. „Chtěl jsem vám říci, že zřejmě nemáte po večerech co dělat, nudíte se a trpíte nespavostí.“… Číst dál...

Vanessa

Fuck Art Leť s Dance praví se na prvním albu Discobastards (Globus, 1991) těchto pražských „brutálních elektroniků“. A skutečně to funguje. Většina strahováků, co se dřív meditativně povalovala při koncertech čínské čtvrti, se dneska zmítá v rytmu české podoby body music. Při současné záplavě unylých kytarových… Číst dál...

Už jsme doma

…jsou jednou z nejvýraznějších a nejosobitějších hudebních skupin poslední doby, a to nejen u nás… Na jejich koncerty se vždy ukrutně těším, jsou velice expresivní, hypnoticky vás vtahují dovnitř. Čas přestane plynout, z beden se na vás valí dunění a rejpání basy a fantastických… Číst dál...

O Garáži a agentuře Radost s Ivo Pospíšilem

„Jim Morrison měl asi největší péro, co jsem viděl u někoho famózního, známého jako rockstar. Tenkrát jsem nevěděl, že to co držím v ústech je jako historický okamžik, to všechno jsem se dozvěděl až za několik let.“ Robert Vano To je nášup, co! A kdo že je to ten Robert Vano? Český rodák, který utekl do Ameriky někdy v devětašedesátém.… Číst dál...

The Creatures

Nejen při příležitosti koncertu legendární Siouxsie v Praze (Lucerna, 1. 11. 1991) předkládáme výňatky z nevšedního rozhovoru Melody Makeru s paralelní skupinou The Banshees, která si říká THE CREATURES (Bytosti, Tvorové). Tvoří ji pouze dva členové Banshees – temná zpěvačka Siouxsie a mlčenlivý bubeník… Číst dál...

Blanka Šrůmová – Tichá dohoda

Viděl jsem ji poprvé někdy v roce 1987. Odehrálo se to za trochu směšných okolností. Chodil jsem s dívkou s odlišným náhledem na pop-music a proto, abych ji dostal na nějaké dobré koncerty, musel jsem absolvovat i ty její. Asi tak tři ku jedné, čímž se stalo, že jsem se zjevil i na Baletu Petra Hejduka… Číst dál...

…a co dál Doktore…

Z hnoje a pomejí, kterými nás v minulých letech krmil náš gramofonový průmysl, se jen málokterá deska dala brát vážně, nebo dokonce poslouchat. A co se náhodou povedlo, byly jen střípky. Ty se v drtivé většině pokoušel skládat Panton. A ten je dnes ve srabu, z kterého se asi jen tak nevyhrabe. Něco dobrého přece jen zůstalo.… Číst dál...

The Legendary Pink Dots

Edward Ka-Spell je tajemný a do sebe uzavřený člověk. Je to záhadná osobnost, o které se ví velmi málo určitého. „Meditativní schizofrenik“, chtělo by se říci, když čtete texty z jeho poslední LP – The Maria Dimension. Již od roku 1982 vydává se svou skupinou přinejmenším zajímavá alba, která relaxují náš mozek. Musíte domýšlet,… Číst dál...