Literatura

Zachytit Fujakovu košatou uměleckou osobnost v knižním rozsahu je zcela v řádu věci. A hudebnímu publicistovi, estetikovi, pedagogovi a také bubeníkovi-konzervatoristovi Ľubomíru Pavelkovi se podařilo napsat a z Fujakových textových materiálů sestavit pochopitelně nikoliv vyčerpávající (to nejde), ale svrchovaně informovaný,… Číst dál...

Literární publicista, kritik a kulturolog Jan Lukavec se ve své knize zabývá celou řadou zdánlivě obyčejných předmětů naší každodennosti. Zasazuje je do kulturního rámce, který mnohdy započíná antikou a obsahuje řadu perspektiv: praktickou, duchovní, symbolickou, módní… Snad nejlépe příklad. Na smutném osudu kvalitních sýrů… Číst dál...

Když v Evropě probíhá válka vyznačující se plošným bombardováním jak vojenských, tak civilních cílů – je možná na čase sáhnout po knize někoho, kdo o věci něco věděl. Německý literární vědec a spisovatel W. G. Sebald (1944–2001) přesídlil koncem 60. let do Británie, protože se nedokázal smířit s německým alibismem… Číst dál...

Srovnávací geneze a koexistence klenotů je vždy ošidná nejen pro klenotníka. Ten ale svým bystrým okem s lupou zjistí onaký brus, odlesk, zabarvení. U knih zásadního významu je to zapeklitější. Protože zde jsou to vpravdě perly, ani jedna není lepší či horší, stojí pevně vedle sebe, a v tomto případě se navíc sympaticky… Číst dál...

Krátké, maximálně dvacetiřádkové zápisky, kterými Josef Kroutvor (1942), historik umění, básník, prozaik, a především esejista, dokladuje jednu ze svých podstatných „životních“ tezí, že jsme zahlcováni množstvím slov, že „umění je lék, který se podává po kapkách“. Autor je z tohoto pohledu dokonalý kontrarevolucionář: koná vše opačně,… Číst dál...

„Kým byl? Hercem, který si hru spletl s mučednictvím a scénu s hranicí, z níž předváděl symptomy své agónie? […] Surrealistou, který žil nadrealitou až k zešílení? Dalším bláznem, který chtěl vyléčit šílený svět? Mučedníkem ideje kultury?“ Polský kulturní antropolog napsal knihu o Antoninu Artaudovi (1896–1948), o němž jsme si… Číst dál...

„Každá fotografie je u něho samostatný útvar obsahující básnický dar,“ napsala o tvorbě Boba Krčila Anna Fárová. V sedmnácti letech emigroval do Švédska, už předtím se znal se Zbyňkem Benýškem nebo Vlastimilem Třešňákem, procestoval Evropu, ale i Indii, a především Afghánistán; od roku 1980 žil v New Yorku. Často na mizině,… Číst dál...