Měsíc: Březen 2023

Finská improvizační skupina Pohjonen Alanko je pojmenována po svých zpěvácích – Kimmo Pohjonenovi a Ismo Alankovi. Ti provozují psí kusy za asistence elektronika a producenta Tuomase Norvia. Pohjonena známe jako výjimečného experimentátora akordeonové hudby nebo spoluhráče Pata Mastelotta a Treye Gunna z King Crimson… Číst dál...

V osmdesátých letech patřil Petr Randula k nejzajímavějším postavám českého alternativního rocku, účinkoval mj. v brněnských kapelách Třírychlostní Pepíček a Ještě jsme se nedohodli. Pak se však přestal hudbě aktivně věnovat. Houslista Václav Košťál působil roku 1983 ve valašskomeziříčské skupině Sbor hudby, prošel řadou… Číst dál...

Víte co je na tomhle debutu nejmilejší? Jak oba elektroproducenti dlouholetého manažera konžských kapel Michela Wintera předem požádali o požehnání převzít Congotronics a nemálo na tom, vzali ho do party. Ve skladbě Bonjour o věrném příteli, který toho s nimi tolik prožil a jednou skoro přišel na buben,… Číst dál...

Švédští průkopníci temné elektroniky se dají svým unikátním zvukem přirovnat k podobně tvrdohlavým The Legendary Pink Dots. Novináři jim během dekád věnovali mnoho zajímavých nálepek. Například ‚marihuanoví Ultravox – podobně melancholičtí, ale bez přeslazeného patosu‘ nebo ‚podobně smutní jako Gary Numan, ovšem s hřejivým, organickým… Číst dál...

Kapela z Uzbekistánu původně a nepřekvapivě od vzniku v roce 2004 pojmenována From.uz. Interpunkce v názvu se vytratila po vydání třetí studiovky Quartus Artifactus (2011). Globalizace sice leckoho prudí, ale přinejmenším v hudbě by měla i toho nejmilitantnějšího anarchoaktivistu usadit zpátky na tu naši normální… Číst dál...

To je pěkné a takové příkladné, v písních poeticky dokumentovat mj. věčnou marnost lidského pinožení a neupadnout přitom do pustého nihilismu. Míněno bez ironie. Vždyť i tu marnost stojí za to žít. Výstižné motto zasadil Galuška do úvodní skladby Největší zátěž v podobě samplu promluvy Patočkova žáka (a svého učitele),… Číst dál...

Aporie, neřešitelný a do slepé uličky vedoucí rozpor mezi dvěma relevantními, leč protichůdnými názory, myšlenková hříčka předsokratika Zénóna z Eleje (znáte to, třeba hádanku o želvě a Achillovi), slouží jednomu z nejzajímavějších slovenských (nejen) jazzových kytaristů jako koncepce dvojalba rozděleného na část akustickou… Číst dál...

První sólové, osobní a intimní album Marie Kieslowski nese výstižnou dedikaci „všem rodičům a jejich dětem, aby láska a humor zvítězily nad únavou a všedností“. Autorka uvádí i další důležitý postřeh: „Všimla jsem si, že se písně nejvíce dotýkají jiných matek, případně otců. Není třeba jim nic vysvětlovat, prostě… Číst dál...

Tři zpívající perkusistky z Bogoty nasadily na veletrhu Womex mnoha lidem pořádného brouka do hlavy a během koncertu je uvedly do stavu taneční nouze; málokdo s nimi totiž udržel tak strhující tempo. Volání po albu vyslyšely Diana San Miguel, Giovanna Mogollon a Karen Forero až nedávno a nebýt covidové izolace, kdo ví,… Číst dál...

Javánské gamelanové souhudbí s tisíce let užívanými metalofony, dřevěnými paličkovými kolitangy, bambusovými zvonky anklug, trubicovými citerami sasando, přehršlí laděných gongů i k rytmice přesně říznutých klád stromů, fungovalo k obřadům, vesnickým slavnostem. Kde je rytmus, je i rock. Guigou Chenevier, bubeník a zakládající… Číst dál...