PZ v konzervách
Před časem jsem, úplně náhodou, pro účely jednoho internetového článku, zjistil poněkud šokující fakt: že taková legenda, jakou bezesporu jsou DG 307, nemá žádný videoklip. A že i na internetu dostupné koncertní videonahrávky na tom nejsou o moc lépe – těch, které mají obstojný obraz a špatný … Číst dál…
Eugen Brikcius uvádí: Díl třináctý/Karel Šiktanc & Pavel Zajíček
Karel Šiktanc (1928) Na rozdíl od Vás dostal Karel Šiktanc Cenu Jaroslava Seiferta dvakrát. Máte tušení, čím si to repete zasloužil? První dekorování jsem zmeškal. Přišli jsme tak o vzájemné objetí. Musel jsem tedy dostat druhou šanci. I tu jsem propásl. Přemýšlivým porotcům … Číst dál…
Nemám výtvarný školy
V případě výtvarného umění nelze u Pavla Zajíčka mluvit jen o obrazech, které začal vytvářet pravidelněji začátkem 90. let minulého století, ale je nutno vrátit se hlouběji do historie. Výtvarná práce vždy patřila k další tváři jeho uměleckého vyjádření, vždy byla specifická a odlišovala se, … Číst dál…
Velký básník nemůže jinak
Číst soustavně Pavla Zajíčka (narozeného přímo v půli dubna tragického jednapadesátého roku, kdy umřeli Konstantin Biebl nebo Karel Teige), konzumovat jeho literární dílo ve velkém, pět šest knížek jeho básní a próz na jeden zátah, může být někdy na škodu věci, skoro kontraproduktivní. Člověk … Číst dál…
HVĚZDY V POLOSTÍNU: MELANIE SAFKA
Melanie Safka vl. jm. Melanie Anne Safka-Schekeryk. Nar. 3. 2. 1947, NYC, New York, USA. Důležitá alba: Born To Be (Buddah 1968), Affectionately Melanie (Buddah 1969), Candles In The Rain (Buddah 1970), Leftover Wine (Buddah 1970), Melanie At Carnegie Hall (Neighborhood 1973). … Číst dál…
Jan Burian: Co jsem nezapomněl aneb Z deníku potulného písničkáře (1952–1991)
Název vzpomínek básníka, prozaika a písničkáře Jana Buriana (nar. 26. března 1952) Co jsem nezapomněl naznačuje jistou spřízněnost s jeho starším textem Rychle, než to zapomenu. V letech 1982 až 1985 si Jan Burian psal soukromé zápisky, které vydal v samizdatu. S ohledem na skutečnost, že se text mohl dostat … Číst dál…
Gabriela Těthalová: Baví mě přesahovat řád výchozích pravidel
Gabriela Těthalová je mladá současná umělkyně zaměřující se na abstraktní malbu. Prošla ateliéry na pražské UMPRUM, AVU a Vídeňské akademii, nyní se věnuje své tvorbě v Hamburku, kde také dovršila své umělecké vzdělání. Její cesta k tomu, že se chce věnovat výtvarnému umění naplno, profesionálně, nebyla … Číst dál…
Hvězdné okénko
Tichá dohoda: Tulák po hvězdách Tata Bojs nás posledně vzali na „okraj velkého nic,“ kde bylo „ticho jako v hrobě.“ Jinými slovy jsme natáhli bačkory a namířili si to do tmy bez zpáteční jízdenky. Je však vážně nutné zemřít, abychom se stali tuláky po hvězdách? Co … Číst dál…
Miroslav Posejpal: Stellar Voices
Když vyměnil Miroslav Posejpal cello za kytaru, litoval jsem toho. Struktury, které dokázal s pomocí looperu, delaye a zvukových efektů na cellu vytvářet, byly úžasné a neměly ve světě obdoby, a to ještě dokázal obdivuhodně vnímat své spoluhráče. Sólové kytarové album Stellar Voices však ukazuje, … Číst dál…
Popdivnosti: YASHA
Jáchym Kovář zahájil svou hudební kariéru v jednočlenném elektronickém projektu Zany Lord a paralelně s ním se věnoval pod značkou Dubstract dubstepu. Spolu s Robertem Křížem (vystupujícím coby Ambedo) založil label Oddity Records. V něm se letos představil ve své nové melancholičtější inkarnaci zvané YASHA. První … Číst dál…
TWICE A MAN: Songs of Future Memories (1982–2022)
Švédští průkopníci temné elektroniky se dají svým unikátním zvukem přirovnat k podobně tvrdohlavým The Legendary Pink Dots. Novináři jim během dekád věnovali mnoho zajímavých nálepek. Například ‚marihuanoví Ultravox – podobně melancholičtí, ale bez přeslazeného patosu‘ nebo ‚podobně smutní jako Gary Numan, … Číst dál…
Fromuz The Asymmetric Rules
Kapela z Uzbekistánu původně a nepřekvapivě od vzniku v roce 2004 pojmenována From.uz. Interpunkce v názvu se vytratila po vydání třetí studiovky Quartus Artifactus (2011). Globalizace sice leckoho prudí, ale přinejmenším v hudbě by měla i toho nejmilitantnějšího anarchoaktivistu usadit zpátky na tu naši normální zem. Tihle klasicky studovaní … Číst dál…
ONDŘEJ GALUŠKA Stručný úvod do filosofie marnosti
To je pěkné a takové příkladné, v písních poeticky dokumentovat mj. věčnou marnost lidského pinožení a neupadnout přitom do pustého nihilismu. Míněno bez ironie. Vždyť i tu marnost stojí za to žít. Výstižné motto zasadil Galuška do úvodní skladby Největší zátěž v podobě samplu promluvy Patočkova … Číst dál…












