Rubrika: Literatura - 55. stránka - kulturní magazín Uni

Patrik Linhart

04/201006/2007 Radim Kopáč

Narodil se v roce 1973 v Duchcově. Vystudoval ekonomické inženýrství na UJEP v Ústí nad Labem. Vystřídal několik zaměstnání, dnes ve svobodném povolání. Žije v Teplicích a Duchcově. Jeho umělecký potenciál zahrnuje poezii, prózu, dramatické texty, publicistiku, kresbu, performanci, filmové i divadelní… Číst dál...

Důležitá výzva – Lucie Lomová vydala komiksové album Anna chce skočit

04/201606/2007 Radim Kopáč

Z původních českých komiksů, které vznikly po roce 2000, se k širší čtenářské veřejnosti dostaly zatím jen dva: Rudišova a Švejdíkova trilogie o Aloisi Nebelovi a dva díly Monstrkabaretu Freda Brunolda autorské dvojice Vojtěch Mašek/ Džian Baban. Černobílý sešit Anna chce skočit, který právě vyšel péčí jinak spíše nekomiksového… Číst dál...

Narodil jsem se a vyrostl v daleké severní zemi

04/201606/2007 Kateřina Rathouská

To říká Mikael Karvajalka v historickém románu Miky Waltariho Krvavá lázeň. Podle Markéty Hejkalové, překladatelky z finštiny, nakladatelky a autorky životopisu tohoto známého finského spisovatele věta platí také pro samotného literáta. Nejen o tom, jaké to je žít a tvořit na severu Evropy, který mnozí… Číst dál...

Jaroslav Kovanda

03/201005/2007 Radim Kopáč

Narodil se v roce 1941 ve Zlíně. Vystudoval jedenáctiletku v Gottwaldově a Uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti. Živil se jako učitel, korektor, kulisák, topič, jevištní mistr a scénograf. Žije ve Zlíně. Píše poezii, prózu, věnuje se publicistice, typografické práci, kresbě, malbě a sochařství. V letech… Číst dál...

Klimt položil základy KRYLOLOGIE

04/201605/2007 Ondřej Bezr

Knížek a dalších rozsáhlých textů snažících se zmapovat komplikované osudy i duši Karla Kryla už vyšla celá řada. Biografie Vojtěcha Klimta Akorát že mi zabili tátu je z nich nejpodrobnější. Vojtěch Klimt (ročník 1973) je od roku 1991 předsedou pražského Klubu Karla Kryla, tedy jakéhosi jeho fanklubu, jak se říká v popu.… Číst dál...

Prazvláštní setkání s pejskem Donečkem…

04/201605/2007 Redakce

Už nezvládnutá obálka té knihy připomíná delirantní koláž: inflační fotografii Pavla Hudce-Ahasvera, které dominují hrdě stojící nahý muž a odevzdaně sedící nahá žena, rozšiřuje jednak surreálná kombinace jmen, jež se v knize sešla (Cincibuch–Čerepková, Holoubek–Hrabě, Sýs–Krejcarová, Žáček–Reynek ad.), a jednak zmatený trojtitul:… Číst dál...

Poezie nemůže začínat básní (nad knihou Jana Štolby Nedopadající džbán)

04/201604/2007 Jan Suk

Přítomnost je plná zrcadlení. Nebo spíš zkoumavého sebezhlížení se v tom, co nás věrně nebo zkresleně zpodobňuje. V beletrii převládly nad fiktivním příběhem memoáry, deníkové záznamy a konfese. A všemožné bilance a retrospektivy. Není pak divu, že i literární kritici shrnují své příležitostně publikované… Číst dál...

Pro mě je osobní ručení podstatné – rozhovor s muzikantem a básníkem Janem Štolbou, II. část

04/201604/2007 Radim Kopáč

Rozhovor s muzikantem a básníkem Janem Štolbou (dokončení z minulého čísla) V minulém čísle jsme se zabývali především Štolbovou hudební tvorbou, nyní přicházejí na řadu témata literární. Vaše texty rozeznívá hudba, mélická je vaše poezie, mélické jsou vaše prózy i kritické reflexe, které jste věnoval literatuře… Číst dál...

Bohdan Chlíbec

05/201003/2007 Radim Kopáč

Narodil se 12. března 1963 v Teplicích. Od roku 1971 žije v Praze. Po střední škole pracoval jako knihovník v Klementinu (do roku 1993), dnes je redaktorem nakladatelství Aula. Začínal s milostnou lyrikou, ve dvojici oficiálně vydaných sbírek nabídl katolicky spirituální reflexe. Jako literární vlivy uvádí… Číst dál...

Jan Haubert

07/201002/2007 Radim Kopáč

Básník, textař a zpěvák Jan Haubert se narodil v roce 1960 v Janovicích u Rýmařova. V letech 1980–1985 absolvoval stavební fakultu ČVUT v Praze, poté se živil jako programátor a osvětlovač. Ještě za studií (v prosinci 1982) založil a dodnes vede recesistický hudební soubor Visací zámek, s nímž… Číst dál...

Další články

Protože si 3. června celý kulturní svět připomene sté výročí úmrtí Franze Kafky, květnový magazín UNI se rozhodl připomenout tuto velkou literární osobnost monotematickým číslem, které nahlíží autorovo dílo a odkaz ze všemožných stran. Samozřejmě neopakujeme základní informace o Franzi Kafkovi jako je jeho životopis nebo rozbor jeho děl, na toto téma i v češtině vyšla řada kvalitní literatury. Spíš si vybíráme jednak zajímavé detaily jeho tvorby, například zálibu v kreslení, jednak jeho dopad na další umělecké žánry, jako je film, divadlo, výtvarné umění či hudba.
Duben je nejkrutější měsíc, rodí šeříky z mrtvé země, mísí vzpomínku s touhou, vznítí kořeny jarním deštěm z otupělosti. Zima nás hřála, přikryla zem sněhem zapomnění, sytila uschlými hlízami tu trošku života.
Březnové UNI dokládá, že kulturní sezóna se s blížícím se jarem konečně začíná pořádně rozbíhat. Vidíme to na zvětšujícím se rozsahu rubriky UNI doporučuje, ale i na aktuál ní titulní stránce, která zve na koncert jedné z hlavních hvězd brněnského JazzFestu. A také se uvnitř čísla dočtete o dalších akcích, které se na nejbližší dobu chystají.
Lednové vydání kulturního magazínu UNI se obsahově pohybuje, jak už bývá zvykem, ve dvou časových rovinách. V té ryze současné představujeme momentálně hvězdnou mladou osobnost stylu americana Allison Russell a v souvislosti s jejím profilem přinášíme i obsáhlý esej o provázání americany se současnými společenskými trendy v USA. Z rozhovorů upozorňujeme na povídání s členem skupiny King Crimson či spolupracovníkem Petera Gabriela Tonym Levinem, nebo na další povídání muzikanta Jana Fice, tentokrát s jeho brněnským kolegou, zpěvákem Karlem Heřmanem, frontmanem kapely Šankišou. V nehudební části představujeme amerického avantgardního všeuměla Harryho Smithe, přinášíme analýzu české literatury po roce 2000 a hovoříme se spisovatelkou Simonou Bohatou.
Rozsáhlým titulním materiálem si poslední UNI roku 2023 připomíná osmdesáté narozeniny jedné z nejoriginálnějších zpěvaček a skladatelek Joni Mitchell. Portrétním rozhovorem představujeme českého jazzového hudebníka a skladatele Roberta Fischmanna a rozsáhlou studií seznamujeme čtenáře s Dežem Hoffmanem, fotografem slovenského původu, který se etabloval ve velkém světě hudby a portrétoval Beatles, Franka Sinatru, Jimiho Hendrixe a mnoho dalších slavných muzikantů. Přinášíme také bizarní příběh Roberta Macka McCormicka, původce největší sbírky terénních nahrávek texaského blues a další lidové hudby, se kterou se svět seznamuje až nyní, několik let po jeho smrti.
Listopadové UNI patří mezi ta vydání, která se věnují jednomu jedinému tématu, opracovávanému ze všech stran. Tentokrát linorytová obálka již tradičního spolupracovníka Michala Cihláře láká na čtení o hudebním, filmovém i televizním fenoménu jménem Blues Brothers. Věnujeme se mimo jiné hereckým kariérám obou protagonistů Johna Belushiho a Dana Aykroyda, přinášíme původní rozhovor s kytaristou Blues Brothers Bandu Stevem Cropperem, zevrubně probíráme zajímavosti z oblasti memphiského soulu i chicagského blues, z nichž se skládá nezaměnitelný hudební styl Blues Brothers, a přinášíme spoustu dalšího zajímavého čtení týkajícího se tohoto pozoruhodného projektu.
O slovenské politice i o hudbě si povídáme v titulním rozhovoru říjnového UNI se zpěvačkou a autorkou Katarzií. Slovenskou společnost komentuje i projekt Drť, jehož koncert na nadcházejícím festivalu Alternativa anoncujeme profilovým článkem. Podzimní koncertní nabídka stála i u zrodu materiálů o King Crimson, návratu alternativních legend Henry Now či unikátním hudebním nástroji Omniwerk. Z umělecké oblasti hudby se pouze dotýkající nabízíme rozhovor s jedním z kmenových fotografů magazínu UNI Karlem Šusterem.
Zářijové, poprázdninové číslo kulturního magazínu UNI, se logicky ve větší míře ohlíží: a to za letními festivaly, na kterých se zástupci autorského okruhu objevili. Rozsáhlou reportáží se vracíme v Colours of Ostrava, přehledným článkem si projdeme festivaly "dělané s láskou k lidem a hudbě", mezi něž Jiří Moravčík vybral mimo jiné i Boskovice, ze zahraničí navšívíme festival world music v Kremži. Ohlížíme se bohužel i ve dvou dalších článcích: nekrolozích hudebního publicisty Jiřího Černého a významného amerického muzikanta Robbieho Robertsona. Naopak žhavou současnost reflektujeme v rozsáhlém rozhovoru s multitalentovaným Jakubem Königem, jehož osou je umělcovo právě vycházející sólové album Hvězdy.

Ač by se to našinci na první dobrou nemuselo zdát, pohybujeme se tentokrát na domácí hroudě. Hudebně i mentálně ovšem značně posunuté na nefalšovanej Divokej západ. Pro Honzu Richtera to není módní záležitost, ale letitej interest a dřina. A časté a dlouhodobé pobyty za louží, který dodaly záměru na autenticitě. Back to Bute je vzpomínkou na jeho dřevnější období, kdy po otevření dveří pomalu jakýhokoliv podniku od Žižkova po Vršovice na vás vykouk Janny Richter. Jeho současné nablýskané elektro buggy má ale taky něco do sebe.
Na Charleye Crocketta jsem narazil náhodou díky jeho drásavýmu desperátskýmu hobo songu Killers of the Flower Moon, který má navíc geniální grafickej klip. Doporučuji také dohledat. Při dalším rolování jsem ale zjistil že jeho pravá stezka vede hlavně do westernově pompézního country. A to mě překvapivě baví ještě víc. Tenhle Texasan totiž ten těžkej bourbon zdatně ředí sympatickým nadhledem a sebeironií. A ty songy sou navíc prostě skvělý.
Je fajn když se někdo vrací ke svým tradicím, k folkloru předků. A pak ho třeba přetaví k obrazu svýmu. A pak tu je ještě jedna věc, která mě baví snad ještě víc. Když si někdo do úplně cizího folkloru vědomně zapustí svoje vlastní kořeny. A ještě navech si k tomu natočí klipovej eastern. Pak tu máme parádní Moraviánu alá Honza Fic! Nakonec jsme na tom s tim horkem, žízní a nedohledným obzorem všichni stejně.
První letošní příspěvek budiž komiksovým nekrologem Shanovi McGovenovi, kterej nás opustil koncem právě minulého roku. V našem video komiksu ho symbolicky vyprovází parťák Nick, v Armstrongově nesmrtelném a jinak k uzoufání zprofanovaném What a Wonderful World. Jenže tahle verze je prostě fajn. Je zajímavý jak ten prokletej, tolikrát z The Pogues vyhazovanej a zase příjímanej potížista všem teď tolik chybí. Aby ne, vono to bez něj tak nějak neni vono. V kapele i v hudebním světě tak nějak vůbec.
The Brian Ferry Orchestra: Do The Strand Jednou večer jsem během jízdy autem přelaďoval rádio a z jedné nejmenované frekvence se na nás začal linout melodicky objevný a přitom přísně tradiční swing. Okamžitě jsem zjišťoval co to je a tím pro sebe objevil formaci The Brian Ferry Orchestra, která nahrála bezvadné soundtracky k filmu Velký Gatsby, nebo seriálu Babylon Berlin. Ale na jejich první desce Jazz Age z roku 2012 hvězda z Roxy Music vůbec nezpívá! Ferry byl prý zvědav, jak jeho písně obstojí v samotné jazzové instrumentaci. Za mě teda slušnej příklad krocení ega.
City of New Orleans je často přebíranej country standart a trvalo mi poměrně dlouho, než jsem se proklikal k autorovi tohoto songu. A je to, světe div se, syn legendárního Dylanova pravzoru Woodyho - Arlo Guthrie! Ale komiksovou cenu za nejlepší verzi nakonec uděluji Johnnymu Cashovi v jeho trochu úchylné hudební reklamně na jednu dráhu.
Tato kapitola budiš opožděnou vzpomínkou na Sixta Rodrigueze, který odešel letos v létě 8.srpna. Připomínkou neuvěřitelného příběhu skvělého muzikanta, táty a člověka. A důkazem že doma jeden nemusí být zrovna prorokem, a stát se současně hrdinou a symbolem politické změny na druhé straně zeměkoule. A třeba aniž by o tom měl sebemenší tušení. Pamětníci naší totality takovým paradoxům myslím dobře rozumí.
Simon a Garfunkel byli asi mým prvním setkáním s kvalitním písničkářským folkem mého dětství. Když pominu Kryla. Otáčel jsem ten domácí vinyl dokola a četl překlady textů v obsáhlém bookletu plného fotek New Yorku a krásné grafiky. Film Absolovent vznikl rok před mým narozením a viděl jsem ho až o hodně později. Film už asi nikoho nešokuje, ale tehdy třicetiletej Dustin Hofman zahrál toho dvacetiletýho koloucha docela půvabně. A ty písničky jsou stále svěží a nadčasový.

Literatura

Patrik Linhart

Důležitá výzva – Lucie Lomová vydala komiksové album Anna chce skočit

Narodil jsem se a vyrostl v daleké severní zemi

Jaroslav Kovanda

Klimt položil základy KRYLOLOGIE

Prazvláštní setkání s pejskem Donečkem…

Poezie nemůže začínat básní (nad knihou Jana Štolby Nedopadající džbán)

Pro mě je osobní ručení podstatné – rozhovor s muzikantem a básníkem Janem Štolbou, II. část

Bohdan Chlíbec

Jan Haubert

Wille & The Bandits

vernisáž výstavy Ivan Hlas 70

The Matt Schofield Trio (UK)

Manon Meurt (křest alba) + Marjari

Justin Lavash + Mirek Hulán Session

Malika Tirolien

The Reverend Peyton’s Big Damn Band

Delvon Lamarr Trio

Jones Jones

RuinsZu