Měsíc: Prosinec 2011

New York se změnil v Disneyho svět

12/2011 Alex Švamberk

Jednoho z nejznámějších představitelů newyorského hard coru, zpěváka ROGERA MIRETA, jsme letos mohli vidět v České kotlině nejen s populárními Agnostic Front, kteří udávají tón scéně už dvacet let, ale i s jeho punkovou kapelou Disasters. Existuje stále scéna newyorského hard coru nebo punku, když skončil slavný klub… Číst dál...

Dylan & Sons

12/2011 Michal Bystrov

Dylanovských článků už byl o napsáno dost a dost. Rád přiznávám, že v tom mám i já své špinavé prsty, a rád za tím – alespoň na čas – zavírám vrátka. Nicméně, jak praví klasik, ještě jedno téma bych si dal: a sice další hudební talenty v Dylanově klanu. Nedávno totiž médii proběhla zpráva o debutovém… Číst dál...

Jak Greil Marcus slyší The Doors

04/201612/2011 Zdenek Pecka

Někde jsem četl radu, kterou kdosi udělil jednomu aspirujícímu americkému hudebnímu kritikovi: proboha, nikdy se nesnaž psát jako GREIL MARCUS! Bylo to míněno jako největší kompliment. Greil Marcus (66) patří k těm nejprominentnějším hudebním kritikům a kulturologům, jimiž se Amerika může dnes chlubit. V nejlepších momentech je jeho styl… Číst dál...

Joachim Kühn – HR-Bigband: Out of the Desert Live

12/201112/2011 Vladimír Kouřil

Byť název alba je totožný s CD tria pianisty Joachima Kühna s hráčem na guembri a oud Majidem Bekkasem z Maroka a španělským perkusistou Ramonem Lopezem z roku 2009 u téhož vydavatele, jedná se kompletně o skladby nové. Co zůstává, je přítomnost vyjmenovaného tria, které je však na této živé… Číst dál...

Fatoumata Diawara & Mamani Keita

12/2011 Jiří Moravčík

Dvě malijské zpěvačky žijící v Paříži. Dva příběhy ženské emancipace. Bez možnosti věnovat se doma naplno hudbě – pocházejí ze zámožných rodů – odešly kdysi do Evropy. Fatoumata Diawara s divadelní společností už jako populární filmová star, sboristku Mamani s sebou vzal Salif Keita. Obě zrovna vydaly alba stíhaná titulky: nové hvězdy… Číst dál...

Pohanský ráj je v Karélii (dokončení z čísla 10)

12/2011 Petr Dorůžka

KANTELE, SÁMOVÉ A MEDVĚDI Na jeho břehu vyrostl řetězec finských saun, mezi nimiž byla i tradiční kouřová sauna, která funguje podobně jako udírna. Jedná se o historický relikt z doby, kdy sauny ještě nebyly vybavené komínem. Ve vyhřívací fázi naplní kouř hořícího dřeva celý interiér, těsně před otevřením se sauna vyvětrá,… Číst dál...

Satie u klavíru, na baletu, v písni

04/201612/2011 Radim Kopáč

Jedna z ústředních kapitol jisté novější francouzské monografie věnované ERIKU SATIEMU (1866–1925) má v titulu pojem „esoterik“. Je to nejen samozřejmě lákavá, ale i trefná slovní hříčka – příměr, který padne tomuto skladateli, od jehož narození uplynulo letos 17. května sto čtyřicet pět let, jaksi vnějškově i vnitřně.… Číst dál...

Megan Henwood: Making Waves

12/201112/2011 Jiří Moravčík

Nejde o dceru zastydlých hippies, ačkoliv obal k tomu svádí, ale o dvaadvacetiletou holku s generační výzvou: „Zvedněte svoje zadky a začněte dělat vlny.“ Když s mladším bratrem saxofonistou Joem získali před dvěma lety cenu folkových nováčků rádia BBC, zajíkala se mladictvím. Pak Megan odjela na několikaměsíční… Číst dál...

Není bankrot jako bankrot

04/201612/2011 Radim Kopáč

Pražský novinář VIKTOR ŠLAJCHRT vyhlásil rok před svou šedesátkou bankrot. Tedy Bankrot – s velkým „bé“. Probral se znovu svými deníkovými zápisy z Neviditelného psa, které pořizoval v letech 1997–2001, a sestavil z nich druhou knížku (vyšla pod hlavičkou Revolver Revue). Zatímco Suroviny laskominy (2000) vydaly… Číst dál...

Petr Hrbáč – Ef Á

12/2011 Michal Šanda

Tak je lepší rohlíček nebo chlebíček? Určitě rohlíček. Vanilkovej. No ale, proč jdete k těm Vietnamcům, že jo. No, tak tam si nejdu ani pro rohlíček ani pro chlebíček. Zkrátka je na každém, jestli si vybere rohlíček nebo chlebíček. No jo, ale když jdu k Vietnamcům, tak si dávám pozor. Na co? Na ceny. A na zboží.… Číst dál...

Další články

Protože si 3. června celý kulturní svět připomene sté výročí úmrtí Franze Kafky, květnový magazín UNI se rozhodl připomenout tuto velkou literární osobnost monotematickým číslem, které nahlíží autorovo dílo a odkaz ze všemožných stran. Samozřejmě neopakujeme základní informace o Franzi Kafkovi jako je jeho životopis nebo rozbor jeho děl, na toto téma i v češtině vyšla řada kvalitní literatury. Spíš si vybíráme jednak zajímavé detaily jeho tvorby, například zálibu v kreslení, jednak jeho dopad na další umělecké žánry, jako je film, divadlo, výtvarné umění či hudba.
Březnové UNI dokládá, že kulturní sezóna se s blížícím se jarem konečně začíná pořádně rozbíhat. Vidíme to na zvětšujícím se rozsahu rubriky UNI doporučuje, ale i na aktuál ní titulní stránce, která zve na koncert jedné z hlavních hvězd brněnského JazzFestu. A také se uvnitř čísla dočtete o dalších akcích, které se na nejbližší dobu chystají.
Lednové vydání kulturního magazínu UNI se obsahově pohybuje, jak už bývá zvykem, ve dvou časových rovinách. V té ryze současné představujeme momentálně hvězdnou mladou osobnost stylu americana Allison Russell a v souvislosti s jejím profilem přinášíme i obsáhlý esej o provázání americany se současnými společenskými trendy v USA. Z rozhovorů upozorňujeme na povídání s členem skupiny King Crimson či spolupracovníkem Petera Gabriela Tonym Levinem, nebo na další povídání muzikanta Jana Fice, tentokrát s jeho brněnským kolegou, zpěvákem Karlem Heřmanem, frontmanem kapely Šankišou. V nehudební části představujeme amerického avantgardního všeuměla Harryho Smithe, přinášíme analýzu české literatury po roce 2000 a hovoříme se spisovatelkou Simonou Bohatou.
Rozsáhlým titulním materiálem si poslední UNI roku 2023 připomíná osmdesáté narozeniny jedné z nejoriginálnějších zpěvaček a skladatelek Joni Mitchell. Portrétním rozhovorem představujeme českého jazzového hudebníka a skladatele Roberta Fischmanna a rozsáhlou studií seznamujeme čtenáře s Dežem Hoffmanem, fotografem slovenského původu, který se etabloval ve velkém světě hudby a portrétoval Beatles, Franka Sinatru, Jimiho Hendrixe a mnoho dalších slavných muzikantů. Přinášíme také bizarní příběh Roberta Macka McCormicka, původce největší sbírky terénních nahrávek texaského blues a další lidové hudby, se kterou se svět seznamuje až nyní, několik let po jeho smrti.
Listopadové UNI patří mezi ta vydání, která se věnují jednomu jedinému tématu, opracovávanému ze všech stran. Tentokrát linorytová obálka již tradičního spolupracovníka Michala Cihláře láká na čtení o hudebním, filmovém i televizním fenoménu jménem Blues Brothers. Věnujeme se mimo jiné hereckým kariérám obou protagonistů Johna Belushiho a Dana Aykroyda, přinášíme původní rozhovor s kytaristou Blues Brothers Bandu Stevem Cropperem, zevrubně probíráme zajímavosti z oblasti memphiského soulu i chicagského blues, z nichž se skládá nezaměnitelný hudební styl Blues Brothers, a přinášíme spoustu dalšího zajímavého čtení týkajícího se tohoto pozoruhodného projektu.
O slovenské politice i o hudbě si povídáme v titulním rozhovoru říjnového UNI se zpěvačkou a autorkou Katarzií. Slovenskou společnost komentuje i projekt Drť, jehož koncert na nadcházejícím festivalu Alternativa anoncujeme profilovým článkem. Podzimní koncertní nabídka stála i u zrodu materiálů o King Crimson, návratu alternativních legend Henry Now či unikátním hudebním nástroji Omniwerk. Z umělecké oblasti hudby se pouze dotýkající nabízíme rozhovor s jedním z kmenových fotografů magazínu UNI Karlem Šusterem.
Zářijové, poprázdninové číslo kulturního magazínu UNI, se logicky ve větší míře ohlíží: a to za letními festivaly, na kterých se zástupci autorského okruhu objevili. Rozsáhlou reportáží se vracíme v Colours of Ostrava, přehledným článkem si projdeme festivaly "dělané s láskou k lidem a hudbě", mezi něž Jiří Moravčík vybral mimo jiné i Boskovice, ze zahraničí navšívíme festival world music v Kremži. Ohlížíme se bohužel i ve dvou dalších článcích: nekrolozích hudebního publicisty Jiřího Černého a významného amerického muzikanta Robbieho Robertsona. Naopak žhavou současnost reflektujeme v rozsáhlém rozhovoru s multitalentovaným Jakubem Königem, jehož osou je umělcovo právě vycházející sólové album Hvězdy.

Ač by se to našinci na první dobrou nemuselo zdát, pohybujeme se tentokrát na domácí hroudě. Hudebně i mentálně ovšem značně posunuté na nefalšovanej Divokej západ. Pro Honzu Richtera to není módní záležitost, ale letitej interest a dřina. A časté a dlouhodobé pobyty za louží, který dodaly záměru na autenticitě. Back to Bute je vzpomínkou na jeho dřevnější období, kdy po otevření dveří pomalu jakýhokoliv podniku od Žižkova po Vršovice na vás vykouk Janny Richter. Jeho současné nablýskané elektro buggy má ale taky něco do sebe.
Na Charleye Crocketta jsem narazil náhodou díky jeho drásavýmu desperátskýmu hobo songu Killers of the Flower Moon, který má navíc geniální grafickej klip. Doporučuji také dohledat. Při dalším rolování jsem ale zjistil že jeho pravá stezka vede hlavně do westernově pompézního country. A to mě překvapivě baví ještě víc. Tenhle Texasan totiž ten těžkej bourbon zdatně ředí sympatickým nadhledem a sebeironií. A ty songy sou navíc prostě skvělý.
Je fajn když se někdo vrací ke svým tradicím, k folkloru předků. A pak ho třeba přetaví k obrazu svýmu. A pak tu je ještě jedna věc, která mě baví snad ještě víc. Když si někdo do úplně cizího folkloru vědomně zapustí svoje vlastní kořeny. A ještě navech si k tomu natočí klipovej eastern. Pak tu máme parádní Moraviánu alá Honza Fic! Nakonec jsme na tom s tim horkem, žízní a nedohledným obzorem všichni stejně.
První letošní příspěvek budiž komiksovým nekrologem Shanovi McGovenovi, kterej nás opustil koncem právě minulého roku. V našem video komiksu ho symbolicky vyprovází parťák Nick, v Armstrongově nesmrtelném a jinak k uzoufání zprofanovaném What a Wonderful World. Jenže tahle verze je prostě fajn. Je zajímavý jak ten prokletej, tolikrát z The Pogues vyhazovanej a zase příjímanej potížista všem teď tolik chybí. Aby ne, vono to bez něj tak nějak neni vono. V kapele i v hudebním světě tak nějak vůbec.
The Brian Ferry Orchestra: Do The Strand Jednou večer jsem během jízdy autem přelaďoval rádio a z jedné nejmenované frekvence se na nás začal linout melodicky objevný a přitom přísně tradiční swing. Okamžitě jsem zjišťoval co to je a tím pro sebe objevil formaci The Brian Ferry Orchestra, která nahrála bezvadné soundtracky k filmu Velký Gatsby, nebo seriálu Babylon Berlin. Ale na jejich první desce Jazz Age z roku 2012 hvězda z Roxy Music vůbec nezpívá! Ferry byl prý zvědav, jak jeho písně obstojí v samotné jazzové instrumentaci. Za mě teda slušnej příklad krocení ega.
City of New Orleans je často přebíranej country standart a trvalo mi poměrně dlouho, než jsem se proklikal k autorovi tohoto songu. A je to, světe div se, syn legendárního Dylanova pravzoru Woodyho - Arlo Guthrie! Ale komiksovou cenu za nejlepší verzi nakonec uděluji Johnnymu Cashovi v jeho trochu úchylné hudební reklamně na jednu dráhu.
Tato kapitola budiš opožděnou vzpomínkou na Sixta Rodrigueze, který odešel letos v létě 8.srpna. Připomínkou neuvěřitelného příběhu skvělého muzikanta, táty a člověka. A důkazem že doma jeden nemusí být zrovna prorokem, a stát se současně hrdinou a symbolem politické změny na druhé straně zeměkoule. A třeba aniž by o tom měl sebemenší tušení. Pamětníci naší totality takovým paradoxům myslím dobře rozumí.
Simon a Garfunkel byli asi mým prvním setkáním s kvalitním písničkářským folkem mého dětství. Když pominu Kryla. Otáčel jsem ten domácí vinyl dokola a četl překlady textů v obsáhlém bookletu plného fotek New Yorku a krásné grafiky. Film Absolovent vznikl rok před mým narozením a viděl jsem ho až o hodně později. Film už asi nikoho nešokuje, ale tehdy třicetiletej Dustin Hofman zahrál toho dvacetiletýho koloucha docela půvabně. A ty písničky jsou stále svěží a nadčasový.

New York se změnil v Disneyho svět

Dylan & Sons

Jak Greil Marcus slyší The Doors

Joachim Kühn – HR-Bigband: Out of the Desert Live

Fatoumata Diawara & Mamani Keita

Pohanský ráj je v Karélii (dokončení z čísla 10)

Satie u klavíru, na baletu, v písni

Megan Henwood: Making Waves

Není bankrot jako bankrot

Petr Hrbáč – Ef Á

Pronominal Carrots + DPvJU

Uvidíme, uslyšíme

Dejan Terzić AXIOM feat. Bojan Z

ZEA & Xavier Charles

Snarky Puppy

Uvidíme, uslyšíme

Wille & The Bandits

The Matt Schofield Trio (UK)

The Reverend Peyton’s Big Damn Band

Delvon Lamarr Organ Trio (US)