Rozhovory

The Ex: Doba punku skončila

Počátkem listopadu vystoupila v pražském Paláci Akropolis holandská skupina The Ex, která na konci sedmdesátých let vzešla ze scény anarchistického punku, ale stejně dobře ji lze považovat za přední představitele alternativního rocku. Svůj záběr navíc v posledních letech rozšířila o africkou hudbu, na poslední desce… Číst dál...

…ale nás to takhle baví

S nejrůznějšími oslavami se letos roztrhl pytel a je to vidět i na tomto čísle UNI. A jeho vydavatel, sdružení Unijazz, nemůže zůstat stranou. V následujícím povídání s jeho,hlavou pomazanou‘ ČESTMÍREM HUŇÁTEM se mimo jiné dozvíte, proč se dvacáté unijazzí narozeniny slaví právě teď. Začněme ale od Adama,… Číst dál...

Esence fada bude vždycky stejná

Ana Moura, která vystoupila na začátku října v Praze v rámci festivalu Struny podzimu, patří k nejmladším interpretkám portugalského fada. Tento tradiční styl si získává stále větší publikum, neboť oplývá skutečnými emocemi, jaké se třeba ve francouzském šansonu dnes už nenajdou. Moura přes své mládí však velmi dbá na tradice.… Číst dál...

Nomádem mezi Moldávií a Paříží

Maďarská zpěvačka Beata Palya preferuje ticho a vydává nové album Ke světově nejproslulejším představitelům maďarské tradiční hudby patří dodnes skupina Muzsikás se zpěvačkou Mártou Sebestyén, i když jejich vrcholná alba vznikla před deseti až patnácti lety. To ale neznamená, že maďarská hudba stagnuje – naopak, poslední léta přinesla… Číst dál...

Majitel kapely bez lidí

Alan Wilder je známý především z Depeche Mode. Na začátku devadesátých let ale slavnou skupinu k velkému překvapení řady jejích příznivců opustil a začal se věnovat mnohem experimentálněji laděnému projektu Recoil, na němž mísil písně se zvukovými plochami. Po pětileté pauze mu vyšlo album subHuman, na němž… Číst dál...

Nemám rád komunisty ani liberály

Erik Truffaz, švýcarský, ve Francii žijící sedmačtyřicetiletý trumpetista, je jedním z nejvýznamnějších představitelů kontinentální scény soudobého jazzu, v němž se mísí jazzové postupy s prvky taneční hudby a hip hopu i elektroniky. O jeho kvalitách a originalitě svědčí, že koncem devadesátých let… Číst dál...

V tomhle domě piano nebude

O finské slabosti pro akordeony a Marií Kalaniemi Z finských skupin u nás nejčastěji koncertují Värttinä, což je dobrou indikací vyhraněnosti, nikoli však pestrosti finské hudební scény. Na to, že Finů je pouhých pět milionů, se můžou chlubit takovou hudební různorodostí, kterou jeden úspěšný model zdaleka nereprezentuje.… Číst dál...

Stimul je výsledkem hádek do krve

Letošní podzimní část pražského festivalu Stimul s podtitulem „Experiment is future mainstream“ bude probíhat v Divadle Archa ve čtyřech blocích, které reflektují aktuální výboje současné hudby. První večer 6. října je věnován průniku „přijatelné progresivní hudby nebo nepřijatelného popu“, což asi nejlépe vystihuje ,magmanoidní‘… Číst dál...

Mám vztek na pitomce, co vládnou světu

Amerického avantgardistu Elliotta Sharpa jsme mohli vidět už v několika různých podobách. Nejprve jako improvizátora, vršícího nad sebe tóny dvoukrké kytary a saxofonu, pak jak hosta Agonu, který nastudoval jeho skladby, i sólově s procesorovanou akustickou kytarou. Na konci září se představil v pražském… Číst dál...
Další články