Uchamžiky

Koncem roku 1999 jsme na tehdejší české pobočce Warner Music vyjednávali vydání naší desky. Jeden ze sporných bodů byla Oba dva. Podle firmy až příliš depresivní píseň na závěr alba. Podle nás depresivní nebyla a připadala nám právě ideální na konec. Nakonec jsme dospěli ke kompromisu: Futuretro skončí písničkou Jednotka času,… Číst dál...

AD hot

Osm let uplynulo od vydání alba How To Become Clairvoyant, skvělého, i když mladším posluchačstvem spíš nepovšimnutého. Aspoň tedy tuzemským. Neboť Robbieho Robertsona tu důvěrněji neznají ani mnozí nositelé starších uší. Vyjma znalce a milovníky Dylanovy. Ti samozřejmě mají kytaristu, vokalistu a skladatele skupiny The… Číst dál...

Puntík proti puntíku

Jistě, vynález kola byl pro lidstvo zásadnější. Ale zdá se, že pro homo sapiens musicus je stále důležitým „vozítkem“ také objev renesančních a barokních mistrů, dotažený k dobové dokonalosti jistým Johannem Sebastianem B. Totiž contrapunctus.   Puntík proti puntíku, nota proti notě. Pro někoho hudební obdoba zlatého… Číst dál...

Postila

Profesor Richard Wollheim, estetik světového formátu a „Head of the Philosophy Department“ na University College v Londýně, mě jednou pozval na nedělní oběd. Jelikož metro zvané „underground“ vedlo přes Holland Park, vystoupil jsem už tam, abych si prohlédl proslulá místa, kde Michelangelo Antonioni točil Zvětšeninu.… Číst dál...

Ladislav Jehlička aneb O nesmyslu dějin

Nedávná aféra kolem obnovy Mariánského sloupu poukázala (jak se správně česky říká: „v plné nahotě“) na mizerné sebevědomí českého národa. A to nebyli vesměs představitelé „českého lidu“, kteří se k tomu vyjadřovali, ale dá se říci, že šlo pouze o příslušníky „elity národa“, kteří se tím zabývali. Inu, není se tomu co divit,… Číst dál...

AD HOT

Ještě, než Brad Pitt jako kaskadér Cliff Booth cvakne-luskne koutkem úst a rozpoutá tak těsně před finále filmu Once Upon a Time in… Hollywood Quentina Tarantina několikaminutové peklo, ostatně vrcholící dštěným ohněm, slyšíme spoustu hudby. Buď přímo z roku řádění Mansonovy rodiny, tedy 1969, kdy se příběh odehrává. Třeba Mr. Sun,… Číst dál...

U C H A M Ž I K Y

Strávil jsem teď pár dní u Jaderského moře. Což je, uznávám, pro UNI extrémně nezajímavá informace. Důvod, proč se zde o své vydařené, ale pro záběr časopisu nepodstatné rodinné dovolené zmiňuji, je ten, že mi to připomnělo mé dětské pobyty u moře. Byly celkem tři, v mých osmi, devíti a třinácti letech. A možná… Číst dál...

Postila

Jack Kerouac myslel na Deana Moriartyho, já vzpomínám na Pavla Šruta. Ostatně jsem to dělával už za jeho života. Když nám začátkem devadesátých let Český spisovatel vydal Cadus rotundus – Sud kulatý, naše nerozborné soudružství stolního i tvůrčího rázu se utužilo na celé věky. Pojem soudruh, nenapravitelně zprofanován minulým… Číst dál...

U c h a m ž i k y

Tuhle jsme se v autě s Dušanem shodli, že píseň Africa od skupiny Toto je naše „guilty pleasure“. O pár kilometrů dál jsme se ale stejně tak shodli, že toto není typická ukázka „provinilé radosti“ (nevím, jestli někdo tento termín oficiálně a použitelně přeložil do češtiny – pokud ano, tak se tento překlad bohužel nechytl), protože… Číst dál...