John (Aloysius) Fahey: Tanec smrti

„Vědomí,“ napsal kdysi John Fahey v úvodu svého sborníku notací kytarových skladeb, „je konstantní stav chaosu. Prvkem stability proto musí být váš závazek sednout si se svojí kytarou na nějakých šest hodin a vyjadřovat se hudbou. O techniku se příliš nestarejte, prioritou mladého kytaristy by mělo být naučit se evokovat emoce… Číst dál...

Osudové setkání s Janáčkem

Osmnáct slovenských hudebníků a jako host kontrabasista Miroslav Vitouš. To je sestava, která natočila pozoruhodné dvojalbum Tales From My Diary, inspirované tvorbou Leoše Janáčka. Ve skutečnosti jde o dva víceméně samostatné projekty – jeden instrumentální a druhý písňový –, které vedle hudebního východiska spojuje společná… Číst dál...

Zachraňuje nás internet

Když se kácí doba, létají tříšky času. Ať už se mění epochy a jejich paradigmata, společenské řády, toky informací nebo jen náš vlastní mikrokosmos či subjektivní vnímání okolí. Ať už pro nás z onoho kácení vyplyne budoucnost orwellovská, idylická nebo někde mezi, vždyť ono se to v dějinách zatím vždycky nakonec nějak zprůměrovalo.… Číst dál...

Double Ribot – John Cage by psal skvělý funk

Fenomenální kytarista a skladatel Marc Ribot chrlí nápady a hudbu jako chrlič vodu za přívalového deště. Navíc je ta muzika mnohotvará stejně jako zmíněná vyústění okapů na gotických katedrálách. Ribotovy aktivní (!) pódiové kapely a projekty nespočítáte na prstech obou rukou, hyperaktivní muzikant momentálně nabízí… Číst dál...

Improvizace jako represe paměti

Improvizace jako represe paměti Šedesátiletý Marc Ribot patří k nejosobitějším kytaristům s velmi širokým záběrem. Pravidelně doprovází Toma Waitse, ale věnuje se i čisté improvizaci, experimentuje jako lidé z okolí Johna Zorna, ale také se věnuje latinskoamerické a karibské hudbě. Jak široce je Ribot rozpažen… Číst dál...

Pozorovatel Albert Maysles: 26. 11. 1926–5. 3. 2015

„Jako filmař jsem vložil svůj osud a víru do skutečnosti. Takový jsem já – hledač a objevitel lidí, témat i zkušeností, obdařených silou pravdy a půvabem neobjeveného. Čím více pronikám a hroužím se do skutečnosti, tím upřímnější jsou mnou vyprávěné příběhy. Koneckonců znalost skutečného světa je důležitá proto, abychom… Číst dál...

Tim Buckley

Vlastním jménem Timothy Charles Buckley III., 14. 2. 1947, Washington, D.C., USA – 29. 6. 1975, Santa Monica, Kalifornie, USA. Důležitá alba: Tim Buckley (Elektra 1966), Goodbye And Hello (Elektra 1967), Happy Sad (Elektra 1969), Starsailor (Straight Records 1970). Písně, které stojí za to: I Never Asked To Be Your Mountain,… Číst dál...

Amalgam 1977–79

Kdo v sedmdesátých letech nevěděl, co je to amalgam, mohl si otevřít Slovník cizích slov a číst: „1. chem. roztok kovu ve rtuti; 2. nerost, vzácná součást rud stříbra a rtuti; 3. přen. směs různých látek, myšlenek apod.“ Vlastimil Marek si vybral definici číslo 3. Svou skupinu charakterizoval takto: „Vědomi si ohromných… Číst dál...

Škoda pásku?

Když Dylan zpívá Sinatru, The Band hraje Rimského- Korsakova a Mumford dopisuje Dylana. Samozřejmě vtípky, že příští album se bude jmenovat Dylan zpívá Pavarottiho hity, jsou nemístné. Samozřejmě hlášky, že takovéhle věci se dělají, když je potřeba naplnit smlouvu s firmou, jsou nepatřičné. A samozřejmě Dylan nemá zapotřebí nás vyvádět… Číst dál...

Jitka Hanušová

Jitka Hanušová (*1982) vystudovala bohemistiku a finštinu. Debutovala básnickou sbírkou Bez zbytečných formalit (2013, H_aluze). Její básně vyšly v Psím víně, Tvaru, Dobré adrese, na portálu literární.cz či ve slovenském časopise Ilegalit. Žije střídavě v Praze, v Polkovicích a ve Finsku. Z FINSKÉHO… Číst dál...