Keb’ Mo’: Cítím se spíše jako písničkář než bluesman

Sedmdesátník Kevin Moore, známější pod „hovorově spolknutou“ uměleckou podobou svého jména, jako kdyby představoval personifikaci americany. V jeho muzice najdete snad veškeré zdravé kořínky blues, gospelu, jazzu, folku, country nebo soulu. Jako člen kapely „Taťky Johna“ Creache vedle bluesrocku přičichl i k psychedelii. Má za sebou… Číst dál...

Někdo musí umřít poslední

Na balkóně toho domu pořídil světový fotograf Robert Capa jednu ze svých ikonických fotografií. Bylo to v Lipsku, na konci druhé světové války, a fotka zachycuje „posledního padlého Američana“. Před deseti lety byla z toho domu ruina a na souvislost s fotkou se zapomnělo. Upozornila na ni skupina místních nadšenců.… Číst dál...

Yasmin Williams: Fingerstylový lék na úzkost duše

Instrumentální kytarová alba v nadžánrových výročních anketách moc nefigurují, takže ti, co v nich ukázali prstem na Urban Driftwood, a bylo jich požehnaně, k tomu měli určitě pádný důvod. Také že ano; a navíc: pětadvacetiletá Yasmin Williams je prý vším, jen rozhodně ne tím, čím obvykle černošští akustičtí kytaristé bývají. Ačkoliv… Číst dál...

Respect 2022: Rituální voodoo, výprava k prapodstatě blues a xylofon z díry v zemi

Respect se stal jedním z mála festivalů, které covidovou kalvárií prokličkovaly úspěšně. V oáze až nepředstavitelného uvolnění jsme se tu bez roušek a se sklenkami v ruce sešli loni i předloni. Šťastní jak malé děti, co si budeme povídat. Covid ovšem vystřídala nelidská agresivní válka na Ukrajině a jeden neví, co přijde… Číst dál...

Hermann Nitsch: Burcovat, ne provokovat

Vídeňský akcionista Hermann Nitsch se zopakování svého majstrštyku, šestidenní akce Divadla Orgií a mystérií na zámečku v Prinzendorfu nedočká. Loni se muselo odložit kvůli koronavirové pandemii, protože nebylo jasné, zda by mohli do Rakouska dojet všichni aktéři podílející se na rituálu se zabíjením obětních zvířat, včetně Mithrova… Číst dál...

Uchamžiky

O „novodobém vypalování“, které v poslední době zachvátilo (ne)jednu domácnost, jsem už psal. Zmínil jsem, že ač je to technologicky prakticky totéž co na konci devadesátých let, pocitově a „morálně“ je to věc přesně opačná. Nedělám si kopii vydaného CD, ale vypaluji si poctivě zakoupené zvukové soubory alb, která na CD vůbec… Číst dál...

Postila

Cokoli řekneme malému dítěti, zeptá se „Proč?“. A když mu vysvětlíme „Protože tak a tak“, zeptá se znovu „Proč?“. Etc. Post illa verba dodávám, že nejlepší je se postupně vrátit k odpovědi na první „Proč?“ a dodat „Ale to už jsem ti vysvětlil.“ Když kladu otázku „Proč?“ sám sobě, třeba „Proč jsem nezbohatl?“, doporučuji si… Číst dál...