Recenze

Peter Lipa je krátce před sedmdesátými osmými narozeninami stále ve formě. Stíhá hostovat na nahrávkách více či méně známých kolegů (AMC Trio, Dura & Blues Club), nahrává alba s vlastní hudbou (Dobré meno, 2019), vybírá z archivu staré písně (Slovenské evergreeny, 2018) a nedávno si dokonce vyzkoušel úplně novou disciplínu.… Číst dál...

Recenzovat přílohové CD hudebního časopisu, který se stejně jako UNI rozhodl věnovat speciál Bobovi, vypadá možná zvláštně. Jenže tahle kompilace zní víc než dostatečně zajímavě. Přestože ne vše je tu pravou perlou, materiál vystačí na hodnotný náhrdelník. Když se britský hudební magazín Uncut rozhodl pustit do produkce alba exkluzivních předělávek… Číst dál...

Tři a půl hodiny. Třicet šest skladeb indiánského barokního elektropopu. To nezní jako plán pro generaci posluchačů zívajících nad alby. Vyzobávat jednotlivé skladby v tomto případě nefunguje: to jako byste z filmu vystřihli pár sekvencí a získali dojem, že zbytek chápete. Nehodí se ani k mytí nádobí, ledaže… Číst dál...

Hmyzák, tedy Zdeněk Novák, patří k neopominutelným zjevům naší alternativní scény, ať už jako člen happeningových Žen, které tvořili samí muži, nebo v šansonově posmutnělé Činně či vanvlietovsky řvoucích Bad Beef Hat. Nic na tom neměnilo, že intonace nebyla vždy čistá a občas byl Novák i na štíru s rytmem.… Číst dál...

I plané spekulace ve stylu „co by bylo, kdyby“ mohou někdy přinést plodné výsledky. Kytarista, skladatel a etnomuzikolog Henry Kaiser (spolupráce Herbie Hancock, John Zorn, Fred Frith či folkrocker Richard Thompson) si začal představovat, co by se stalo, kdyby John Coltrane v roce 1967 nezemřel a podobně jako Miles Davis se pustil… Číst dál...

Název může navozovat dojem jakéhosi časově strukturovaného příběhu, ale tak to není. Dva ufoni Iko a Coqwe jen popisují život na Zemi, kam dolétli odkudsi z vesmíru. Při vstupu do atmosféry ale v jejich lodi Hiace došlo k požáru přinášejícímu oběma těžké vyhoření, a protože nestáli o pomoc pozemšťanů, zafačovali si obličeje… Číst dál...

Je to už třetí shrnutí nahrávek Charlieho Soukupa na kompaktním disku. Tím prvním byla Generace (Globus International, 2001), zmateně sestavená a zvukově pochybná kolekce 26 skladeb, převážně z let 1975 a 1978. Podruhé to byl disk Radio (Galén, 2012), nejreprezentativnější písňová série, jakou Soukup kdy vytvořil – 22 nahrávek… Číst dál...

Nahrávky ze zdařilého comebackového turné Plastiků, které proběhlo na podzim 1997, už dávno zmizely z trhu. Je tedy rozhodně vítané, že se díky Guerille opět vracejí k posluchačům; nejde ovšem o reedici známého alba 1997, ale dosud vůbec nepublikovanou nahrávku z téhož turné (koncert v Kopřivnici 14. listopadu).… Číst dál...

Komu se před dvaceti lety podařilo zažít během dne beznadějně vyprodaný koncert téhle stylové amébky v pražské Akropoli, musela se mu ta jízda vpéct do paměti jako cejch. Praha to tehdy chytila přesně – živé dvojalbum So Much Shouting, So Much Laughter z následného roku je tou nejlepší esencí toho, co DiFranco dovede jak intimně, tak s našlapanou… Číst dál...

Distractions zní pošmourně nikoliv kvůli pandemii, ale proto, že Tindersticks vždy vnímali hlubší náladu doby. Písně připravili před únorem 2020 a točilo se ve Staplesově domácím francouzském studiu v létě, kdy se zdálo, že vir ustupuje. „Myslím, že ono ‚zastavení‘ poskytlo příležitost pro něco, co se již dělo. Stalo se součástí alba, ale… Číst dál...