Recenze

Švédští průkopníci temné elektroniky se dají svým unikátním zvukem přirovnat k podobně tvrdohlavým The Legendary Pink Dots. Novináři jim během dekád věnovali mnoho zajímavých nálepek. Například ‚marihuanoví Ultravox – podobně melancholičtí, ale bez přeslazeného patosu‘ nebo ‚podobně smutní jako Gary Numan, ovšem s hřejivým, organickým… Číst dál...

Kapela z Uzbekistánu původně a nepřekvapivě od vzniku v roce 2004 pojmenována From.uz. Interpunkce v názvu se vytratila po vydání třetí studiovky Quartus Artifactus (2011). Globalizace sice leckoho prudí, ale přinejmenším v hudbě by měla i toho nejmilitantnějšího anarchoaktivistu usadit zpátky na tu naši normální… Číst dál...

To je pěkné a takové příkladné, v písních poeticky dokumentovat mj. věčnou marnost lidského pinožení a neupadnout přitom do pustého nihilismu. Míněno bez ironie. Vždyť i tu marnost stojí za to žít. Výstižné motto zasadil Galuška do úvodní skladby Největší zátěž v podobě samplu promluvy Patočkova žáka (a svého učitele),… Číst dál...

Aporie, neřešitelný a do slepé uličky vedoucí rozpor mezi dvěma relevantními, leč protichůdnými názory, myšlenková hříčka předsokratika Zénóna z Eleje (znáte to, třeba hádanku o želvě a Achillovi), slouží jednomu z nejzajímavějších slovenských (nejen) jazzových kytaristů jako koncepce dvojalba rozděleného na část akustickou… Číst dál...

První sólové, osobní a intimní album Marie Kieslowski nese výstižnou dedikaci „všem rodičům a jejich dětem, aby láska a humor zvítězily nad únavou a všedností“. Autorka uvádí i další důležitý postřeh: „Všimla jsem si, že se písně nejvíce dotýkají jiných matek, případně otců. Není třeba jim nic vysvětlovat, prostě… Číst dál...

Tři zpívající perkusistky z Bogoty nasadily na veletrhu Womex mnoha lidem pořádného brouka do hlavy a během koncertu je uvedly do stavu taneční nouze; málokdo s nimi totiž udržel tak strhující tempo. Volání po albu vyslyšely Diana San Miguel, Giovanna Mogollon a Karen Forero až nedávno a nebýt covidové izolace, kdo ví,… Číst dál...

Javánské gamelanové souhudbí s tisíce let užívanými metalofony, dřevěnými paličkovými kolitangy, bambusovými zvonky anklug, trubicovými citerami sasando, přehršlí laděných gongů i k rytmice přesně říznutých klád stromů, fungovalo k obřadům, vesnickým slavnostem. Kde je rytmus, je i rock. Guigou Chenevier, bubeník a zakládající… Číst dál...

Deska Všechno nejlepší začíná vším nejhorším, co tenhle svět momentálně potkává. Písně Dněpr („dneska spí děti v kyjevském metru a nebe u Dněpru mísí se s hlínou“) i Pelmeně jsou snahou citlivého člověka o reflexi vlastně nepopsatelné tragédie na Ukrajině, čirého zla utrženého ze řetězu vinou psychopatie jednoho diktátora… Číst dál...

Zatímco u šoubyznysových umělců je desetiletá přestávka mezi alby vnímána málem jako umělecká sebevražda, u afrických hudebníků se to tak nebere. Když zkrátka nemají co nového říct, do studia nechodí, mezitím ale, jak se lidově říká, zrají jako víno. Platí to i pro gambijskou griotskou zpěvačku, skladatelku a první… Číst dál...

Americký pianista Brad Mehldau je dobře známý tím, že do svých koncertních playlistů a tu a tam i na alba zařazuje variace na písničky nejazzových autorů. Kupodivu velmi často britské provenience, mezi jeho nejoblíbenější patří kapela Radiohead, písničkář Nick Drake, a v neposlední řadě Beatles. Album postavené… Číst dál...