Z přízemí: Čtvrt na smrt
Přiznám se, že již léta si v praxi ověřuji teorii, že už podle názvu se často dá dobře odhadnout, jakou hudbu bude dotyčný soubor provozovat a často i jaký má názor na svět. U skupin pojmenovaných Slza či Poetika asi nepřekvapí, když mají blízko ke kýči, … Číst dál…
Dotazník – Imprese Charlese Minguse
Snažil jsem se rozhodit sítě po e-mailech i cíleně na facebooku, občas jsem případně dával jakousi řadu návodných otázek à la první setkání s hudbou Charlese Minguse – vliv – oblíbené dílo – názor na desku Mingus od Joni Mitchell apod., ale hlavně jsem zdůrazňoval, že … Číst dál…
Hudební poezie a 24 hodin pekla v srdci
To úterní ráno, 22. listopadu 1966, čekal s pětiletou dcerou Carolyn na vystěhování ze svého studia na newyorské Great Jones Street 22. Dobrá adresa mezi Broadwayí a Bowery v jihovýchodním Manhattanu. Kousek od centra tehdejšího uměleckého života NY s paprsky do přilehlých ulic. Velký, ideálně členěný podkrovní byt … Číst dál…
Odkaz rebela
V jazzových dějinách vzácně byly okamžiky, kdy po boku významných muzikantů stály ženy. Takové, co je dokázaly podporovat po celou jejich kariéru, jako například Pannonica de Koenigswarter-Rotschildová, spolumanažerka pianisty Theloniouse Monka a jeho podporovatelka v osobním životě, nebo Sue Mingusová, žena a manažerka basisty Charlese Minguse. … Číst dál…
Sekundanti jazzového pruďase
Jak splnit zadání „připomenout nejzajímavější spoluhráče Charlese Minguse“ a nesklouznout k pustému seznamu či výčtu „who is who“ v bebopu, hard bobu, post-bopu, třetím proudu i free jazzu? Nezbývá než být subjektivní a hodně toho vynechat. Vezměme téma víceméně chronologicky a většinou v souvislosti s vydanými nahrávkami. Dojde na slavná … Číst dál…
Imprese Charlese Minguse
Když jsem se někdy loni dozvěděl, že bude Pražský improvizační orchestr hrát Charlese Minguse, evokovalo mi to dávnou vzpomínku na den, kdy mému otci někdo přivezl desku Mingus od Joni Mitchell. Joni jsem zbožňoval od doby, kdy jsem ji viděl ve filmu … Číst dál…
Mingus podle Hala Willnera
Oba předcházející tributy Minguse vtělily do své vlastní vize – Schuller jej zasadil do evropské tradice a Mitchellová jej prezentovala jako romantického představitele zanikající éry. Kolektivní impakt zatím posledního holdu Mingusovi Hal Willner Presents – Weird Nightmare: Meditations on Mingus (Columbia … Číst dál…
Mingus podle Joni Mitchell
Zpráva, že proslulá kanadská písničkářka a symbol generace Woodstocku Joni Mitchell natočila těsně před jeho smrtí album s Charlesem Mingusem, působila v roce 1979 jako bomba. Byl to ultimátní koncept mezižánrového přesahu, crossoveru. Jedna z nejchytřejších žen z rocku a folku skládá poctu jednomu z největších géniů … Číst dál…
Chci, aby to znělo dobře, až budu umírat
Zdokumentovat nahrané Mingusovo dílo je úkolem takřka nadlidským. Již v sedmdesátých letech se udávalo, že jeho diskografie obsahuje padesát řadových alb a dalších cca sto desek jiných umělců, kde Mingus jako spoluhráč nebo jenom pohostinsky vystupoval. Tehdy byla situace jednodušší, neboť veškeré nahrávky … Číst dál…
Uchamžiky
Jednou z mých nejoblíbenějších německých sedmdesátkových kapel je Harmonia. Vlastně nejen sedmdesátkových. A když na to přijde, tak nejen německých. Nenápadná skupina, která v době svého fungování vydala jen dvě alba a pak se v tichosti rozpadla. Nenápadná, ale ve své době považovaná skoro za superskupinu. … Číst dál…
Uchamžiky
Japonsko. Fascinující země. Z mého středoevropského pohledu jedna z nejexotičtějších možných. Naprosto odlišná kultura, popkultura, jazyk, kuchyně i ostatní místnosti. V dětství jsem hltal jak knížku 99 zajímavostí z Japonska, tak seriál Sokol, strážce noci. Navíc jsem v Japonsku nikdy nebyl (je to opravdu z ruky), takže pro mě … Číst dál…
TAJ MAHAL: Savoy
Kdo zná, byť třeba jen zběžně, dlouhou kariéru amerického muzikanta Taj Mahala, může mít dojem, že ho od něj nedokáže skoro nic překvapit. Na své dráze se dotkl nejrůznějších podob blues, psychedelického rocku, ohlasů karibské, africké či havajské muziky atd. Ale stejně: takovéhle … Číst dál…
JÉRÔME CHASSAGNARD Tempus Fugit
Francouz Jérôme Chassagnard se pohybuje na hudební scéně více než tři dekády. Polovinu aktivního hudebního života vedl s kolegou Régisem Bailletem ambientně industriální duo Ab Ovo. Etapa dua vyvrcholila vydáním hudby k dokumentárnímu filmu The Gatekeepers, nominovanému na Oscara za nejlepší celovečerní dokument za … Číst dál…
Join the Din: ¿Change!
Nehorázně a neurvale vyhřeznutý, roztrysknutý monumentální sopouch řízné, mistrovsky řízené hudební valby – to si nesu z loňské první desky Elephants In Autumn Rage. Pro přirovnání z českých luhů snad k momentům Vertigo či odnožného potomka Muff a za La Manchem londýnského úletného bigbandu WorldService Project. Prostě … Číst dál…
Michal Bystrov, Marta Bystrovová, Zdeněk Hazdra/Dvanáct strun Karla Zicha
Snad nepůjde o samoúčelný osobní úvod, protože se domnívám, že podobný vztah ke Karlovi Zichovi měla asi většina čtenářů UNI: Dobrovolně přiznávám, Zichova hudba šla většinou těžce mimo mě. Věděl jsem pochopitelně o zpěvákově a kytaristově důležité roli ve druhé sestavě Spirituál kvintetu … Číst dál…
Martin Reiner: Magické číslo 9
„Zasažen příbojem nostalgie“, tak začíná jedna z básní Martina Reinera v jeho nové sbírce. Příboj zní možná příliš dramaticky. Reiner ve své sbírce prostě ochutnává tu nejsladší básnickou chuť: chuť uplynulého času. A ta může mít mnoho podob. Jednak je to vzpomínka … Číst dál…
Michal Šanda: Umyvadlo plné vajglů. Nepřípadné glosy k evangeliu sv. Marka
Na obálce té knihy je jemná rytina světce s kudrnatým vlasem i vousem, jak píše brkem do knihy: „I stalo se v těch dnech…“ O levé stehno se mu opírá jeho poněkud vyčerpaný atribut: lev se zoufale prořídlým chrupem. Pod obrázkem titul: Umyvadlo plné vajglů. A podtitul: „Nepřípadné … Číst dál…