Francouzské delikatesy: Efemérní plody pařížského podhoubí REcyclerie, Cité fertile a Ground control
Struktura města je organická jako shluk propletených vláken. Podobá se neuronové síti či ji lze přirovnat k neviditelnému podhoubí lesa. Metafora mi vytanula na mysli v roce 2002, kdy rozbahněná Vltava zalila pražský Karlín. První, co na kalných usazeninách opět vyrostlo, byla svítivě zelená … Číst dál…
František Matula: Malíř s rýčem a krumpáčem
Františka Matulu znám mnoho let. Je lékař, houslista, malíř, zahradník a občas si odskočí do sklárny, aby vytvořil sem tam nějakou plastiku. Jeho obrazy jsou kaleidoskopem pozemských i mořských krajin, často si v nich podává ruce abstrakce s fauvistickými rozkvetlými loukami nebo s podzimními lesy … Číst dál…
Karel Vepřek: Služebníček
Zevrubný rozhovor s Karlem Vepřekem jsem plánoval dlouho. Vlastně jsem tu myšlenku nosil v hlavě od chvíle, kdy vydal roku 2018 překrásné album Blázen jsem ve své vsi se zhudebněnými básněmi Bohuslava Reynka. Další obrysy můj plán dostával v roce 2021 v souvislosti s vydáním impozantního … Číst dál…
Respect 2025: Hudba se vzkazem, že vzdát se naděje znamená stát se dobrovolně bezmocným
Festival se koná už po osmadvacáté, což je nejen úctyhodné číslo a pro dramaturga Borka Holečka také potvrzení toho, že vozit k nám neznámou hudbu ze všech koutů světa má pořád smysl. Rok se s rokem sešel a jsme pořád tam, kde jsme byli, a upřímně, možná … Číst dál…
Pěnice a pěníci aneb Jazz a jeho odnože zpoza mikrofonů 10: Sachal
Volba pouze křestních jmen v záhlaví tohoto seriálu by se mohla jevit problematická, protože určitě v řadě případů čtenář netuší, o koho jde. I když se příjmení objeví hned na tomto místě čili v takřečeném perexu, novinářským jazykem kratším úvodu. Po jehož rychlém přelousknutí lze ovšem … Číst dál…
Tomm Procházka: Poezie noci a mýty světa
Co spojuje noční tvorbu Tomma Procházky, frontmana Dead Dog Legacy, s tématy lásky, ztráty a věčné touhy? Jak osobní zážitky formují jeho hudbu a proč je pro něj klíčová role rituálů a mytologie? V rozhovoru o eponymním debutu Dead Dog Legacy a formování kapely jsme se ponořili do světa, … Číst dál…
Trillium Anthonyho Braxtona: Honba za poznáním si žádá smysl pro humor
Anthony Braxton, jedna z nejvýznamnějších osobností soudobé hudby, se letos 4. června dožívá osmdesáti let. Jubileum zastihlo mistra uprostřed vytrvalé práce nad operním kolosem Trillium a pokračováním knižního cyklu Tri-Axing Writings. Před dvěma lety Braxton strávil nějaký čas v Praze, kde s Prague Music Performance Orchestra pod vedením … Číst dál…
Keith Jarrett 80: Duše a tělo hudby
Vnímal jsem to nemile, když jsem se coby svědek jedinečného koncertu kvarteta saxofonisty a flétnisty Charlese Lloyda v sedmašedesátém v Lucerně dozvěděl, že se kvarteto rozchází. Kam se bude ubírat ten expresivní, virtuózní, divoký pianista Keith Jarrrett? Jak lze opustit vrchol a muset hledat a šplhat … Číst dál…
Mari Boine: Dcera slunce
Sámové ze severu Evropy, podobně jako Tuaregové ze Sahary či Romové, jsou národem bez státu. Žijí na pomezí Norska, Finska, Švédska a Ruska, a podobně jako obě další zmíněná etnika dokázali většinovou společnost oslovit svojí hudbou. V případě Sámů se ovšem nejedná o vymezený styl … Číst dál…
Dunaj a Jana Vébrová: Skočit do rozbouřené řeky a rvát se s proudem
Nevstoupíš dvakrát do stejného Dunaje. Ale Dunaj po více než třech dekádách znovu se zpěvačkou, tedy pokud nepočítáme intermezzo Pustit musíš, toť vítaný silný přítok čisté a čerstvé vody. Albu nazvanému mnohoznačně Mňau nechybí kočičí lehkost, pružnost, hravost i šelmovitost. A jistě má … Číst dál…
Postila
Času onoho, bylo to tuším za mého prvního londýnského pobytu, mnou samým zvaného „růžové období“, jsem jednou přerušil profesora Richarda Wollheima, když tvrdil, že ani filozof není neomylný, natož papež či jiní preláti, převážně samozvaní. Post illa verba dodávám, že … Číst dál…
ČUNDRGRUND: Live 1976–1978
Vydání tvorby příležitostného seskupení, jehož jádrem byli Vladimír Merta, Vladimír Mišík a Jan Hrubý, je rozhodně významným počinem. Po Čundrgrundu sice nezůstalo úplně málo koncertních nahrávek, ale jejich technická kvalita většinou není nijak úžasná. Na trojalbum, pokrývající období 1976─1978, vybral Lubomír Houdek … Číst dál…
MIKKO H. HAAPOJA: Unheard Landscapes
Mikko H. Haapoja je finský hráč na tradiční smyčcovou lyru jouhikko. Z jeho projektů je asi nejznámější skupina Haapoja & Illmari Kollektiivi, ve které je jeho hlavním partnerem rapper a textař Ilja „Illmari“ Lehtinen. Vycházejí z lidové hudby různých ugrofinských národů, kterou propojují se … Číst dál…
KUNG-FUCIUS5: 16 Little Stories
Debutová deska z dílny libereckého herce, režiséra a hudebníka Filipa Homoly, poloviny dua Kora et le Mechanix, může znít pro znalé jeho tvorby dost překvapivě. Se souputníkem Michalem Kořánem totiž doposud vytvářeli převážně ambientně laděné zvukové krajiny s přesahem k divadelní hudbě. Na albu 16 Little … Číst dál…
Radomil Uhlíř: Skrývám se, ale nikdo mě nehledá
Volvox Globator 2021, edičně připravili Jiří Valenta, Jaroslav Horecký, Zdeněk Závodný a Michal Hrubý Stalo se to na Karlově náměstí v Praze. Čekal jsem na přechodu, když mě upoutala postava tyčící se přede mnou. Nepřehlédnutelný muž korunoval své rozměry přezíravým pohledem, jímž hodnotil svět. … Číst dál…
Vladimír Kouřil: Krajina černého kosa
65. pole 2021 Román Vladimíra Kouřila nabízí řadu přesně popsaných situací. Autoritativní pracovník Státní bezpečnosti je popsán takto: „Ten opovržlivý úšklebek úzkých křivých rtů a podivně kalný pohled, jako by jeho oči byly světle šedými nepovedenými skleněnými kuličkami. Takové jsem kdysi v dětství … Číst dál…
Josef Kocourek: Jensen a lilie / Modrá slečna / Kráska
Akropolis 2021 Přiznám se k tomu, mám slabost. Líbí se mi, když se literát ujme některého svého předchůdce, nejlépe pozapomenutého, a pokouší se na něj znovu upozornit. Přesně takový přístup se naplňuje v edici tří novel Josefa Kocourka. Pokud jeho jméno neznáte, je to … Číst dál…






















