Za flamencem do Sevilly, s mezipřistáním v Íránu: Dva íránští umělci pokřtili svá alba ve stejnou dobu: zpěvačka Farnaz Ohadi v Seville, Shahab Tolouie v Praze. Jejich společnou inspirací je flamenco.
Flamenco se dnes nehraje jen ve Španělsku, ale díky osobnostem, jako byl kytarista Paco de Lucía, se žánr stal mezinárodním hudebním jazykem. Zpěvačka Farnaz Ohadi je původem z Íránu, a flamenco navíc…
Malé festivaly, jezdi jen na malé festivaly…
… říká si autor tohoto textu, který ani velké akce nevynechává, ale pro malé festivaly má slabost. Následující text je koláží z rozhovorů s organizátory malých, převážně hudebních festivalů, připravovaných takříkajíc na koleni, pro radost,…
Tajné písně Itálie: Jak lovec bluesmanů mapoval před sedmdesáti lety mizející hudbu italského venkova
Itálie je kolébkou opery, ale skvěle se tu daří i jiným žánrům. O znovuobjevení lokální tradiční hudby se zasloužil americký folklorista Alan Lomax (1915–2002), jehož proslavily terénní nahrávky bluesmanů z amerického Jihu. Po 2. světové…
Fug You! XXXII.: Když má fízl pravdu
V posledním pokračování jsme to společně s ostrými hochy od policie pořádně nandali všem těm máničkám a hippíkům a vyhuleným pošukům, můžeme se tedy zevrubněji podívat na žeň, jakou ten divoký chicagský týden a běsnění všech…
Francouzské delikatesy: Efemérní plody pařížského podhoubí REcyclerie, Cité fertile a Ground control
Struktura města je organická jako shluk propletených vláken. Podobá se neuronové síti či ji lze přirovnat k neviditelnému podhoubí lesa. Metafora mi vytanula na mysli v roce 2002, kdy rozbahněná Vltava zalila pražský Karlín.…
František Matula: Malíř s rýčem a krumpáčem
Františka Matulu znám mnoho let. Je lékař, houslista, malíř, zahradník a občas si odskočí do sklárny, aby vytvořil sem tam nějakou plastiku. Jeho obrazy jsou kaleidoskopem pozemských i mořských krajin, často si…
Karel Vepřek: Služebníček
Zevrubný rozhovor s Karlem Vepřekem jsem plánoval dlouho. Vlastně jsem tu myšlenku nosil v hlavě od chvíle, kdy vydal roku 2018 překrásné album Blázen jsem ve své vsi se zhudebněnými básněmi Bohuslava Reynka.…
Respect 2025: Hudba se vzkazem, že vzdát se naděje znamená stát se dobrovolně bezmocným
Festival se koná už po osmadvacáté, což je nejen úctyhodné číslo a pro dramaturga Borka Holečka také potvrzení toho, že vozit k nám neznámou hudbu ze všech koutů světa má pořád smysl. Rok se…
Pěnice a pěníci aneb Jazz a jeho odnože zpoza mikrofonů 10: Sachal
Volba pouze křestních jmen v záhlaví tohoto seriálu by se mohla jevit problematická, protože určitě v řadě případů čtenář netuší, o koho jde. I když se příjmení objeví hned na tomto místě čili v takřečeném perexu,…
Tomm Procházka: Poezie noci a mýty světa
Co spojuje noční tvorbu Tomma Procházky, frontmana Dead Dog Legacy, s tématy lásky, ztráty a věčné touhy? Jak osobní zážitky formují jeho hudbu a proč je pro něj klíčová role rituálů a mytologie? V rozhovoru o eponymním debutu…
Jiří Imlauf: Psát písničku měsíc asi není moc cool, co?
Po rozpadu populární rockové kapely Houpací koně se její leader Jiří Imlauf našel v mnohem komornějším výrazu. Jako de facto sólový písničkář natočil „s trochou pomoci přátel“ album Teď, které nejen já považuji za pozoruhodnou událost letošního roku. V Čítárně Unijazz, obklopeni knihami, po kterých Jirka neustále pokukoval, jsme se … Číst dál…
Ondřej Kyas: Vytváření paralelního světa
Nejlíp se prý cítí v pozici sidemana, ale přesto už mu letos na jaře vyšlo čtvrté sólové (dvoj)album. Hraje na několik nástrojů, aranžuje, učí, zpíval ve sboru, skládá hudbu napříč žánry, a to jak tu moderní, tak i tu tzv. „vážnou“. Z rozhovoru jsem odcházel trochu s pocitem marnosti, … Číst dál…
Dorota Barová: Mám ráda, když se písničky obouchají
Jedním z nejlepších koncertů letošního festivalu v Boskovicích bylo pro mě vystoupení zpěvačky a violoncellistky Doroty Barové s kytaristou Miroslavem Chyškou v krásném prostředí boskovické synagogy. Už tehdy zaznělo několik Dorčiných nových písní z chystaného alba v českém jazyce, což je u této doposud převážně polsky zpívající písničkářky překvapivé. … Číst dál…
Beata Hlavenková se umí ohánět
Vydávat tři alba prakticky zároveň, to vypadá jako přímá a rychlá cesta k vyhoření nebo alespoň menšímu kolapsu. Ale kdepak, Beata působí v cílové rovince pracovního maratonu jako vždy vitálně a pozitivně, i když o vyčerpání se v rozhovoru zmíní. „Jen se to tak sešlo,“ konstatuje k souběhu … Číst dál…
Pěnice a pěníci aneb Jazz a jeho odnože zpoza mikrofonů 13: Kandace
Už tu byla řeč o José Jamesovi, který mimo jiné nahrál před časem poctu Billie Holidayové. A nebyl první ani poslední. Například letos vysekla Billie hodně specifickou albovou poklonu Kandace Springs. I když třeba poznamenat, že ne tak docela z vlastní iniciativy. A že ona … Číst dál…
Bruno Ferrandis: Pro mě je Josef K. Kafkou
Operu Philipa Glasse Proces (recenzi najdete v kuléru) nastudoval s členy operního orchestru Národního divadla moravskoslezského francouzský dirigent Bruno Ferrandis, který klade důraz na uvádění soudobé hudby. Nastudoval díla Salvatore Sciarrina, Klause Langa i Petra Kotíka nebo Michala Rataje. Dvanáct let stál v čele kalifornského … Číst dál…
Randy Newman: Od Vidláků k Putinovi
Randy Newman (nar. 1944) je u nás pravděpodobně nepříliš známým, nicméně prvoligovým americkým židovským hudebním umělcem hned ve dvou zcela odlišných žánrech – jednak intelektuálsky pronikavé a lakonicky podané sžíravé politické písňové satiry pro opravdové fajnšmekry, a jednak Oscarem a nesčetnými nominacemi na cenu Emmy ověnčeným … Číst dál…
John Taylor: Tramonto
My, posluchači, máme tu výsadu, že když významný muzikant nežije, jeho vydavatel při nějaké příležitosti dokáže v páscích vyhrabat neznámé interpretovy nahrávky, a nám ho tak v plné síle posmrtně připomenout. John Taylor, pianista a později také hráč na elektrické klávesové nástroje, pochází z anglického Manchestru (1942–2015). … Číst dál…
Jaromír Honzák, Milan Kohout: Vztek
Album dua Honzák – Kohout bude pro mnohé fanoušky Honzákových nahrávek překvapením, možná budou až zaskočeni. A jistě to nebude pouze tím, že jméno jeho spolupracovníka jim není známé – aby ne, Kohout, který se podle textu na bandcampu zapojoval do činnosti Charty … Číst dál…
ALTERNATIVA: Petr Vrba
Dlouhodobým cílem je předat Alternativu mladé generaci Trumpetista, improvizátor a člen řady mezinárodních projektů Petr Vrba stojí už několik let v čele dramaturgického týmu festivalu Alternativa. Otevřenost a nebojácnost, které považuje za klíčové i v hudební improvizaci, přenáší i do své kurátorské práce. Mluví o kolektivním přístupu … Číst dál…
Postila
Jerry Rubin se nás neodpustitelně drží, asi jako lejno košile. Nejenže napsal závazný almanach návodů k tvůrčímu žití nazvaný Do it!, ale sám vystoupil jako nespokojenec s establishmentem v procesu s tzv. chicagskou osmou. Záznam právní ostudy, kterou řídil soudce Hoffman, se jmenuje The Tales … Číst dál…
Uchamžiky
Už několik let se průběžně zabývám přepisy. Snažím se postupně digitalizovat všechny typy svých archivů: fotky, dokumenty, videa, audia. Ty věci potom samozřejmě nevyhodím; jen nemusí být na očích a po ruce. Stačí v krabicích a na půdě. Postupuji systematicky, ale občas se nechám strhnout nečekanou … Číst dál…
THE DEVIL’S TRADE: Vidékek vannak idebenn
Osoba maďarského zpěváka a skladatele Dávida Makó se už delší dobu pohybuje v okrajových metalových vodách. Nejprve jako součást doom metalové skupiny Stereochrist, v posledních letech primárně jako předák vlastního projektu The Devil’s Trade. Makóvo písničkaření patří k těm temnějším, které s folkem v tradičním pojetí … Číst dál…
NATION OF LANGUAGE: Strange Disciple
Nation Of Language si načasovali svůj vstup na scénu na tu nejhorší dobu, na jaro roku 2020. Přesto s debutovou deskou Introduction, Presence slavili nečekaný úspěch. Portál Paste jejich první album nominoval do Top50 nejlepších desek roku! Rozruch okolo trojice podpořila ještě lepším následovníkem … Číst dál…
VIRTA: Horros
Skandinávský jazz nemá hranice. O tom nás dnes a denně přesvědčují nejen zavedení protagonisté vydávající na prestižních labelech ECM, Rune Grammofon, Hubro nebo Jazzland Recordings, ale i řada interpretů, kteří ohýbají jazzové nápady v ambientní, avantgardní, rockové, nebo dokonce popové skořápce. Finskou trojici Virta nemůžeme … Číst dál…
Michal Šanda: Generál v umyvadle plném blues
Michal Šanda se stal vlastní knihou. I tak lze vidět úctyhodný svazek jeho textů, pravého knižního macka – na způsob žaltáře či kuchařky – který v červeném plátně vydaly Větrné mlýny. Na hřbetu té sympaticky rudé cihly totiž stojí: Michal Šanda. A daleko drobnějším písmem titul: … Číst dál…
Andreas Kotte: Dějiny divadla, úvod
Kde začínají dějiny divadla? je oprávněná a v kontextu divadelní vědy stále důležitá otázka, kterou (si) v první kapitole klade Andreas Kotte, německý teatrolog a profesor na univerzitě v Bernu. Netýká se pouze předmětů, materiálů a kulturních praktik, ale i metod, divadelní historiografie a teorie. Ukazuje a dešifruje, jak může vypadat … Číst dál…
Luisa Ziková: Palte mou duši!
V pražském Dybbuku navázali loni na legendární řadu Květy poezie, co fungovala pod křídly Mladé fronty v letech 1958 až 2008. Dybbukovský pandán, graficky zpracovaný Kateřinou Piňosovou, se jmenuje Opium poezie. Zatímco ve Frontě vydali za to půlstoletí přes dvě stě čtyřicet svazků, v Dybbuku … Číst dál…