Recenze

Na začátku upozornění. Shodou okolností se na evropské hudební scéně pohybují dvě italské hudebnice, které se jmenují Caterina Barbieri. První z nich je usazená v Berlíně a skrytá za přezdívkou MissinCat zde tvoří vkusný indie pop. My se ale soustředíme na její mladší jmenovkyni, která žije v Miláně a věnuje se elektronické… Číst dál...

Proč kvaltovat, že. Kapela z malého galicijského přístavu A Coruña vydala debut Dance of the Goodbyes (2010) skoro po desetiletí fungování a mistrovskou dvojku Second Split až v roce 2016. Čili žádní nováčci. Leckdo je formálně řadí k jazzové fúzi, progresivnímu rocku nebo canterburské scéně, k čemuž mohou svádět jimi… Číst dál...

Když americká zpěvačka francouzsko-haitského původu koncertovala vloni v rámci JazzFestBrno v brněnském Besedním domě, byl to naprosto úchvatný zážitek a večer se zapsal mezi to nejlepší ve dvacetileté historii festivalu. Tehdy v komorním vystoupení, na kterém zpěvačku doprovázel jen pianista Sullivan Fortner,… Číst dál...

Být bubeníkem v Radiohead pravděpodobně zavře tolik dveří, kolik se jich naopak otevře. Na jednu stranu máte dobře zavedený životopis, ale když se vaše sólová tvorba neubírá stejným směrem, jakým míří kapela, která vás proslavila, věci se mohou poměrně zkomplikovat. Naštěstí pro Philipa Selwaye jeho třetí sólové album Strange Dance… Číst dál...

To, co se přihodilo u nás, že publicisty jinak netečné k britskému folku uhranula hráčka na dudy, k tomu došlo i ve světě. Okouzlení z mladé rodačky ze skotského ostrova Skye, pevně usazené v gaelské tradici, teď vyvrcholilo spoluprací s americkým avantgardním saxofonistou Colinem Stetsonem. Nejjednodušší vysvětlení pro tak… Číst dál...

Nové album původem srbské, dnes už americké kytaristky a zpěvačky vypovídá o dvou provázaných věcech. O tom, kam se dnes posunula moderní bluesová scéna, která už vůbec neřeší takové věci jako „správný“ rytmus, „správnou“ harmonii a „správnou“ stavbu písní. Z klubu bluesmanů vás nevyhodí, ani když za celý život nezahrajete… Číst dál...

Ačkoliv stále invenčně hraje v základní sestavě, diskografii rozšiřuje improvizační trio Romanovská Tichý Hrubý interesantními setkáními se „čtvrtým do hry“, který jinak zamíchá karty. A když už jsme u podobenství s kartami, odkazujícími na aleatoriku i nenáhodnou náhodnost improvizace, jedno zůstává společné. Pořád… Číst dál...

Pečlivě utajované vystoupení v Nové Vísce poblíž Chomutova se kvůli zmatení policejního dohledu konalo v nečekaném termínu: v pondělí 29. října 1979, po skončení víkendové hudební přehlídky. Plastic People se rozhodli připomenout Ladislava Klímu (22. srpna 1878 – 19. dubna 1928) už rok předtím, při jeho… Číst dál...

Post-punk, to nejsou pouze odsekávané špinavé kytary, hutná basa a štěkavý nebo hluboký mužský vokál frontmana. Čtveřice Mandy, Indiana z Manchesteru staví svou hudbu na výrazné rytmice, samplech, hlukových stěnách a výrazném vokálu zpěvačky Valentine Caulfield. A i když je v jejich hudbě hodně kytar, většinou jejich… Číst dál...

V době epidemie covidu trávil jazzový kytarista Roman Pokorný čas na chatě, sedal pod borovicí a pročítal si texty Wabiho Ryvoly. A protože sbírky veršů trampského písničkářského génia, zesnulého v roce 1995, obsahovaly i nezhudebněné texty, pustil se do jejich převádění do písňových tvarů.  Album Blues dřevorubce… Číst dál...