VRï : Tříčlenný sbor o šesti hlasech
VRï je velšská skupina o šesti hlasech – tři muži, kteří zpívají, a zároveň každý z nich ovládá jeden melodický nástroj – housle, violu a violoncello. V roce 2023 trio odehrálo hned dva velmi silné…
Pěnice a pěníci aneb Jazz a jeho odnože zpoza mikrofonů 1: Samara, Gretchen, Lionel a Nicole
Nedávno jsme si postupně připomínali sto let od narození Billie Holidayové (1917), Elly Fitzgeraldové (1917) a Carmen McRaeové (1920). Letos totéž výročí připadá na Sarah Vaughanovou a Dinah Washingtonovou. Což bude silně znít světovým…
Ondřej Hrab: Sakra, proč to nevidí moji kamarádi?
Ondřej Hrab (1952) odešel po téměř třiceti letech z funkce ředitele pražského Divadla Archa, čímž se uzavřela epocha tohoto významného kulturního centra. Co ho inspirovalo k tomu, aby začal přivážet avantgardní divadelní soubory…
Petr Krejzek: Spíš stojím v ústraní jako Andy Fletcher, jestli mi rozumíš…
Je spojený se značkami jako Živel a ReDesign. Nejprogresivnější časopis, co tady byl od půlky devadesátek, plus designové studio, které má za sebou spoustu realizací: od značky MeetFactory přes transformaci Respektu po nový vizuální…
Genesis Breyer P-Orridge: Nebát se otevřít – sebe i druhé
„Považuji jej za zaníceného a seriózního umělce, zcela v dadaistické tradici… P-Orridge je umělcem a ne pornografem.“ (William S. Burroughs, v dopise soudu v Highsbury, únor 1976) Výstava It Is a Painful Thing to Be Alone:…
G. Love: Na každém slově záleží
Americký zpěvák, raper, hudebník a skladatel Garrett Dutton, známý jako G. Love, poprvé nadchl české publikum v pražském Paláci Akropolis v roce 1996. V té době mělo jeho trio G. Love & Special Sauce…
Meral Polat: Po poctě otci nastal čas vlastních příběhů
Příběh, jak Meral Polat, dcera kurdských přistěhovalců, našla po smrti otce sešit s jeho verši a musela je vyzpívat, už čtenáři UNI znají. Album Ez Kî Me? (Kdo jsem?, 2022), nazvané podle básně, prostřednictvím…
něco něco: Dostat se k podstatě emocí
něco něco je hudební projekt životních partnerů, Alžběty Trusinové a Tomáše Tkáče. Mluví o sobě jako o post-punkové diskotéce, hrají chytlavé taneční písničky s českými texty. V jejich hudbě můžete slyšet vlivy New Order, Robyn,…
Ridina Ahmed & Petr Tichý: Kdyby tisíc kontrabasů… a hlasů
Rozšířit už tak originální duo HLASkontraBAS na okteto čtyř zpěvaček a čtyř kontrabasistů vypadalo zprvu jako obtížně realizovatelný a přitom poněkud potrhlý nápad. Ovšem z nápadu vykrystalizoval seriózní, stabilní a věru ve světovém měřítku unikátní…
Simona Bohatá: Musím být tím druhým
První knihu vydala před šesti lety: Máňa a my druzí. Mluvilo se ale víc o těch, co přišly pak: Všichni sou trapný (2019), Klikař Beny (2021) a nejnověji Zbabělí hrdinové (2023). Simona Bohatá,…
Vladimír Mišík: Radost, vzrušení a tíha z pocitu odpovědnosti
Celé jaro se to tajilo, až krátce před prázdninami bylo zveřejněno, že na labelu Animal Music vyjde v dohledné době nové album Vladimíra Mišíka. Na tomto labelu a v produkci Petra Ostrouchova už třetí. V září se dostal k posluchačům první singl s krásně citlivě nasnímaným „making of“ … Číst dál…
Bosenský sen o Praze
S Aidou Mujačić o sevdalinkách, válečných traumatech, bosenských derviších i transu. Jako první popsal balkánskou hudbu z české perspektivy malíř a folklorista Ludvík Kuba, jehož rozsáhlý profil najdete v letošním srpnovém vydání UNI. Druhý svazek jeho knihy Cesty za slovanskou písní (1933) mapuje prakticky celou … Číst dál…
DVA: Medvědi můžou být různí
Duo DVA své předchozí řadové album vydalo už před deseti lety. Zpěvačka a saxofonistka Bára se pak dvojnásobně věnovala mateřským radostem a rodinu si pořídil i zpívající kytarista Honza. Není tak divu, že na čas z pódií klubů i festivalů úplně zmizeli. Jak ale oba říkají, jako … Číst dál…
Byl králem hradů na písku: Oldřich Janota (27. srpna 1949 – 27. července 2024)
Zpětně si uvědomuji, že veškeré vzpomínky na Oldřicha Janotu – a že se jich po jeho odchodu vyrojilo – mají jeden společný rys: všechny jsou velmi osobní. Většinu z těch lidí, které jeho hudba zasáhla, ovlivnila, a třeba i jeho názory je formovaly, totiž prostě nějak … Číst dál…
Pěnice a pěníci aneb Jazz a jeho odnože zpoza mikrofonů 5: David Michael
To je pořád řečí o genderovém vyvažování, a zatím je to v tomto seriálu 7:1 pro ženy. Jediný mužský zástupce byl Lionel Loueke, který sice pěkně brouká, vokalízuje a unisonuje se svými kytarovými běhy, ale do písní s texty se – aspoň prozatím – v podstatě nepouští. … Číst dál…
Oz Noy: Jazz-blues nebo blues-jazz jako kráva
Až 14. října vystoupí v pražském Jazz Docku izraelský, v New Yorku už dávno žijící kytarista Oz Noy, nebude to poprvé. Viděli a slyšeli jsme ho nejen tam. Akorát od posledního setkání v dubnu 2015 proteklo Vltavou gigantické množství vody. A kdo ho mezitím nepřestal sledovat, a zná … Číst dál…
Sanam: Špička libanonského ledovce
Hudba Libanonu je u nás prakticky neznámá, a přitom nabízí tolik skrytých překvapení. Zpěvačka Fairuz (nar. 1934) patří k největším hudebním postavám arabského světa, hned vedle Egypťanky Um Kulthum, a přitom se narodila v křesťanské rodině a natočila album vánočních písní. O generaci mladší a stále aktivní Fadia … Číst dál…
Sportovní výkon v Brně
Největší výzvou pro návštěvníka 9. ročníku multižánrového festivalu bylo neudělat si z maratonu sprint mezi scénami a pak předčasně nepadnout. Ač třeba ve slastném přetížení výtečnou muzikou. V Brně se během Maratonu hudby (8.–11. 8. 2024) hraje všude. Nejen v klubech, sálech a divadlech, ale i v Uměleckoprůmyslovém muzeu, na ulicích, nádvořích … Číst dál…
Co je nového, pane Dylan?
Pořád něco, naštěstí. Konečně se dotáčí životopisný film A Complete Unknown. Chystá další rozmáchlý box-set archivních záznamů, tentokrát z legendárního turné s The Bandem z roku 1974. Podezřelý chlápek zvaný Alias pronesl motto „psanci všech pustin, spojte se“ a vyrazil s partou sesperátů na Outlaw Tour. … Číst dál…
Fug You! XXIII.: Jedna lepší jak druhá
Jistě si vybavíte, že jsme se rozloučili přesně v momentě, kdy jsme již měli existující – pravda, berme to jako silný eufemismus – kapelu, která měla dokonce i název, The Fugs, náležitě štěpný a zcela odpovídající jejímu celkovému profilu. I když, kapela, mno, i to … Číst dál…
Postila
Času onoho, bylo to tuším za mého prvního londýnského pobytu, mnou samým zvaného „růžové období“, jsem jednou přerušil profesora Richarda Wollheima, když tvrdil, že ani filozof není neomylný, natož papež či jiní preláti, převážně samozvaní. Post illa verba dodávám, že o neomylnosti … Číst dál…
ČUNDRGRUND: Live 1976–1978
Vydání tvorby příležitostného seskupení, jehož jádrem byli Vladimír Merta, Vladimír Mišík a Jan Hrubý, je rozhodně významným počinem. Po Čundrgrundu sice nezůstalo úplně málo koncertních nahrávek, ale jejich technická kvalita většinou není nijak úžasná. Na trojalbum, pokrývající období 1976─1978, vybral Lubomír Houdek opravdu … Číst dál…
MIKKO H. HAAPOJA: Unheard Landscapes
Mikko H. Haapoja je finský hráč na tradiční smyčcovou lyru jouhikko. Z jeho projektů je asi nejznámější skupina Haapoja & Illmari Kollektiivi, ve které je jeho hlavním partnerem rapper a textař Ilja „Illmari“ Lehtinen. Vycházejí z lidové hudby různých ugrofinských národů, kterou propojují se … Číst dál…
KUNG-FUCIUS5: 16 Little Stories
Debutová deska z dílny libereckého herce, režiséra a hudebníka Filipa Homoly, poloviny dua Kora et le Mechanix, může znít pro znalé jeho tvorby dost překvapivě. Se souputníkem Michalem Kořánem totiž doposud vytvářeli převážně ambientně laděné zvukové krajiny s přesahem k divadelní hudbě. Na albu 16 Little … Číst dál…
Radomil Uhlíř: Skrývám se, ale nikdo mě nehledá
Volvox Globator 2021, edičně připravili Jiří Valenta, Jaroslav Horecký, Zdeněk Závodný a Michal Hrubý Stalo se to na Karlově náměstí v Praze. Čekal jsem na přechodu, když mě upoutala postava tyčící se přede mnou. Nepřehlédnutelný muž korunoval své rozměry přezíravým pohledem, jímž hodnotil svět. … Číst dál…
Vladimír Kouřil: Krajina černého kosa
65. pole 2021 Román Vladimíra Kouřila nabízí řadu přesně popsaných situací. Autoritativní pracovník Státní bezpečnosti je popsán takto: „Ten opovržlivý úšklebek úzkých křivých rtů a podivně kalný pohled, jako by jeho oči byly světle šedými nepovedenými skleněnými kuličkami. Takové jsem kdysi v dětství … Číst dál…
Josef Kocourek: Jensen a lilie / Modrá slečna / Kráska
Akropolis 2021 Přiznám se k tomu, mám slabost. Líbí se mi, když se literát ujme některého svého předchůdce, nejlépe pozapomenutého, a pokouší se na něj znovu upozornit. Přesně takový přístup se naplňuje v edici tří novel Josefa Kocourka. Pokud jeho jméno neznáte, je to … Číst dál…