Miroslav Posejpal: Jít za sny srdce
K padesáti letům působení Miroslava Posejpala na naší hudební scéně, kam vnesl spolu s Jiřím Durmanem jako jeden z prvních free jazz, ale také totální společnou improvizaci od nuly, vyšlo u vydavatelství Blue Lizard trojalbum Message…
Dr. Kary: Válo to se mnou docela pěkně
Ondřej Háša čili Dr. Kary je po desetiletí významnou postavou českého reggae, hiphopové a soundsystémové scény. Prožil s ní vývoj od začátku 90. let 20. století, pro řadu posluchačů je generačním referenčním bodem. Vystupoval s DJ Liquidem A,…
Pěnice a pěníci: Lizz Wright
Dnešní host seriálu je zvláštní případ, zpěvačka s enormními dary od Pánaboha a se senzačním startem se najednou záhadně zadrhla, možná z nějakých osobních důvodů. Přestala se vyvíjet a až příliš oslavovala toho, co jí…
Ally Venable: Tváří v tvář vlastnímu blues
Bluesrocková zpěvačka, kytaristka a písničkářka Ally Venable (*1999, Kilgore, Texas) nadchla v roce 2022 publikum Blues Alive jako už velmi zralá a sebevědomá hudebnice. Měla totiž dost času sbírat zkušenosti, vždyť první desku,…
Radu Tesaro: Cestovatelka se špachtlí plnou barev a prsty na klávesách
V rodném listu má Radka Tesařová, v uměleckém světě je známá jako Radu Tesaro Kirby. Skamarádily jsme se prozaicky, přes děti. Až potom jsem Radku poznala jako klavíristku, cestovatelku pobývající od Kanady po Afriku,…
Markéta Foukalová: Prostě potřebuješ brnění
Zpěvačka a také autorka Markéta Foukalová natočila desku jinak. Vlastně Jinak, ono se tak album i jmenuje. Po nahrávkách s kapelou Lanugo či spolupráci s Martinem Brunnerem na projektu Svou chvíli se rozhodla jít s kůží na trh jako…
Tomeka Reid Quartet Mary Halvorson: Oslava neprůhlednosti melounu
Na dvojici osobitých muzikantek se doslova lepí oslavné charakteristiky. Právem. Píše-li se o Tomece Reid, nechybí obvykle konstatování, že „právě ona převedla violoncello z vedlejší role do centra pozornosti soudobé improvizované hudby“.…
Pěnice a pěníci: José
Na rozdíl od předešlých pánů, o kterých se v Pěnicích a pěnících doposud psalo, se José James spíš brání řazení mezi jazzové vokalisty. Nedává také většinou koncerty s vysloveně jazzovou akustickou skupinou, ani se nevyskytuje…
Noví kumpáni: Africké rytmy oživené českou alternativou
Africký živel proniká do české hudby někdy nenápadně a samovolně, jindy naopak cíleně. Právě to je případ brněnské čtveřice Noví Kumpáni. Ta postavila své debutové album na zcela konkrétních inspiracích západní Afriky.…
Conflict: Poslední konflikt: Naše válka slov
Letos v květnu, přesně 2. 5. 2025, vydali nové album: This Much Remains; letos v červnu, přesně 2. 6. 2025, umřel nečekaně jejich zpěvák Colin Jerwood. Conflict – kapela, co držela vlajku anglického anarcho-punku od jednaosmdesátého roku…
Klez Brandar: Čeština je můj půltý jazyk
Klez Brandar z Bretaně je světoběžník, fotograf, skejťák a muzikant, který se před deseti lety usadil v Praze. Je autorem cyklu dokumentárních portrétů Bydlíte tady na Žižkově? a spoluautorem dvou knih vytvořených s básníkem Marko Luthem. Kdy jste přišel do Prahy a proč jste se tady usadil? … Číst dál…
Fedor Gál: Budoucnost je z principu nepředvídatelná
Fedor Gál (1945 v Terezíně). Prognostik, sociolog, revolucionář, předseda Veřejnosti proti násilí, nakladatel, novinář. Po tři roky vystupoval se „sociálně kritickou“ slovensko-maďarskou kapelou Drť (též na festivalu Alternativa). Z té byl pro názorové rozpory týkající se Blízkého východu vyloučen. Sešli jsme se v žižkovské vinotéce, kde ve … Číst dál…
Jiří Imlauf: Psát písničku měsíc asi není moc cool, co?
Po rozpadu populární rockové kapely Houpací koně se její leader Jiří Imlauf našel v mnohem komornějším výrazu. Jako de facto sólový písničkář natočil „s trochou pomoci přátel“ album Teď, které nejen já považuji za pozoruhodnou událost letošního roku. V Čítárně Unijazz, obklopeni knihami, po kterých Jirka neustále pokukoval, jsme se … Číst dál…
Ondřej Kyas: Vytváření paralelního světa
Nejlíp se prý cítí v pozici sidemana, ale přesto už mu letos na jaře vyšlo čtvrté sólové (dvoj)album. Hraje na několik nástrojů, aranžuje, učí, zpíval ve sboru, skládá hudbu napříč žánry, a to jak tu moderní, tak i tu tzv. „vážnou“. Z rozhovoru jsem odcházel trochu s pocitem marnosti, … Číst dál…
Dorota Barová: Mám ráda, když se písničky obouchají
Jedním z nejlepších koncertů letošního festivalu v Boskovicích bylo pro mě vystoupení zpěvačky a violoncellistky Doroty Barové s kytaristou Miroslavem Chyškou v krásném prostředí boskovické synagogy. Už tehdy zaznělo několik Dorčiných nových písní z chystaného alba v českém jazyce, což je u této doposud převážně polsky zpívající písničkářky překvapivé. … Číst dál…
Beata Hlavenková se umí ohánět
Vydávat tři alba prakticky zároveň, to vypadá jako přímá a rychlá cesta k vyhoření nebo alespoň menšímu kolapsu. Ale kdepak, Beata působí v cílové rovince pracovního maratonu jako vždy vitálně a pozitivně, i když o vyčerpání se v rozhovoru zmíní. „Jen se to tak sešlo,“ konstatuje k souběhu … Číst dál…
Pěnice a pěníci aneb Jazz a jeho odnože zpoza mikrofonů 13: Kandace
Už tu byla řeč o José Jamesovi, který mimo jiné nahrál před časem poctu Billie Holidayové. A nebyl první ani poslední. Například letos vysekla Billie hodně specifickou albovou poklonu Kandace Springs. I když třeba poznamenat, že ne tak docela z vlastní iniciativy. A že ona … Číst dál…
Bruno Ferrandis: Pro mě je Josef K. Kafkou
Operu Philipa Glasse Proces (recenzi najdete v kuléru) nastudoval s členy operního orchestru Národního divadla moravskoslezského francouzský dirigent Bruno Ferrandis, který klade důraz na uvádění soudobé hudby. Nastudoval díla Salvatore Sciarrina, Klause Langa i Petra Kotíka nebo Michala Rataje. Dvanáct let stál v čele kalifornského … Číst dál…
Randy Newman: Od Vidláků k Putinovi
Randy Newman (nar. 1944) je u nás pravděpodobně nepříliš známým, nicméně prvoligovým americkým židovským hudebním umělcem hned ve dvou zcela odlišných žánrech – jednak intelektuálsky pronikavé a lakonicky podané sžíravé politické písňové satiry pro opravdové fajnšmekry, a jednak Oscarem a nesčetnými nominacemi na cenu Emmy ověnčeným … Číst dál…
John Taylor: Tramonto
My, posluchači, máme tu výsadu, že když významný muzikant nežije, jeho vydavatel při nějaké příležitosti dokáže v páscích vyhrabat neznámé interpretovy nahrávky, a nám ho tak v plné síle posmrtně připomenout. John Taylor, pianista a později také hráč na elektrické klávesové nástroje, pochází z anglického Manchestru (1942–2015). … Číst dál…
Postila
Doporučuji jednomu každému, aby si přečetl Psychologii davu od Le Bona. Doufám, že mu nekomolím jméno, jak to činíval filozof Vladimír Borecký. Ten například Josefu Kroutvorovi, rovněž filozofovi, říkal Krautwurm. Ostatně Kroutvor si jméno komolil sám. Dokud jsem mu to osobně nezatrhl, … Číst dál…
Ad hot
Před lety jsem to napsal do sborníku k Jiřího pětasedmdesátinám. Tedy Černého (Po stopách Velkého mokasína, Galén 2011). A jde o věc podle mého zásadní. Totiž že to byla osoba velmi veselá, vtipná, humor, komické situace a vyprávění vyhledávající a sama mnohdy produkující. Jenomže v psaní … Číst dál…
Uchamžiky
Dnes bych tu rád zavzpomínal na příjemný koncertní zážitek tohoto jara, letenský minifestival VJEŽ fest. Vystoupila Františka, Anna Vaverková a Malej Péťa. Pozoruhodné bylo už jen složení naší výpravy: já, Bárka, naše mladší, sedmiletá dcera Anežka, a její o rok starší kamarádka Dorka. (Naše starší … Číst dál…
Vince Clarke: Songs of Silence
Elektronik Vince Clarke se veřejnosti představil už v několika podobách a slavných projektech. Z těch nejznámějších můžeme jmenovat první album Depeche Mode, Yazoo nebo Erasure. Před lety překvapil minimalisticky tanečním albem ve spolupráci s Martinem Gorem z Depeche Mode. Jeho nový počin ale zaskočí možná … Číst dál…
Josefine Lindstrand
Švédská zpěvačka Josefine Lindstrand je známá i spoluprací s britským kapelníkem Djangem Batesem či americkým skladatelem Urim Cainem, s oběma vydala po dvou deskách. U nás jsme ji zaregistrovali především kvůli hostování s Davidem Dorůžkou (Silently Dawning, 2008) i koncertům v rámci Bohemia Jazz Festu 2009. Ve vlastní tvorbě … Číst dál…
THE BLADDERSTONES: Toilet Fame
Netuším, proč se deska jmenuje Toilet Fame, proč jsou fotky na obalu CD vyříznuté do siluet záchodových mís a proč kapela dotáhla fór vymyšlením DIY labelu Urinal Records. Zřejmě to souvisí s Močovými kameny v názvu power tria, možná našli hudebníci jméno skupiny napsané … Číst dál…
Jiří Plocek: Píseň jako symbol / Po stopách fenoménu lidské kultury
Po letmém pročtení by šlo nové knize Jiřího Plocka leccos vytknout. Autor rozdělil spis na dvě části. V první, nazvané prostě Symbol, nastiňuje funkci písně jako jednoho z důležitých symbolů pro animal symbolicum, jak trefně definoval náš živočišný druh novokantovský německý židovský filosof Ernst Cassirer … Číst dál…
Bella Ciao: Jacopo Tomatis
Bella Ciao, Sbohem krásko, patří k nejnahrávanějším italským písním, coververze natočili Tom Waits, Manu Chao, existuje dokonce česká verze otextovaná Michaelem Prostějovským s typicky nemastným-neslaným názvem Květy pláčou. Loni se Bella Ciao stala hymnou protestů v Iránu po politické vraždě dvaadvacetileté kurdské ženy Mahsy … Číst dál…
Velká bílá tůň, Petr Mano
Na obálce té knihy je chlap, který vypadá jako neworleánský bluesman. Ovšem podle jejího obsahu je jasné, že je to jeden ze životem otřískaných opilců, jimiž se kniha jenom hemží. Každý starý opilec přece vypadá jako bluesman a leckterý bluesman zase jako … Číst dál…