Jen ty varhany pěkně vytáhni/Ve studiu s Bobem Dylanem
Klíčová alba Boba Dylana z 60. let, tedy ta, která se nejhlouběji otiskla do historie, byla převratná nejen textově, ale i zvukově. To souviselo nejen s volbou nástrojů i hráčů, ale též s intuitivním procesem, jak proměnit píseň dosud uloženou ve fantazii autora do konkrétní zvukové podoby. Takhle například probíhala…
Sloužit s kytarou Dylanovým písním…
…není žádná legrace. Což dosvědčila i řada „kytarových hrdinů“, které si Zimmy vybíral ke spolupráci. Jednou to klaplo, jindy však šlo o pokus lít vodu do kyseliny sírové. To pak za sebou virtuózové vztekle práskali dveřmi nahrávacího studia. Jindy písničkář, z důvodů jasných jen jemu samotnému, podařené nahrávky s hvězdnými…
Bob Dylan: Rough and Rowdy Ways-Výbor z textů
V sobě mám víc poloh / I Contain Multitudes Dneska, zítra a včera taky Květiny umírají, tak jako všechno ostatní Jdi mi v patách, mířím na baliánské Bali Dočista se zblázním, nepůjdeš-li Se svými vlasy dělám cavyky a do krvavých se pouštím sporů V sobě mám víc poloh Mé srdce…
Kavry, kosti, kůže, co proti nim chudák Dylan zmůže?
Pokud by si někdo dal zřejmě neproveditelnou fušku se spočítáním veškerých verzí Dylanových songů jiných interpretů, což by ovšem bylo třeba neustále upgradovat, neboť další a další se vynořují z nejrůznějších koutů planety snad co týden, došel by určitě k závratnému číslu. A kdyby existovaly takové statistiky tvorby jiných tvůrců…
Von to hraje v kódu G a C
Již přes šedesát let, od Leadbellyho alba, které Bob Dylan dostal při oslavě ukončení střední školy, až po pozdrav do záhrobí Goodbye Jimmy Reed na loňském albu probíhá mezi bluesovou scénou a letos jubilujícím písničkářem čilý provoz v obou směrech. Když však v roce 2003 vyšlo album Blues On Blonde…
TIME OUT OF MIND: HLEDÁNÍ SPLAŠENÉHO ČASU
„Ze začátku se tam motala spousta muzikantů, asi dvanáct nebo třináct, a všichni hráli naráz,“ řekl mi americký kytarista Duke Robillard, když jsem se ho zeptal na natáčení – podle mě – nejlepšího alba Boba Dylana Time Out Of Mind. Věděl jsem, že je to trochu ožehavé téma: skvělý bluesman…
Hledání básnivého snivce
Skutečnost, že je osobnost Pavla Zajíčka komplikovaná a složitá, je asi jasná i těm, kteří se s ním zblízka nikdy nesetkali. Sám k němu mám dodnes velký respekt; vždy na mě působil hodně přísně, ale zároveň i křehce, jako by onu vnější nepřístupnost používal jako určitý obranný prvek. A už…
PZ v konzervách
Před časem jsem, úplně náhodou, pro účely jednoho internetového článku, zjistil poněkud šokující fakt: že taková legenda, jakou bezesporu jsou DG 307, nemá žádný videoklip. A že i na internetu dostupné koncertní videonahrávky na tom nejsou o moc lépe – těch, které mají obstojný obraz a špatný zvuk, a nebo…
Eugen Brikcius uvádí: Díl třináctý/Karel Šiktanc & Pavel Zajíček
Karel Šiktanc (1928) Na rozdíl od Vás dostal Karel Šiktanc Cenu Jaroslava Seiferta dvakrát. Máte tušení, čím si to repete zasloužil? První dekorování jsem zmeškal. Přišli jsme tak o vzájemné objetí. Musel jsem tedy dostat druhou šanci. I tu jsem propásl. Přemýšlivým porotcům nezbylo než dát cenu i mně. To…
Nemám výtvarný školy
V případě výtvarného umění nelze u Pavla Zajíčka mluvit jen o obrazech, které začal vytvářet pravidelněji začátkem 90. let minulého století, ale je nutno vrátit se hlouběji do historie. Výtvarná práce vždy patřila k další tváři jeho uměleckého vyjádření, vždy byla specifická a odlišovala se, stejně jako vše, co Zajíček…
Postila
Pronikám na trh. Nikoli pokoutně, ale ohlášeně. Nesu na něj svou autorskou kůži. Nejde o trh marnosti, nýbrž o karneval pravého opaku marnosti, tudíž tvárnosti. Post illa verba dodávám, že ve Vinografu na Senovážném náměstí bylo z jedné poličky odstraněno víno cestou vypití. Místo lahví jsou tam teď seřazeny knížky, jichž se návštěvník může zmocnit cestou přečtení. Eugeniální knihovnička je…
Ad hot
Vede se řeč, jak bude od příštího roku zvládat řízení Národní galerie nově jmenovaná šéfová. Když pochází z Polska a doznává, že česky zatím neumí. Míní to samozřejmě dohnat. Ale údajně by mohlo jít o handicap. „NG a potažmo celá odborná obec není připravena na vedení cizinkou,“ myslí si například jeden domácí kurátor. Aha. Jasně. Alicja Knastová, a teď nejde…
Uchamžiky
Jimi Hendrix byl součástí mého života možná ještě před mým narozením. Měli jsme totiž doma jeho plakát. Celkem démonický. Barevný. A1. Jako malý jsem si napřed myslel, že je to táta. Odlišné barvy pleti jsem si nevšiml a účes míval táta podobný. Později jsem se dozvěděl, že když mě naši čekali, prababička chtěla, aby dali plakát pryč. Bála se, že…
ELK CITY: Above The Water
Americké rockové kvinteto Elk City není na hudební scéně žádným nováčkem. Své počátky datuje do roku 1997 a od té doby vydalo celkem pět dlouhohrajících desek. Už od počátku se soustředilo na kombinaci netuctových textů s jednoduchým hudebním doprovodem. A nálepku artpopu ze sebe nesloupává ani v letošním roce v souvislosti s vydáním alba…
PŮVODNÍ BUREŠ: Klub kapely gumových duší Henriho Waitse
I kdyby později narozený posluchač neznal od 2. poloviny 80. let neúnavně působící a asi tak třináctou kolekci písní ctěné veřejnosti předkládající pub rockové klasiky, už podle obalu a názvu alba nazná, o jak vycizelovanou vypečenost půjde. A pokud naopak Původního Bureše (a ne toho spolupracovníka StB) bedlivě sleduje a…
KING AYISOBA: Work Hard
Když se rozhodnete těžit z kulturních kořenů, je snadnější nepodléhat žádným tabu. A to, že v sobě naleznete odvahu jít na dědictví předků doslova se sekerou, může být vaší největší výhodou. Ze strachu se k vám totiž nikdo zprvu nepřidá. Tím pádem jste na dlouhou dobu za originála pouze vy.…
Vladimír Merta: POPELNICOVÝ ROMÁN
Rozsáhlý román známého písničkáře je svým obsahem, stylem i celkovým vyzněním dílem v současné české próze zcela ojedinělým. Vpravdě postmoderní próza, pracující s nesčetnými citáty, aluzemi, persiflážemi a pastišemi je zdrcujícím šklebem nad českou dobou předlistopadovou, těsně polistopadovou i současnou. Stejně jako Jaroslav Hašek ve svém Švejkovi, i Vladimír Merta ve…
Eugene Vonnegut: Ze života slizu…
Ufohry, Praha 2020 Že samizdat u nás nevymřel ani s „listopadovým uragánem“ v devětaosmdesátém, ani s digitální revolucí, která se brutálně nabourala do zdejší kultury a společnosti s novým miléniem, ví už dneska kdekdo. A když neví, pak dozajista tuší. A nejen člověk z praxe, taky z teorie, respektive historie, jak svědčí třeba bohulibá aktivita,…
David Fligg: Dopis od Gideona
nakladatelství P3K, 2019 Když britský muzikolog David Fligg dokončoval v Praze průzkum partitur Gideona Kleina, předčasně zemřelého skladatele a klavíristy, doslova v posledních minutách před odjezdem mu archivářka podala dopis. Byl skoro nečitelný, napsaný tužkou. David Fligg se osobní korespondencí Gideona Kleina nezabýval. Ten dopis na něj ale udělal takový…