Justin Lavash: Nikdy jsem netoužil být rock star
Justin Lavash žije už před dvacet let v Česku, momentálně v Teplicích. Zrovna vydal nové album Witness, na kterém zúročuje opravdu nelehké životní období. „Na titulní skladbě jsem začal pracovat už v roce 2015,…
Jan Brabec: Žili jsme si svůj vlastní sen
Plastic People of the Universe mají pod „krycím názvem“ PPU za sebou roční rozsáhlé turné Egon Bondy Tour 2024 k padesátiletému výročí nahrání debutového alba Egon Bondy’s Happy Hearts Club Banned. Hlavní…
Věčnost je denně o den kratší…Imaginární rozhovor Vojtěcha Lindaura s Vlastimilem Třešňákem o nové desce VT + Temporary Quintetu Happy Hour
VT: /volá na střechu/ Tak jsem tu s tím Cé Dé, Vojtěchu! VL: /volá ze střechy/ Vlastimile, my tady, díkybohu, nemáme CD přehrávač! Řekni něco o textech, vysvětli je. O čem je úvodní skladba?…
Michal Němec: Baví mě vracet se domů
Michal Němec, frontman skupin Jablkoň a Krajina Ró, oslavil vloni význačné půlkulaté narozeniny. Připomněl je jednak velkým listopadovým koncertem v městské knihovně, jednak albem příznačně nazvaným 5×15, které je unikátním projektem, na němž…
Ľahká Múza. Nevyzpytatelné cesty dcer Diových
Ľahká Múza, nesporná stálice slovenské alternativní scény, loni vydala album Piesne ticha. A letos se chystá mimo jiné na dvě akce Unijazzu, koncert 12. dubna v pražském Kaštanu a také na červencové hraní v rámci festivalu v Boskovicích.…
Caspar Brötzmann: Na kytaru hraju kvůli Led Zeppelin
Kdo na začátku devadesátých let slyšel v pražském Bunkru trio Caspar Brötzmann Massaker, nikdy na to nezapomene minimálně kvůli extrémní intenzitě, které pohltila všechny. Navršené stacky marshallů mu umožňovaly neustále pracovat se zpětnou…
Marilyn Crispell: Je zajímavé dělat nové věci
V listopadu v sále pražské konzervatoře vystoupilo jazzové Trio Tapestry neúnavného saxofonisty Joea Lovana nabízející komorní jazz. Soubor vydal u značky ECM tři výborná alba, poslední je Our Daily Bread. Na piano v triu hraje…
Stuart McCallum: Dát prostor tichu
Britský kytarista Stuart McCallum patří mezi nejvýraznější postavy současné jazzové a ambientní scény. Jako člen The Cinematic Orchestra spolupracoval na ikonických albech a koncertoval po celém světě. Jeho sólová tvorba propojuje jazz s minimalistickou elektronikou,…
Gabo Naas: Jihoamerické rytmy z berlínského kotlíku
Gabo Naas, kytarista z Argentiny, vytváří s desítkami dalších hudebníků latinskoamerickou oázu v multikulturním Berlíně. Naas se narodil na jihu Patagonie v přístavu Puerto Santa Cruz, odkud je to necelých 300 km k atlantickému vyústění Magalhãesova…
Michal Hanzl: Slíbit můžu všechno
Festival Litoměřický kořen, později Pokořen, letos oslaví třicet let od svého vzniku. Tradičně se odehrával na říčním ostrově v Litoměřicích, u letního kina, a celou dobu ho pořádal minimální tým Michala Hanzla s pomocí jeho ženy…
Malé festivaly, jezdi jen na malé festivaly…
… říká si autor tohoto textu, který ani velké akce nevynechává, ale pro malé festivaly má slabost. Následující text je koláží z rozhovorů s organizátory malých, převážně hudebních festivalů, připravovaných takříkajíc na koleni, pro radost, a často za své. Proč to ti lidé dělají? Odpovídají Tomáš … Číst dál…
Tajné písně Itálie: Jak lovec bluesmanů mapoval před sedmdesáti lety mizející hudbu italského venkova
Itálie je kolébkou opery, ale skvěle se tu daří i jiným žánrům. O znovuobjevení lokální tradiční hudby se zasloužil americký folklorista Alan Lomax (1915–2002), jehož proslavily terénní nahrávky bluesmanů z amerického Jihu. Po 2. světové válce se Lomax zaměřil na Evropu. Když přijel do Itálie, setkal … Číst dál…
Fug You! XXXII.: Když má fízl pravdu
V posledním pokračování jsme to společně s ostrými hochy od policie pořádně nandali všem těm máničkám a hippíkům a vyhuleným pošukům, můžeme se tedy zevrubněji podívat na žeň, jakou ten divoký chicagský týden a běsnění všech možných silových složek státního aparátu zasel – protože, říkává se … Číst dál…
Francouzské delikatesy: Efemérní plody pařížského podhoubí REcyclerie, Cité fertile a Ground control
Struktura města je organická jako shluk propletených vláken. Podobá se neuronové síti či ji lze přirovnat k neviditelnému podhoubí lesa. Metafora mi vytanula na mysli v roce 2002, kdy rozbahněná Vltava zalila pražský Karlín. První, co na kalných usazeninách opět vyrostlo, byla svítivě zelená fasáda … Číst dál…
František Matula: Malíř s rýčem a krumpáčem
Františka Matulu znám mnoho let. Je lékař, houslista, malíř, zahradník a občas si odskočí do sklárny, aby vytvořil sem tam nějakou plastiku. Jeho obrazy jsou kaleidoskopem pozemských i mořských krajin, často si v nich podává ruce abstrakce s fauvistickými rozkvetlými loukami nebo s podzimními lesy … Číst dál…
Karel Vepřek: Služebníček
Zevrubný rozhovor s Karlem Vepřekem jsem plánoval dlouho. Vlastně jsem tu myšlenku nosil v hlavě od chvíle, kdy vydal roku 2018 překrásné album Blázen jsem ve své vsi se zhudebněnými básněmi Bohuslava Reynka. Další obrysy můj plán dostával v roce 2021 v souvislosti s vydáním impozantního … Číst dál…
Respect 2025: Hudba se vzkazem, že vzdát se naděje znamená stát se dobrovolně bezmocným
Festival se koná už po osmadvacáté, což je nejen úctyhodné číslo a pro dramaturga Borka Holečka také potvrzení toho, že vozit k nám neznámou hudbu ze všech koutů světa má pořád smysl. Rok se s rokem sešel a jsme pořád tam, kde jsme byli, a upřímně, možná ještě … Číst dál…
Pěnice a pěníci aneb Jazz a jeho odnože zpoza mikrofonů 10: Sachal
Volba pouze křestních jmen v záhlaví tohoto seriálu by se mohla jevit problematická, protože určitě v řadě případů čtenář netuší, o koho jde. I když se příjmení objeví hned na tomto místě čili v takřečeném perexu, novinářským jazykem kratším úvodu. Po jehož rychlém přelousknutí lze ovšem odhadnout, … Číst dál…
Tomm Procházka: Poezie noci a mýty světa
Co spojuje noční tvorbu Tomma Procházky, frontmana Dead Dog Legacy, s tématy lásky, ztráty a věčné touhy? Jak osobní zážitky formují jeho hudbu a proč je pro něj klíčová role rituálů a mytologie? V rozhovoru o eponymním debutu Dead Dog Legacy a formování kapely jsme se ponořili do světa, … Číst dál…
Trillium Anthonyho Braxtona: Honba za poznáním si žádá smysl pro humor
Anthony Braxton, jedna z nejvýznamnějších osobností soudobé hudby, se letos 4. června dožívá osmdesáti let. Jubileum zastihlo mistra uprostřed vytrvalé práce nad operním kolosem Trillium a pokračováním knižního cyklu Tri-Axing Writings. Před dvěma lety Braxton strávil nějaký čas v Praze, kde s Prague Music Performance Orchestra pod vedením … Číst dál…
Postila
Moje postily jsou zpravidla komentáře pojaté jako literatura. Ta dnešní je jakýmsi apendixem té předcházející. Ostatně tak tomu zhusta bývá v konvolutu románových postil. Post illa verba se vracím ke kódu, jemuž by měl ministr kultury být poplatný. Naprosto se nám … Číst dál…
Ad hot
Začneme oklikou, ale příznačnou. Účastníci památného vystoupení Louise Armstronga ve Velkém sále Lucerny (březen 1965), nebo i ti, kdo jen poslouchali rozhlasový přenos, si možná vybaví, že k Satchmově sextetu, jemuž říkal All Stars, patřila i zpěvačka Jewel Brownová. Ani ne třicetiletá, s velkým … Číst dál…
Postila
Ze všech ministerstev je nejdůležitější ministerstvo kultury, neboť bez kultury je obec odsouzena k zániku. Ministr čehokoli by měl umět dvojí. Jednak ministrovat a vedle toho aspoň trochu ovládat jemu svěřený resort. Od ministra kultury lze očekávat, že přinejmenším ví, co to slovo … Číst dál…
BOMBINO: Sahel
Jako by nestačilo, že africký Sahel už tak pořádně hoří, pod kotel mu pořádně přiložil letní vojenský převrat v Nigeru a odchod francouzských vojáků. Hrát za této situace bezstarostnou hudbu k tanci, to abyste byli padlí na hlavu nebo jen s klapkami na očích sledovali osobní cíle. … Číst dál…
TOMÁŠ PALUCHA: Rauš
Kdybychom hledali jakési spojovací slovo, které je pořád platné a nevytrácí se ani po dvanácti letech existence původně dua kytaristů Honzy Tomáše a Libora Paluchy, pak by to nejspíš bylo „dobrodružství“. Dobrodružná je souhra obou protagonistů i finální výsledek spolupráce s dalšími spoluhráči, dobrodružné je … Číst dál…
PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE: 100 bodů, Dopis Magorovi, Inventura
Další z řady alb Plastic People of the Universe, remasterovaných a skvěle ošetřených z původních pásů Ondřejem Ježkem, obsahuje dvě již vydané skladby, 100 bodů a Dopis Magorovi, a jednu zatím nevydanou, Inventuru. Mimochodem, tu předchozí editor „spisů“ nepovažoval za nutné vydat, rozhodnutí, jež raději … Číst dál…
K interpretaci české podzemní a undergroundové literatury 1948–1989, Martin Machovec
Martin Machovec je nepochybně největším znalcem české undergroundové literatury. Napsal o ní řadu studií, sestavil sborníky na toto téma, které vyšly česky (Pohledy zevnitř), anglicky (Views from the Inside) i polsky (Czeski underground). Je autorem knihy Writing Underground: Reflections on Samizdat Literature in … Číst dál…
Malé pogo pro tebe Mirek Kovářík
Tato kniha Mirka Kováříka nevznikla jako kniha a její autor ji nikdy neviděl (zemřel v roce 2020). Sestává z jeho dopisů psaných v době, „kdy se ještě psaly“, jak v úvodu podotýká jejich adresátka, básnířka Svatava Antošová. A má pravdu. Ty dopisy jsou totiž osvěžujícím koktejlem literární historie, … Číst dál…
Neděle odpoledne: Viktorie Hanišová
Čtyři romány, kniha povídek, kniha rozhovorů plus dlouhá řada knižních překladů, hlavně z němčiny, ale taky z angličtiny – to vše rovná se Viktorie Hanišová, ročník 1980. Její románová novinka Neděle odpoledne, právě vydaná v brněnském Hostu, může fungovat jako postskriptum předchozí volné … Číst dál…