Chorobopop: Hledání je to nejdůležitější
Rožnovské trio Chorobopop volně navazuje na lokální punkovou legendu Telefon a je pevně spjato s komunitou kolem někdejšího pověstného, vyhledávaného a iniciačního centra dění, dnes už neexistujícího klubu Vrah. Na tuzemské nemainstreamové scéně jsou výrazným zjevením hlavně kvůli textům, kterými komentují současnost sarkasticky výstižně jako … Číst dál…
Vladimír Mišík: Radost, vzrušení a tíha z pocitu odpovědnosti
Celé jaro se to tajilo, až krátce před prázdninami bylo zveřejněno, že na labelu Animal Music vyjde v dohledné době nové album Vladimíra Mišíka. Na tomto labelu a v produkci Petra Ostrouchova už třetí. V září se dostal k posluchačům první singl s krásně citlivě nasnímaným „making of“ … Číst dál…
Bosenský sen o Praze
S Aidou Mujačić o sevdalinkách, válečných traumatech, bosenských derviších i transu. Jako první popsal balkánskou hudbu z české perspektivy malíř a folklorista Ludvík Kuba, jehož rozsáhlý profil najdete v letošním srpnovém vydání UNI. Druhý svazek jeho knihy Cesty za slovanskou písní (1933) mapuje prakticky celou … Číst dál…
DVA: Medvědi můžou být různí
Duo DVA své předchozí řadové album vydalo už před deseti lety. Zpěvačka a saxofonistka Bára se pak dvojnásobně věnovala mateřským radostem a rodinu si pořídil i zpívající kytarista Honza. Není tak divu, že na čas z pódií klubů i festivalů úplně zmizeli. Jak ale oba říkají, jako … Číst dál…
Byl králem hradů na písku: Oldřich Janota (27. srpna 1949 – 27. července 2024)
Zpětně si uvědomuji, že veškeré vzpomínky na Oldřicha Janotu – a že se jich po jeho odchodu vyrojilo – mají jeden společný rys: všechny jsou velmi osobní. Většinu z těch lidí, které jeho hudba zasáhla, ovlivnila, a třeba i jeho názory je formovaly, totiž prostě nějak … Číst dál…
Pěnice a pěníci aneb Jazz a jeho odnože zpoza mikrofonů 5: David Michael
To je pořád řečí o genderovém vyvažování, a zatím je to v tomto seriálu 7:1 pro ženy. Jediný mužský zástupce byl Lionel Loueke, který sice pěkně brouká, vokalízuje a unisonuje se svými kytarovými běhy, ale do písní s texty se – aspoň prozatím – v podstatě nepouští. … Číst dál…
Oz Noy: Jazz-blues nebo blues-jazz jako kráva
Až 14. října vystoupí v pražském Jazz Docku izraelský, v New Yorku už dávno žijící kytarista Oz Noy, nebude to poprvé. Viděli a slyšeli jsme ho nejen tam. Akorát od posledního setkání v dubnu 2015 proteklo Vltavou gigantické množství vody. A kdo ho mezitím nepřestal sledovat, a zná … Číst dál…
Sanam: Špička libanonského ledovce
Hudba Libanonu je u nás prakticky neznámá, a přitom nabízí tolik skrytých překvapení. Zpěvačka Fairuz (nar. 1934) patří k největším hudebním postavám arabského světa, hned vedle Egypťanky Um Kulthum, a přitom se narodila v křesťanské rodině a natočila album vánočních písní. O generaci mladší a stále aktivní Fadia … Číst dál…
Sportovní výkon v Brně
Největší výzvou pro návštěvníka 9. ročníku multižánrového festivalu bylo neudělat si z maratonu sprint mezi scénami a pak předčasně nepadnout. Ač třeba ve slastném přetížení výtečnou muzikou. V Brně se během Maratonu hudby (8.–11. 8. 2024) hraje všude. Nejen v klubech, sálech a divadlech, ale i v Uměleckoprůmyslovém muzeu, na ulicích, nádvořích … Číst dál…
Co je nového, pane Dylan?
Pořád něco, naštěstí. Konečně se dotáčí životopisný film A Complete Unknown. Chystá další rozmáchlý box-set archivních záznamů, tentokrát z legendárního turné s The Bandem z roku 1974. Podezřelý chlápek zvaný Alias pronesl motto „psanci všech pustin, spojte se“ a vyrazil s partou sesperátů na Outlaw Tour. … Číst dál…
Postila
Martin Hilský, mnou dekorovaný laureát ceny Nadace Český literární fond za překlad, promine, ale já si vzpomínám, že v překladu Erika Adolfa Saudka, nebo snad Matěje Kuděje, v závěru Hamleta norský princ Fortinbras káže: „Hamleta ať nesou čtyři bojovníci a děla nechť střílí.“ … Číst dál…
Ad Hot
Máloco způsobuje v poslední době takové veselí, ale bohužel i jiné stavy, jako až seriálově přicházející informace o přičinlivém šukání bývalého kancléře Mynáře po Hradě a Lánech. Že když mu čertvíproč vyhořel srub u jeho vleku v Osvětimanech a přesto mínil kasírovat lyžaře lačnící po občerstvení, nechal z prezidentských útrob … Číst dál…
Ad Hot
Miles Davis v autobiografii vypráví, jak hrál roku 1953 v Chicagu a volala mu sestra s upozorněním na místního pianistu Ahmada Jamala, že by ho mohl zajímat. „Když už jsem tam byl, šel jsem si ho poslechnout. A on mě úplně odrovnal. Pojetím prostoru, lehkostí úhozu, skromností … Číst dál…
LABELLE: Noir Anima
Se jménem LaBelle mají pamětníci spojenu stejnojmennou americkou dívčí funkovou trojici. V současné době ale pozornost k tomuto jménu přitahuje elektronický producent a skladatel Jeremy Labelle. Ten je rozkročen mezi dvěma poměrně odlišnými světy – světem minimalistického techna, a kvůli svým kořenům i světem hudebního … Číst dál…
Emil Viklický / Imogen Ryall: Songs
S přední současnou britskou jazzovou zpěvačkou Imogen Ryallovou se Emil Viklický seznámil přes příležitostného spoluhráče, saxofonistu Juliana Nicholase, v jehož kapelách zpívá. Petr Dvořák je současným kontrabasistou Viklického, bubeníkem nahrávky je Eric Ford. Když se zpěvačka seznámila s Viklického hudbou, sama přišla s nápadem … Číst dál…
JEREMY DUTCHER: Motewolonuwok
Kdo operního zpěváka a klavíristu z kanadského indiánského národa Wolastoq/Maliseet zná, nezaváhá ani tentokrát. Kdo ještě ne, celkem brzy zjistí, o co dosud přicházel. Vystudovaný antropolog v ničem neodpovídá archetypu indiánského umělce, vedoucího dialog skrze pow wow: aktivista queer komunity Two Spirits se před … Číst dál…
Mater speciosa: Jean-Gaspard Páleníček
S chutí uvažuji nad českými filmy, jak bych je asi vnímal jako cizinec. Sbírka Jeana-Gasparda Páleníčka umožňuje zažít takový experiment – nebo spíše vystoupení ze své zkušenosti – v poezii. Autor je Čech i Francouz zároveň, sbírka ostatně vychází francouzsky a s českými překlady. Páleníček roky působil … Číst dál…
Od Armstronga k Bécaudovi: Michal Bystrov
Michal Bystrov už mnohokrát osvědčil, jak skvělým je hledačem zasutých informací z historie populární hudby, archivním molem či spíš chrtem běžícím po sebeslabší stopě a zároveň poutavým vypravěčem. Na jeho knižní sérii Příběhy písní se právem snesla záplava pochval. Ovšem veledílo (když se u nás napíše ‚veledílo‘, … Číst dál…
Každý den je nový. Komiksový deník: Lucie Lomová
Lucie Lomová rovná se Anča a Pepík. A naopak: Anča a Pepík rovná se Lucie Lomová. Autorka – jedna z nejúspěšnějších českých komiksářek po roce 1989, kreslířka a scenáristka v jednom, ročník 1964, absolventka dramaturgie na pražské DAMU – se z té rovnice pokoušela vyvléknout několikrát, důrazem na zcela jiná … Číst dál…