ALTERNATIVA: Daniel Kordík
Míra vůle experimentovat se ve společnosti rovná tomu, do jaké míry je společnost svobodná Slovenský umělec Daniel Kordík patří k těm hudebníkům, kteří hledají nové zvukové světy tam, kde jiní slyší…
Charles Lloyd na cestě časem: Monterey 66 – Praha 67 – Big Sur 71 – ECM 89 – Brno 25
Před dvěma roky se v kalifornské Santa Barbaře studiově zrodilo předposlední album saxofonisty a flétnisty Charlese Lloyda, s názvem nadějně sdělujícím, že obloha tu každopádně bude i zítra (The Sky Will Still Be There…
Sanseverino
Stéphane Sanseverino, na francouzské hudební scéně známý jednoduše jako Sanseverino, se proslavil osobitým hudebním stylem, který kombinuje prvky jazz manouche, flamenca, blues, rocku a hudby východní Evropy. Vytváří nápaditý a stylově pestrý zvuk,…
Flashbacky klavíristy Jiřího Levíčka
Text Iva Nevoralová Stejně jako kdysi například Friedrich Gulda pohybuje se i pianista a skladatel Jiří Levíček umně a flexibilně ve světě jazzové i klasické hudby. Po návratu z USA, kde osm let studoval na University of North Texas…
Ejzenštejn v Mexiku – film, který nikdo neviděl
Milionářská anarcholevičácká kapela Rage Against The Machine použila v klipu People of the Sun (1996) namixovaně ukradené záběry z Ejzenštejnovy nedokončené mexické anabáze. Britský výtvarný filmový velmistr, podivín Peter Greenaway, nebyl tak…
Klaun Špína: Na některé triky zásadně nekoukám
Cirkus hrůzy, komedie, horor, nebo párty? A co třeba všechno dohromady? Tyto pojmy se dají jednoduše spojit jediným slovem: Ohana. První český hororový cirkus Ohana funguje již osmým rokem. Aktuálně je…
Michal Wróblewski: Když kapela nefunguje po lidské stránce, nestojí to za hodinu na pódiu
Vyjmenovat vše, čemu se saxofonista, skladatel etc. etc. Michal Wróblewski věnuje, by vydalo na hodně dlouhý perex. Tudíž nebudu plýtvat místem, však se o řadě Michalových aktivit dočtete níže. Jeho rozmáchlé, různorodé…
Miroslav Posejpal: Jít za sny srdce
K padesáti letům působení Miroslava Posejpala na naší hudební scéně, kam vnesl spolu s Jiřím Durmanem jako jeden z prvních free jazz, ale také totální společnou improvizaci od nuly, vyšlo u vydavatelství Blue Lizard trojalbum Message…
Dr. Kary: Válo to se mnou docela pěkně
Ondřej Háša čili Dr. Kary je po desetiletí významnou postavou českého reggae, hiphopové a soundsystémové scény. Prožil s ní vývoj od začátku 90. let 20. století, pro řadu posluchačů je generačním referenčním bodem. Vystupoval s DJ Liquidem A,…
Pěnice a pěníci: Lizz Wright
Dnešní host seriálu je zvláštní případ, zpěvačka s enormními dary od Pánaboha a se senzačním startem se najednou záhadně zadrhla, možná z nějakých osobních důvodů. Přestala se vyvíjet a až příliš oslavovala toho, co jí…
Fedor Gál: Budoucnost je z principu nepředvídatelná
Fedor Gál (1945 v Terezíně). Prognostik, sociolog, revolucionář, předseda Veřejnosti proti násilí, nakladatel, novinář. Po tři roky vystupoval se „sociálně kritickou“ slovensko-maďarskou kapelou Drť (též na festivalu Alternativa). Z té byl pro názorové rozpory týkající se Blízkého východu vyloučen. Sešli jsme se v žižkovské vinotéce, kde ve … Číst dál…
Jiří Imlauf: Psát písničku měsíc asi není moc cool, co?
Po rozpadu populární rockové kapely Houpací koně se její leader Jiří Imlauf našel v mnohem komornějším výrazu. Jako de facto sólový písničkář natočil „s trochou pomoci přátel“ album Teď, které nejen já považuji za pozoruhodnou událost letošního roku. V Čítárně Unijazz, obklopeni knihami, po kterých Jirka neustále pokukoval, jsme se … Číst dál…
Ondřej Kyas: Vytváření paralelního světa
Nejlíp se prý cítí v pozici sidemana, ale přesto už mu letos na jaře vyšlo čtvrté sólové (dvoj)album. Hraje na několik nástrojů, aranžuje, učí, zpíval ve sboru, skládá hudbu napříč žánry, a to jak tu moderní, tak i tu tzv. „vážnou“. Z rozhovoru jsem odcházel trochu s pocitem marnosti, … Číst dál…
Dorota Barová: Mám ráda, když se písničky obouchají
Jedním z nejlepších koncertů letošního festivalu v Boskovicích bylo pro mě vystoupení zpěvačky a violoncellistky Doroty Barové s kytaristou Miroslavem Chyškou v krásném prostředí boskovické synagogy. Už tehdy zaznělo několik Dorčiných nových písní z chystaného alba v českém jazyce, což je u této doposud převážně polsky zpívající písničkářky překvapivé. … Číst dál…
Beata Hlavenková se umí ohánět
Vydávat tři alba prakticky zároveň, to vypadá jako přímá a rychlá cesta k vyhoření nebo alespoň menšímu kolapsu. Ale kdepak, Beata působí v cílové rovince pracovního maratonu jako vždy vitálně a pozitivně, i když o vyčerpání se v rozhovoru zmíní. „Jen se to tak sešlo,“ konstatuje k souběhu … Číst dál…
Pěnice a pěníci aneb Jazz a jeho odnože zpoza mikrofonů 13: Kandace
Už tu byla řeč o José Jamesovi, který mimo jiné nahrál před časem poctu Billie Holidayové. A nebyl první ani poslední. Například letos vysekla Billie hodně specifickou albovou poklonu Kandace Springs. I když třeba poznamenat, že ne tak docela z vlastní iniciativy. A že ona … Číst dál…
Bruno Ferrandis: Pro mě je Josef K. Kafkou
Operu Philipa Glasse Proces (recenzi najdete v kuléru) nastudoval s členy operního orchestru Národního divadla moravskoslezského francouzský dirigent Bruno Ferrandis, který klade důraz na uvádění soudobé hudby. Nastudoval díla Salvatore Sciarrina, Klause Langa i Petra Kotíka nebo Michala Rataje. Dvanáct let stál v čele kalifornského … Číst dál…
Randy Newman: Od Vidláků k Putinovi
Randy Newman (nar. 1944) je u nás pravděpodobně nepříliš známým, nicméně prvoligovým americkým židovským hudebním umělcem hned ve dvou zcela odlišných žánrech – jednak intelektuálsky pronikavé a lakonicky podané sžíravé politické písňové satiry pro opravdové fajnšmekry, a jednak Oscarem a nesčetnými nominacemi na cenu Emmy ověnčeným … Číst dál…
John Taylor: Tramonto
My, posluchači, máme tu výsadu, že když významný muzikant nežije, jeho vydavatel při nějaké příležitosti dokáže v páscích vyhrabat neznámé interpretovy nahrávky, a nám ho tak v plné síle posmrtně připomenout. John Taylor, pianista a později také hráč na elektrické klávesové nástroje, pochází z anglického Manchestru (1942–2015). … Číst dál…
Jaromír Honzák, Milan Kohout: Vztek
Album dua Honzák – Kohout bude pro mnohé fanoušky Honzákových nahrávek překvapením, možná budou až zaskočeni. A jistě to nebude pouze tím, že jméno jeho spolupracovníka jim není známé – aby ne, Kohout, který se podle textu na bandcampu zapojoval do činnosti Charty … Číst dál…
Postila
Když Zuzana, nikoli v lázni, ale v přízni, a to mojí, poprvé viděla Bruno Kreiského (Kreiští původně vlastnili „Znojemské okurky“), poděkovala mu za azyl a oba účastníci toho spontánního aktu se objali. „Vy jste ten nejlepší,“ pravila Zuzana a měla pravdu pravdoucí. Když o spoustu let … Číst dál…
Ad hot
„Jsem skladatelka, která taky hraje na klavír. A někdy mám pocit, že bych měla na pódiu nosit ceduli s nápisem ,Napsala tu hudbuʻ.“ Pravda, zatímco na její jméno naráželi příznivci jazzu pod názvy skladeb na deskách Paula Bleye, Georga Russella nebo Jimmyho Giufreho už od konce 50. let, jako … Číst dál…
Uchamžiky
Jsou trendy, u kterých si nejsem jistý, jak moc jsou „byznysové“ a jak moc „umělecké“. Často to bývá od každého trochu, ostatně se to nevylučuje. Už je docela běžné, že téměř každá nová deska vychází zároveň jak v normální, tak v nějaké té deluxe variantě s pár písničkama navíc. … Číst dál…
Gabriela Vermelho: Rok ticha
Jedno z nejsilnějších tuzemských alb roku 2023 natočila Gabriela Vermelho. Název Rok ticha se váže ke covidové pandemii, což autorka komentuje slovy: „Období covidového zmatku bylo pro […] mne obdobím velkého klidu a zastavení se nejen zvenčí, ale hlavně uvnitř mne. Měla jsem … Číst dál…
Dávid Kollár: Neznámý strach Za zamrznutým oknom
Dávid Kollár nebo chcete-li nyní častěji mezinárodně bez čárek, je jedním z nejoriginálnějších federálních kytaristů, což loni potvrdila výborná deska s trumpetistou Arve Henriksenem Where Are They? Loni však vyšla ještě jedna Kollárova nahrávka, minialbum Neznámý strach s hudbou k dokumentu o pandemii. Všech osmnáct … Číst dál…
AQ&F: 2nd Life
Po dvou letech od skvělé desky Roan (viz UNI 12/2021) je Arnaud Quevedo se svými výsostně talentovanými přáteli zpět s novinkou, která si zaslouží přídomek ohromující. Řídicí pan učitel Quevedo od roku 2018 vyučuje soudobou hudbu na konzervatoři v La Rochelle a vystavěl čtyřdílnou suitu … Číst dál…
Chraplavé chorály: Roman Szpuk
Co si asi představí čtenář, když uvidí titul této knihy? Náboženské písně, které pěje drsné hrdlo? A kde? V kostele? Na bojišti? Něco tady nesedí. Při bližším zkoumání je ten název ale náramně povedený. Stejně jako u jiných autobiografických próz Romana Szpuka: tituly A zavaž … Číst dál…
Konstruktivní tendence. Mezi napětím a křehkou stabilitou: Pavel Kappel (ed.)
Konstruktivní tendence – tak se jmenuje katalog, který vyšel jako postskriptum ke stejnojmenné výstavě, co běžela v lounské Galerii Benedikta Rejta na přelomu minulého a letošního roku. Editorem je kurátor Pavel Kappel. Vrací se v tomhle bohatýrsky pojatém projektu k jednomu z výrazných a dodnes rezonujících fenoménů … Číst dál…
BARVY SOUČASNOTI: Stanislav Struhar
Jak to ten Stanislav Struhar vlastně dělá? Píše průzračné texty, které se zdánlivě skládají z každodenních, představitelných situací. A zároveň vynikají zvláštní magií… Ve své další knize přeložené do češtiny nabízí tři příběhy. A možná jedním z klíčů bude název prvního příběhu: Důvěrně známé … Číst dál…