Pavel Šmíd: České probuzení afrického obra
„Kam se chystáš?“ „Ven s kamarádem.“ „Nikam, doma budeš. Jde se cvičit.“ Kytarista Pavel Šmíd to nemá v Dakaru se Cheikhem Lô vůbec lehké. Snad právě z toho důvodu sehrál na novém zpěvákově albu Maame důležitou roli. Z českého pohledu pak navíc není vůbec od věci … Číst dál…
Sam Lee: Tichá řeka jeden palec široká a míli hluboká
„Sam se neučil od těch, kdo se sami učili od jiných. Porušil tak začarovaný kruh rutinních folkařů, šel přímo ke zdroji. Pokud proniknete do tábořišť kočovných komunit zvaných travellers a dostanete se k originálu, výsledkem je zcela jiný způsob zpěvu,“ píše americký producent Joe … Číst dál…
Klez Brandar: Čeština je můj půltý jazyk
Klez Brandar z Bretaně je světoběžník, fotograf, skejťák a muzikant, který se před deseti lety usadil v Praze. Je autorem cyklu dokumentárních portrétů Bydlíte tady na Žižkově? a spoluautorem dvou knih vytvořených s básníkem Marko Luthem. Kdy jste přišel do Prahy a proč jste se tady usadil? … Číst dál…
Fedor Gál: Budoucnost je z principu nepředvídatelná
Fedor Gál (1945 v Terezíně). Prognostik, sociolog, revolucionář, předseda Veřejnosti proti násilí, nakladatel, novinář. Po tři roky vystupoval se „sociálně kritickou“ slovensko-maďarskou kapelou Drť (též na festivalu Alternativa). Z té byl pro názorové rozpory týkající se Blízkého východu vyloučen. Sešli jsme se v žižkovské vinotéce, kde ve … Číst dál…
Jiří Imlauf: Psát písničku měsíc asi není moc cool, co?
Po rozpadu populární rockové kapely Houpací koně se její leader Jiří Imlauf našel v mnohem komornějším výrazu. Jako de facto sólový písničkář natočil „s trochou pomoci přátel“ album Teď, které nejen já považuji za pozoruhodnou událost letošního roku. V Čítárně Unijazz, obklopeni knihami, po kterých Jirka neustále pokukoval, jsme se … Číst dál…
Ondřej Kyas: Vytváření paralelního světa
Nejlíp se prý cítí v pozici sidemana, ale přesto už mu letos na jaře vyšlo čtvrté sólové (dvoj)album. Hraje na několik nástrojů, aranžuje, učí, zpíval ve sboru, skládá hudbu napříč žánry, a to jak tu moderní, tak i tu tzv. „vážnou“. Z rozhovoru jsem odcházel trochu s pocitem marnosti, … Číst dál…
Dorota Barová: Mám ráda, když se písničky obouchají
Jedním z nejlepších koncertů letošního festivalu v Boskovicích bylo pro mě vystoupení zpěvačky a violoncellistky Doroty Barové s kytaristou Miroslavem Chyškou v krásném prostředí boskovické synagogy. Už tehdy zaznělo několik Dorčiných nových písní z chystaného alba v českém jazyce, což je u této doposud převážně polsky zpívající písničkářky překvapivé. … Číst dál…
Beata Hlavenková se umí ohánět
Vydávat tři alba prakticky zároveň, to vypadá jako přímá a rychlá cesta k vyhoření nebo alespoň menšímu kolapsu. Ale kdepak, Beata působí v cílové rovince pracovního maratonu jako vždy vitálně a pozitivně, i když o vyčerpání se v rozhovoru zmíní. „Jen se to tak sešlo,“ konstatuje k souběhu … Číst dál…
Pěnice a pěníci aneb Jazz a jeho odnože zpoza mikrofonů 13: Kandace
Už tu byla řeč o José Jamesovi, který mimo jiné nahrál před časem poctu Billie Holidayové. A nebyl první ani poslední. Například letos vysekla Billie hodně specifickou albovou poklonu Kandace Springs. I když třeba poznamenat, že ne tak docela z vlastní iniciativy. A že ona … Číst dál…
Bruno Ferrandis: Pro mě je Josef K. Kafkou
Operu Philipa Glasse Proces (recenzi najdete v kuléru) nastudoval s členy operního orchestru Národního divadla moravskoslezského francouzský dirigent Bruno Ferrandis, který klade důraz na uvádění soudobé hudby. Nastudoval díla Salvatore Sciarrina, Klause Langa i Petra Kotíka nebo Michala Rataje. Dvanáct let stál v čele kalifornského … Číst dál…
Postila
Martin Hilský, mnou dekorovaný laureát ceny Nadace Český literární fond za překlad, promine, ale já si vzpomínám, že v překladu Erika Adolfa Saudka, nebo snad Matěje Kuděje, v závěru Hamleta norský princ Fortinbras káže: „Hamleta ať nesou čtyři bojovníci a děla nechť střílí.“ … Číst dál…
Ad Hot
Máloco způsobuje v poslední době takové veselí, ale bohužel i jiné stavy, jako až seriálově přicházející informace o přičinlivém šukání bývalého kancléře Mynáře po Hradě a Lánech. Že když mu čertvíproč vyhořel srub u jeho vleku v Osvětimanech a přesto mínil kasírovat lyžaře lačnící po občerstvení, nechal z prezidentských útrob … Číst dál…
Ad Hot
Miles Davis v autobiografii vypráví, jak hrál roku 1953 v Chicagu a volala mu sestra s upozorněním na místního pianistu Ahmada Jamala, že by ho mohl zajímat. „Když už jsem tam byl, šel jsem si ho poslechnout. A on mě úplně odrovnal. Pojetím prostoru, lehkostí úhozu, skromností … Číst dál…
LABELLE: Noir Anima
Se jménem LaBelle mají pamětníci spojenu stejnojmennou americkou dívčí funkovou trojici. V současné době ale pozornost k tomuto jménu přitahuje elektronický producent a skladatel Jeremy Labelle. Ten je rozkročen mezi dvěma poměrně odlišnými světy – světem minimalistického techna, a kvůli svým kořenům i světem hudebního … Číst dál…
Emil Viklický / Imogen Ryall: Songs
S přední současnou britskou jazzovou zpěvačkou Imogen Ryallovou se Emil Viklický seznámil přes příležitostného spoluhráče, saxofonistu Juliana Nicholase, v jehož kapelách zpívá. Petr Dvořák je současným kontrabasistou Viklického, bubeníkem nahrávky je Eric Ford. Když se zpěvačka seznámila s Viklického hudbou, sama přišla s nápadem … Číst dál…
JEREMY DUTCHER: Motewolonuwok
Kdo operního zpěváka a klavíristu z kanadského indiánského národa Wolastoq/Maliseet zná, nezaváhá ani tentokrát. Kdo ještě ne, celkem brzy zjistí, o co dosud přicházel. Vystudovaný antropolog v ničem neodpovídá archetypu indiánského umělce, vedoucího dialog skrze pow wow: aktivista queer komunity Two Spirits se před … Číst dál…
Mater speciosa: Jean-Gaspard Páleníček
S chutí uvažuji nad českými filmy, jak bych je asi vnímal jako cizinec. Sbírka Jeana-Gasparda Páleníčka umožňuje zažít takový experiment – nebo spíše vystoupení ze své zkušenosti – v poezii. Autor je Čech i Francouz zároveň, sbírka ostatně vychází francouzsky a s českými překlady. Páleníček roky působil … Číst dál…
Od Armstronga k Bécaudovi: Michal Bystrov
Michal Bystrov už mnohokrát osvědčil, jak skvělým je hledačem zasutých informací z historie populární hudby, archivním molem či spíš chrtem běžícím po sebeslabší stopě a zároveň poutavým vypravěčem. Na jeho knižní sérii Příběhy písní se právem snesla záplava pochval. Ovšem veledílo (když se u nás napíše ‚veledílo‘, … Číst dál…
Každý den je nový. Komiksový deník: Lucie Lomová
Lucie Lomová rovná se Anča a Pepík. A naopak: Anča a Pepík rovná se Lucie Lomová. Autorka – jedna z nejúspěšnějších českých komiksářek po roce 1989, kreslířka a scenáristka v jednom, ročník 1964, absolventka dramaturgie na pražské DAMU – se z té rovnice pokoušela vyvléknout několikrát, důrazem na zcela jiná … Číst dál…






















