Jakub König: Nic nemůže bejt natrvalo

Jakub König: Nic nemůže bejt natrvalo

Jan Fic06/2021

S Jakubem Königem se znám už pár let. Ačkoliv se vídáme málo, cítím v něm svou spřízněnou duši, a pokaždé si skvěle pohovoříme. Tentokrát jsme proprali jeho hudební projekty Zvíře…

Vykřičet tu píseň, dokud je žhavá

Vykřičet tu píseň, dokud je žhavá

Pokud bereme ZUBY NEHTY jako přímého následovníka předchůdců Dybbuk a Plyn, dojdeme k jen stěží uvěřitelnému faktu, že jsou (s mírnými přestávkami) součástí domácí scény už více než čtyřicet let.…

Vstát a zářit můžete každý den

Vstát a zářit můžete každý den

Aby se zpěvačka narozená v Íránu věnovala reggae a rocksteady, není ani v dnešní multikulturní době úplně obvyklé. Umělkyně, která si říká TriXstar, má perské kořeny, vyrůstala v Německu a letos slaví deset…

Jiří Kotača-Takový big band si na ples nepozvete

Jiří Kotača-Takový big band si na ples nepozvete

Spojení tradičního obsazení big bandu s elektronikou jistě nepředstavuje nic úplně nového. Ovšem hrát ve velké partě nápadité, nekomerční, nadžánrové kompozice s nezvyklým soundem a ještě vydat desku u americké…

Rodina, jak má být

Když Thomas Wels oznámil svým dětem v britské nemocnici, že jim konečně bude vyprávět o své minulosti, bylo to pro ně překvapení. Věděli, že jejich otec přišel do Británie z Československa, netajil se ani tím, že pochází ze židovské rodiny. To ostatní si ale nechával pro sebe. O svém záměru…

HVĚZDY V POLOSTÍNU: BUFFY SAINTE-MARIE

Buffy Sainte-Marie vl. jm. Beverly Sainte-Marie. Nar. 20. 2. 1941, Qu’Appelle Valley, Saskatchewan, Kanada. Důležitá alba: It’s My Way! (Vanguard 1964), Many A Mile (Vanguard 1965), Little Wheel Spin And Spin (Vanguard 1966), Illuminations (Vanguard 1969), She Used To Wanna Be A Ballerina (Vanguard 1971). Písně, které stojí za to:…

Bab L ‘Bluz-Osvícenci gnawa bluesrocku

Debutující francouzko-marocká skupina loni vyšla naproti odvátým dogmatům ohledně tranzovní gnawa music, přidala psychedelický rock, přesvědčení, že blues je matkou veškeré hudby, a do názvu alba převzala pokyn dávného mládežnického hnutí Nayda – Probuďte se. Zisk prestižní ceny magazínu Songlines za nejlepší fusion album roku 2020 proto nemůže nikoho překvapit.…

Georges Balandier aneb Kam se nám ztrácejí slova

Subjektem našeho dnešního setkání bude „starý bard“ francouzské antropologie, který u nás byl a dodnes je nepříliš známý. Ale neděste se, nepůjde vůbec o nudné povídání! Balandier toho v životě zažil tolik, že kdybych chtěl jeho činorodost k někomu přirovnat, tak bych neváhal ani vteřinu a jmenoval bych jeho jmenovce Orwella (Jirka…

Nick Cave, Warren Ellis: Carnage

Multiinstrumentalista Warren Ellis je jedním z nejbližších spolupracovníků Nicka Cavea. Nejenže hraje v jeho The Bad Seeds a působil v Grindermanovi, ale s Cavem vytvářel soundtracky k filmům Králové, Země bez zákona, Dni milosti, Za každou cenu či ke snímku o válce v Afghánistánu War Machine. Až Carnage ale nabízí písně, které spolu složili. Byť by…

Z přízemí: Bare Escape

Bývaly doby, kdy se o seskupeních, složených z členů angažovaných jinde, hovořilo jako o „superskupinách“. Dnes už je naopak pro mladé hudební nadšence situace, kdy hrají ve více formacích, víceméně standardní, a podobná seskupení vznikají (a občas bohužel i zanikají) jako na běžícím pásu. Doba je rychlá, život je krátký,…

Mejdan s All Saints Records

I když britské vydavatelství All Saints Records funguje v poslední době spíše v oddělených časových etapách a vydalo řádově výrazně méně hudby než většina zde prezentovaných labelů, přesto se svou činností nesmazatelně zapsalo do historie nezávislé moderní hudby. Distingovaná oslava za účasti Briana Ena, Johna Calea nebo Biosphere? To si přece, i…

Minari-režie Lee Isaac Chung

Jakub Kos06/2021

Režisér Lee Isaac Chung není pro nezávislou americkou kinematografii zcela novým jménem. Už svůj debut Den vítězství promítl roku 2007 na festivalu v Cannes, konkrétně v sekci Un Certain Regard. Po dalších dvou autorských filmech se loni v Sundance objevil s dojemným dramatem Minari, se kterým hlavní festivalovou sekci vyhrál;…

Jake Blount-Old-time music mazaného pavouka

Psal se rok 2020, a přesto museli recenzi albového debutu Spider Tales ve Státech otevřít upozorněním: „Mnoho lidí to pořád neví, ale hudba, kterou si v Apalačských horách spojujeme s bělochy, pochází od černých otroků.“ Jakože Američanům něco uniklo nebo mají snad díry v dějepisu? To taky, hodně z nich ale za…

Eric Menneteau: Když půltóny nestačí

Když v březnu 2019 ve věku pouhých 61 let zemřel bretonský zpěvák Yann-Fañch Kemener, ztratila nejzápadnější a kulturně možná nejsvébytnější část Francie nejen předního interpreta lidové hudby, ale také sběratele lidové slovesnosti a zakladatelskou osobnost současného bretonského obrození. Jedním z těch, kteří seriózně pokračují v jeho šlépějích, je o generaci mladší zpěvák Eric…

Uchamžiky

Mardoša06/2021

Ticho. Jeden z nejmocnějších nástrojů v hudbě. Ticho mezi zvuky tvoří frázování a to tvoří rytmus. Úder na buben nemůže znít nepřetržitě. A i kdyby to někdo dokázal, tak by na to stejně nikdo netančil. Samozřejmě zvukové stěny, drone atd. mají něco do sebe. Ale i ty musí někdy skončit. Aby mohly začít znovu. No a mezitím je alespoň chvilku…

Postila

Po jedné filipice sapéra Vodičky proti Maďarům Švejk poznamenal: „Některej Maďar taky za to nemůže, že je Maďar.“ „Jakpak by nemoh,“ rozčiloval se Vodička, „každej za to může.“ Post illa verba dodávám, že jednoho haškologického kongresu u Zlaté koruny na Lipnici se zúčastnili hned tři maďarští delegáti a nejméně jeden začal svůj referát ošemetnou Vodičkovou větou. Já, coby jeden z…

Ad Hot

Tenhle sloupek vzniká během úvodního dne hokejového mistrovství v Rize, kdy český tým více méně daroval první body Rusům. Totiž mužstvu Russian Olympic Committee (ROC), když jsou ve sportovním světě symboly Ruské federace kvůli státně řízenému dopingu ještě nějaký čas tabu. Tím pádem se také pak aspoň nehrála stalinská hymna (má sice pozměněný text, ale při těchhle příležitostech jde o…

LIGHTS A.M: Stories Without Words

Nedávno expandující synthwave žánr mají fanoušci zafixovaný jako retro elektronický návrat do disko časů osmdesátých let, navíc s velkou příměsí 8bitové a videotape estetiky raných devadesátek. Neonová párty s heroickými synth, nebo ještě lépe, svalnatě kytarovými sóly. Dalo by se říct, žánr postaven na násobném klišé. Jenže pak přijde jakýsi Erlend Eilertsen,…

TOMÁŠ SUCHÝ: Záchytný bod

O některých albech se špatně píše, protože mají jeden velký klad. Jsou civilní. Neboli neefektní, příjemně „normální“. Platí to i pro sólový debut Tomáše Suchého, jinak dlouhá desetiletí známého z kapely Ponožky pana Semtamťuka. Záchytný bod je deskou plnou převážně pozitivních, poklidných písní o té nejobyčejnější potřebě harmonického domova a rodiny.…

Krzysztof Kobyliński & Voces Gregorianae Cassovienses: Spero

Propojování jazzu s evropskou hudbou různých epoch se už dávno zařadilo do bohatého spektra fúzí, jimž se dobře daří hlavně v interpretačním a skladatelském prostředí našeho „starého“ světadílu. V roce 2011 vznikl v Košicích ženský vokální sbor zaměřený na gregoriánský chorál a o dva roky později se zrodilo CD Rorate Cæli (Hevhetia 2014) tohoto…

„Vedle mne jste všichni jenom básníci“

Tuším, že o básníkovi Františku Hrubínovi se traduje, že když měl jít na poštu, byl z toho rozhozený tři dny předtím a tři dny potom. Tato historka se obvykle vypráví jako potvrzení vyvolenosti básníků, kteří nejsou z tohoto světa. A nejlépe jim to svědčí v tiché poustevně (případně na rezidenčním…

Café Groll

Café Groll může podle titulu působit jako útěšný výlet do světa prvorepublikových kaváren… ale v tomto případě název doslova klame tělem. Hlavním hrdinou je lékař, který má na starosti českobudějovické nevěstince a jejich půvabný personál. U spisovatele Jana Štiftera nepřekvapí České Budějovice jako dějiště jeho příběhu, vždyť jeho další prózy, novela…

Co jsem nezapomněl aneb Z deníku potulného písničkáře

Už v roce 1990 vydal Jan Burian – tehdy osmatřicetiletý – stručnou knížku pamětí, kterou nazval Rychle než to zapomenu… O let 28 později následoval rekapitulační knižní rozhovor Pavla Klusáka, nazvaný Drtivé jistoty JB. A teď tedy další, více než čtyřsetstránková kniha, která k memoárové prvotině odkazuje již svým názvem.…