Jiří Imlauf: Psát písničku měsíc asi není moc cool, co?
Po rozpadu populární rockové kapely Houpací koně se její leader Jiří Imlauf našel v mnohem komornějším výrazu. Jako de facto sólový písničkář natočil „s trochou pomoci přátel“ album Teď, které nejen já považuji za pozoruhodnou událost letošního roku. V Čítárně Unijazz, obklopeni knihami, po kterých Jirka neustále pokukoval, jsme se … Číst dál…
Ondřej Kyas: Vytváření paralelního světa
Nejlíp se prý cítí v pozici sidemana, ale přesto už mu letos na jaře vyšlo čtvrté sólové (dvoj)album. Hraje na několik nástrojů, aranžuje, učí, zpíval ve sboru, skládá hudbu napříč žánry, a to jak tu moderní, tak i tu tzv. „vážnou“. Z rozhovoru jsem odcházel trochu s pocitem marnosti, … Číst dál…
Dorota Barová: Mám ráda, když se písničky obouchají
Jedním z nejlepších koncertů letošního festivalu v Boskovicích bylo pro mě vystoupení zpěvačky a violoncellistky Doroty Barové s kytaristou Miroslavem Chyškou v krásném prostředí boskovické synagogy. Už tehdy zaznělo několik Dorčiných nových písní z chystaného alba v českém jazyce, což je u této doposud převážně polsky zpívající písničkářky překvapivé. … Číst dál…
Beata Hlavenková se umí ohánět
Vydávat tři alba prakticky zároveň, to vypadá jako přímá a rychlá cesta k vyhoření nebo alespoň menšímu kolapsu. Ale kdepak, Beata působí v cílové rovince pracovního maratonu jako vždy vitálně a pozitivně, i když o vyčerpání se v rozhovoru zmíní. „Jen se to tak sešlo,“ konstatuje k souběhu … Číst dál…
Pěnice a pěníci aneb Jazz a jeho odnože zpoza mikrofonů 13: Kandace
Už tu byla řeč o José Jamesovi, který mimo jiné nahrál před časem poctu Billie Holidayové. A nebyl první ani poslední. Například letos vysekla Billie hodně specifickou albovou poklonu Kandace Springs. I když třeba poznamenat, že ne tak docela z vlastní iniciativy. A že ona … Číst dál…
Bruno Ferrandis: Pro mě je Josef K. Kafkou
Operu Philipa Glasse Proces (recenzi najdete v kuléru) nastudoval s členy operního orchestru Národního divadla moravskoslezského francouzský dirigent Bruno Ferrandis, který klade důraz na uvádění soudobé hudby. Nastudoval díla Salvatore Sciarrina, Klause Langa i Petra Kotíka nebo Michala Rataje. Dvanáct let stál v čele kalifornského … Číst dál…
Randy Newman: Od Vidláků k Putinovi
Randy Newman (nar. 1944) je u nás pravděpodobně nepříliš známým, nicméně prvoligovým americkým židovským hudebním umělcem hned ve dvou zcela odlišných žánrech – jednak intelektuálsky pronikavé a lakonicky podané sžíravé politické písňové satiry pro opravdové fajnšmekry, a jednak Oscarem a nesčetnými nominacemi na cenu Emmy ověnčeným … Číst dál…
John Taylor: Tramonto
My, posluchači, máme tu výsadu, že když významný muzikant nežije, jeho vydavatel při nějaké příležitosti dokáže v páscích vyhrabat neznámé interpretovy nahrávky, a nám ho tak v plné síle posmrtně připomenout. John Taylor, pianista a později také hráč na elektrické klávesové nástroje, pochází z anglického Manchestru (1942–2015). … Číst dál…
Jaromír Honzák, Milan Kohout: Vztek
Album dua Honzák – Kohout bude pro mnohé fanoušky Honzákových nahrávek překvapením, možná budou až zaskočeni. A jistě to nebude pouze tím, že jméno jeho spolupracovníka jim není známé – aby ne, Kohout, který se podle textu na bandcampu zapojoval do činnosti Charty … Číst dál…
ALTERNATIVA: Petr Vrba
Dlouhodobým cílem je předat Alternativu mladé generaci Trumpetista, improvizátor a člen řady mezinárodních projektů Petr Vrba stojí už několik let v čele dramaturgického týmu festivalu Alternativa. Otevřenost a nebojácnost, které považuje za klíčové i v hudební improvizaci, přenáší i do své kurátorské práce. Mluví o kolektivním přístupu … Číst dál…
Uchamžiky
Netajím se tím, že jsem celkem jednostranně, na hudbu zaměřený člověk. Na hudbu ve všech formách a na všech nosičích. Neznamená to, že bych neměl i jiné zájmy. Ovšem i u těch mě, chtě nechtě, zaujme, pokud je tam nějaké propojení s muzikou. V divadle si všímám, pokud má … Číst dál…
Postila
Nechci se hádat s hašteřivými osobami, ale jednou z nejlepších literatur je ruská a v té chvále se skví i lecjaký mladý „sovět“. Ovšem takový Gončarov žádný sovět nebyl, i když si rady, tedy sovětu, věděl. Jednou z jeho rad byl Oblomov – a toho jsem měl vždycky … Číst dál…
Uchamžiky
Seběhly se mi v poslední době dvě zajímavosti, které jsou trochu podobného ražení. Zaprvé jsem před časem dostal cédéčko s předloňskou deskou Elvise Costella Spanish Model. No, předloňskou. Už z názvu je patrný odkaz na druhou desku EC (ovšem první s The Attractions) This Year’s … Číst dál…
Dave Matthews Band
DAVE MATTHEWS BAND Praha, O2 Universum, 16. 4. 2024 Koncerty Dave Matthews Bandu dokážou posluchače doslova vcucnout do děje. Kvůli euforizující energii vám připadá více než dvouapůlhodinové vystoupení jako mžik. Navíc si díky Matthewsově a spol. schopnosti navázat s diváky kontakt připadáte i ve velkém … Číst dál…
Beata Hlavenková, Kristina Barta, SOČR
Koncertní řada Nové horizonty, spojující SOČR s autory a interprety z „neklasické“, především cca jazzové oblasti, je už zavedená. Tudíž díky předchozím projektům (např. s Tomášem Sýkorou, zároveň kurátorem Nových horizontů, Štěpánkou Balcarovou, Martinem Brunnerem, Tomášem Liškou atd.) tolik nepřekvapuje, že „to funguje“. Jakkoliv je … Číst dál…
Babel Music XP: Marseille, 28.─30. 3. 2024
Přístav Marseille po staletí propojuje Evropu se severní Afrikou. Babylonské prolínání kultur napříč Středozemním mořem se otisklo i do názvu festivalu Babel Music XP, který probíhá v areálu bývalých marseillských doků. Ten se zařadil k nejsledovanějším jarním akcím, umělce si sem chodí vybírat i programoví … Číst dál…
Váha stínu: Stanislav Struhar
Česko-rakouský spisovatel Stanislav Struhar se v novém románu vrací ke svému zásadnímu tématu: k životu cizinců v zemi, ve které se nenarodili. V jeho případě je tou zemí Rakousko, kam emigroval, usadil se v něm a postupně začal psát německy. Rakousko je Struharova země splněného životního … Číst dál…
Jezovita Balbinus: Stanislav Komárek
Předloni třetího prosince měl Bohuslav Balbín čtyři sta let od narození. Právě v ten den, třetího prosince 2021, dopsal Stanislav Komárek román Jezovita Balbinus. Po „biologické trilogii“ Opšlstisova nadace, Černý domeček a Mandaríni je to autorův čtvrtý vstup do prózy. Povedl se mu jedním … Číst dál…
Troska Frýdku kostra Místku: Elli Tiliu Motýlová
Bez iluzí a zvesela. Tak by se dal charakterizovat tón básnické prvotiny Elli Tiliu Motýlové. Jde o autorskou výpravu do minulosti, vždyť na obálce najdeme samotnou autorku jako holčičku se školní brašnou, jak strnule pózuje na rodinné fotografii. Řecké jméno fotografa naznačuje jeden ze zdrojů … Číst dál…














