František Matula: Malíř s rýčem a krumpáčem
Františka Matulu znám mnoho let. Je lékař, houslista, malíř, zahradník a občas si odskočí do sklárny, aby vytvořil sem tam nějakou plastiku. Jeho obrazy jsou kaleidoskopem pozemských i mořských krajin, často si v nich podává ruce abstrakce s fauvistickými rozkvetlými loukami nebo s podzimními lesy … Číst dál…
Karel Vepřek: Služebníček
Zevrubný rozhovor s Karlem Vepřekem jsem plánoval dlouho. Vlastně jsem tu myšlenku nosil v hlavě od chvíle, kdy vydal roku 2018 překrásné album Blázen jsem ve své vsi se zhudebněnými básněmi Bohuslava Reynka. Další obrysy můj plán dostával v roce 2021 v souvislosti s vydáním impozantního … Číst dál…
Respect 2025: Hudba se vzkazem, že vzdát se naděje znamená stát se dobrovolně bezmocným
Festival se koná už po osmadvacáté, což je nejen úctyhodné číslo a pro dramaturga Borka Holečka také potvrzení toho, že vozit k nám neznámou hudbu ze všech koutů světa má pořád smysl. Rok se s rokem sešel a jsme pořád tam, kde jsme byli, a upřímně, možná ještě … Číst dál…
Pěnice a pěníci aneb Jazz a jeho odnože zpoza mikrofonů 10: Sachal
Volba pouze křestních jmen v záhlaví tohoto seriálu by se mohla jevit problematická, protože určitě v řadě případů čtenář netuší, o koho jde. I když se příjmení objeví hned na tomto místě čili v takřečeném perexu, novinářským jazykem kratším úvodu. Po jehož rychlém přelousknutí lze ovšem odhadnout, … Číst dál…
Tomm Procházka: Poezie noci a mýty světa
Co spojuje noční tvorbu Tomma Procházky, frontmana Dead Dog Legacy, s tématy lásky, ztráty a věčné touhy? Jak osobní zážitky formují jeho hudbu a proč je pro něj klíčová role rituálů a mytologie? V rozhovoru o eponymním debutu Dead Dog Legacy a formování kapely jsme se ponořili do světa, … Číst dál…
Trillium Anthonyho Braxtona: Honba za poznáním si žádá smysl pro humor
Anthony Braxton, jedna z nejvýznamnějších osobností soudobé hudby, se letos 4. června dožívá osmdesáti let. Jubileum zastihlo mistra uprostřed vytrvalé práce nad operním kolosem Trillium a pokračováním knižního cyklu Tri-Axing Writings. Před dvěma lety Braxton strávil nějaký čas v Praze, kde s Prague Music Performance Orchestra pod vedením … Číst dál…
Keith Jarrett 80: Duše a tělo hudby
Vnímal jsem to nemile, když jsem se coby svědek jedinečného koncertu kvarteta saxofonisty a flétnisty Charlese Lloyda v sedmašedesátém v Lucerně dozvěděl, že se kvarteto rozchází. Kam se bude ubírat ten expresivní, virtuózní, divoký pianista Keith Jarrrett? Jak lze opustit vrchol a muset hledat a šplhat … Číst dál…
Mari Boine: Dcera slunce
Sámové ze severu Evropy, podobně jako Tuaregové ze Sahary či Romové, jsou národem bez státu. Žijí na pomezí Norska, Finska, Švédska a Ruska, a podobně jako obě další zmíněná etnika dokázali většinovou společnost oslovit svojí hudbou. V případě Sámů se ovšem nejedná o vymezený styl s určitým … Číst dál…
Dunaj a Jana Vébrová: Skočit do rozbouřené řeky a rvát se s proudem
Nevstoupíš dvakrát do stejného Dunaje. Ale Dunaj po více než třech dekádách znovu se zpěvačkou, tedy pokud nepočítáme intermezzo Pustit musíš, toť vítaný silný přítok čisté a čerstvé vody. Albu nazvanému mnohoznačně Mňau nechybí kočičí lehkost, pružnost, hravost i šelmovitost. A jistě má víc … Číst dál…
Ensemble Modern: Spolupráce se Zappou nám dala rytmické kvality
Na konci května se v rámci festivalu Pražské jaro představí na dvou koncertech Prague Offspring jeden z nejznámějších světových souborů interpretujících soudobou hudbu Ensemble Modern. Ten se však nezaměřuje jen na minimalisty a tvůrce vážné hudby. Spolupracoval i s Fredem Frithem a Frankem Zappou. Na prvním koncertu nabídne … Číst dál…
Postila
Jaké by to bylo nuzné žití bez gagu, ať už slovního, či tělesně vyvedeného. Jenže není gag jako gag. Nejlepší gag není donekonečna opakovaný kopanec do šimpánu, jak nám to vcelku zdařile předváděli Laurel a Hardy, ani westernová choreografie, kdy hrdina sestoupí z chodníku … Číst dál…
Uchamžiky
I méně nadšený hudební fanoušek a sběratel, než jsem já, si musí občas položit otázku: Existuje vůbec „definitivní“ verze nějakého alba? A s mizerným citem pro dramatickou výstavbu článku řeknu, k čemu v něm dojdu: Asi ne. Znovuvydávání desek je staré skoro jako samotné vydávání desek. … Číst dál…
Uchamžiky
I když jsem stále neodrostl vášni pro fyzické nosiče, neznamená to, že bych zcela ignoroval nebo neuznával svět digitálního šíření hudby. (Ostatně i CD je digitální šíření hudby, jen je prováděno jaksi manuálně.) Naopak, internet, ta všudypřítomná dvousečná zbraň, může být i velký … Číst dál…
RHIANNON GIDDENS: You’re the One
Říká o sobě, že patří k ženským, před kterými se na večírcích utíká, protože buď mluví o banju nebo otroctví; nebo nejspíš o obojím. Je to prý její poslání a sama si ho zvolila. Nedávno se skladatelem Michaelem Abelsem uvedla operu Omar, za jejíž libreto získala … Číst dál…
JÚLIUS FUJAK: Transparent Sculptures
Fujakovo album Průhledných soch by mohlo působit až kompilačním, zdánlivě nesourodým dojmem. Na jednom disku se tu potkávají snivá kompozice Water For Purgatory, vybudovaná nad vlnami echované kytary Davida Kollara s hostujícím Mikolášem Chadimou na flétnu, experimenty soudobé hudby s atonalitou a přírodními zvuky v La mer, … Číst dál…
GRIAN CHATTEN: Chaos For The Fly
Britští post-punkeři Fontaines D.C. prožili dvanáct hektických, ale obohacujících měsíců. Se svým třetím albem debutovali na prvním místě albové hitparády Spojeného království i Irska a odvezli si domů cenu BRIT Awards jako nejlepší zahraniční skupina roku. Poslední album čtveřice tak následovalo předchůdce, kteří … Číst dál…
Písničkářství je stav duše – Rozhovory z let 1970–2021
Vydávat knižně rozhovory z novin a časopisů nebývá běžné a má to smysl jen u opravdu významných osobností. Před šestnácti lety takto v Torstu vyšel osmisetstránkový svazek posbíraných interview Karla Kryla, teď Galén vydal podobně koncipovaný soubor rozhovorů, které novináři během padesáti let vedli s Vladimírem … Číst dál…
Nathan Cowdry: Náraz
Ten komiks dvaatřicetiletého Brita Nathana Cowdryho je divný hned od začátku. Prostě náraz. Undergroundový, alternativní, experimentální. Divný, neurotický, temný. Na obálce krásná holka, trochu typ Lolita, trochu jako z mangy, jemné rysy, ale celá poškrábaná a oči namalované jako dva tunely rovnou do … Číst dál…
Tom Stoppard: Hry II
V záslužné edici Divadelní hry připravili pracovníci Divadelního ústavu již druhý svazek textů významného britského dramatika Toma Stopparda, mnohonásobně spjatého s „českým osudem“. Narodil se jako Tomáš Straussler roku 1937 ve Zlíně, rodina před fašistickou hrozbou emigrovala (otec zahynul jako dobrovolník … Číst dál…






















