Byl králem hradů na písku: Oldřich Janota (27. srpna 1949 – 27. července 2024)
Zpětně si uvědomuji, že veškeré vzpomínky na Oldřicha Janotu – a že se jich po jeho odchodu vyrojilo – mají jeden společný rys: všechny jsou velmi osobní. Většinu z těch lidí, které jeho hudba…
Pěnice a pěníci aneb Jazz a jeho odnože zpoza mikrofonů 5: David Michael
To je pořád řečí o genderovém vyvažování, a zatím je to v tomto seriálu 7:1 pro ženy. Jediný mužský zástupce byl Lionel Loueke, který sice pěkně brouká, vokalízuje a unisonuje se svými kytarovými běhy, ale…
Oz Noy: Jazz-blues nebo blues-jazz jako kráva
Až 14. října vystoupí v pražském Jazz Docku izraelský, v New Yorku už dávno žijící kytarista Oz Noy, nebude to poprvé. Viděli a slyšeli jsme ho nejen tam. Akorát od posledního setkání v dubnu 2015 proteklo…
Sanam: Špička libanonského ledovce
Hudba Libanonu je u nás prakticky neznámá, a přitom nabízí tolik skrytých překvapení. Zpěvačka Fairuz (nar. 1934) patří k největším hudebním postavám arabského světa, hned vedle Egypťanky Um Kulthum, a přitom se narodila v křesťanské…
Sportovní výkon v Brně
Největší výzvou pro návštěvníka 9. ročníku multižánrového festivalu bylo neudělat si z maratonu sprint mezi scénami a pak předčasně nepadnout. Ač třeba ve slastném přetížení výtečnou muzikou. V Brně se během Maratonu hudby (8.–11. 8. 2024) hraje…
Co je nového, pane Dylan?
Pořád něco, naštěstí. Konečně se dotáčí životopisný film A Complete Unknown. Chystá další rozmáchlý box-set archivních záznamů, tentokrát z legendárního turné s The Bandem z roku 1974. Podezřelý chlápek zvaný Alias pronesl motto…
Fug You! XXIII.: Jedna lepší jak druhá
Jistě si vybavíte, že jsme se rozloučili přesně v momentě, kdy jsme již měli existující – pravda, berme to jako silný eufemismus – kapelu, která měla dokonce i název, The Fugs, náležitě…
V čem všem měl ruce Josef Škvorecký
Nedávno mi starší syn položil poněkud záludnou otázku, jestli si umím představit, že ještě za padesát let bude někdo číst Kunderu nebo Škvoreckého, když jsou to autoři tak spjatí s určitou dobou.…
Petra Hermanová: Hrát na autoharfu je jako držet v náručí živého tvora
Petra Hermanová přinesla s In Death’s Eyes zcela výjimečný rukopis. I když je tématem alba smrt, temnota, destabilizace, mizení, posluchač se dostává k něčemu, co je až hmatatelně živoucí. Prožitek, síla, nezlomnost a pevnost.…
Irena a Vojtěch Havlovi: Bez překážek z not
Domeček na okraji středočeské vsi, za plůtkem a úzkou cestou už začíná les. Absolutní klid, jen občas, pořád ještě docela vysoko na nebi, přeletí letadlo některým z neviditelných vzdušných koridorů k pražskému letišti. Na zahrádce několik…
Malé festivaly, jezdi jen na malé festivaly…
… říká si autor tohoto textu, který ani velké akce nevynechává, ale pro malé festivaly má slabost. Následující text je koláží z rozhovorů s organizátory malých, převážně hudebních festivalů, připravovaných takříkajíc na koleni, pro radost, a často za své. Proč to ti lidé dělají? Odpovídají Tomáš … Číst dál…
Tajné písně Itálie: Jak lovec bluesmanů mapoval před sedmdesáti lety mizející hudbu italského venkova
Itálie je kolébkou opery, ale skvěle se tu daří i jiným žánrům. O znovuobjevení lokální tradiční hudby se zasloužil americký folklorista Alan Lomax (1915–2002), jehož proslavily terénní nahrávky bluesmanů z amerického Jihu. Po 2. světové válce se Lomax zaměřil na Evropu. Když přijel do Itálie, setkal … Číst dál…
Fug You! XXXII.: Když má fízl pravdu
V posledním pokračování jsme to společně s ostrými hochy od policie pořádně nandali všem těm máničkám a hippíkům a vyhuleným pošukům, můžeme se tedy zevrubněji podívat na žeň, jakou ten divoký chicagský týden a běsnění všech možných silových složek státního aparátu zasel – protože, říkává se … Číst dál…
Francouzské delikatesy: Efemérní plody pařížského podhoubí REcyclerie, Cité fertile a Ground control
Struktura města je organická jako shluk propletených vláken. Podobá se neuronové síti či ji lze přirovnat k neviditelnému podhoubí lesa. Metafora mi vytanula na mysli v roce 2002, kdy rozbahněná Vltava zalila pražský Karlín. První, co na kalných usazeninách opět vyrostlo, byla svítivě zelená fasáda … Číst dál…
František Matula: Malíř s rýčem a krumpáčem
Františka Matulu znám mnoho let. Je lékař, houslista, malíř, zahradník a občas si odskočí do sklárny, aby vytvořil sem tam nějakou plastiku. Jeho obrazy jsou kaleidoskopem pozemských i mořských krajin, často si v nich podává ruce abstrakce s fauvistickými rozkvetlými loukami nebo s podzimními lesy … Číst dál…
Karel Vepřek: Služebníček
Zevrubný rozhovor s Karlem Vepřekem jsem plánoval dlouho. Vlastně jsem tu myšlenku nosil v hlavě od chvíle, kdy vydal roku 2018 překrásné album Blázen jsem ve své vsi se zhudebněnými básněmi Bohuslava Reynka. Další obrysy můj plán dostával v roce 2021 v souvislosti s vydáním impozantního … Číst dál…
Respect 2025: Hudba se vzkazem, že vzdát se naděje znamená stát se dobrovolně bezmocným
Festival se koná už po osmadvacáté, což je nejen úctyhodné číslo a pro dramaturga Borka Holečka také potvrzení toho, že vozit k nám neznámou hudbu ze všech koutů světa má pořád smysl. Rok se s rokem sešel a jsme pořád tam, kde jsme byli, a upřímně, možná ještě … Číst dál…
Pěnice a pěníci aneb Jazz a jeho odnože zpoza mikrofonů 10: Sachal
Volba pouze křestních jmen v záhlaví tohoto seriálu by se mohla jevit problematická, protože určitě v řadě případů čtenář netuší, o koho jde. I když se příjmení objeví hned na tomto místě čili v takřečeném perexu, novinářským jazykem kratším úvodu. Po jehož rychlém přelousknutí lze ovšem odhadnout, … Číst dál…
Tomm Procházka: Poezie noci a mýty světa
Co spojuje noční tvorbu Tomma Procházky, frontmana Dead Dog Legacy, s tématy lásky, ztráty a věčné touhy? Jak osobní zážitky formují jeho hudbu a proč je pro něj klíčová role rituálů a mytologie? V rozhovoru o eponymním debutu Dead Dog Legacy a formování kapely jsme se ponořili do světa, … Číst dál…
Trillium Anthonyho Braxtona: Honba za poznáním si žádá smysl pro humor
Anthony Braxton, jedna z nejvýznamnějších osobností soudobé hudby, se letos 4. června dožívá osmdesáti let. Jubileum zastihlo mistra uprostřed vytrvalé práce nad operním kolosem Trillium a pokračováním knižního cyklu Tri-Axing Writings. Před dvěma lety Braxton strávil nějaký čas v Praze, kde s Prague Music Performance Orchestra pod vedením … Číst dál…
Hrivňák / Bouška / Janoušek
Nemohu si pomoci, ale podobné názvy hudebních formací, kdy interpret před publikum předstupuje pod svým vlastním jménem, bych čekal – a připomeňme, že mají tradici – spíš v jazzu či folku. U rockové kapely přece jen působí nezvykle a trochu bizarně, obzvláště pak mimo mainstream, kde mnozí … Číst dál…
Uchamžiky
Poslouchal jsem teď skvělou desku New Long Leg. Je z roku 2021, takže dle mých měřítek a mého tempa prakticky žhavá (minimálně vlažná) novinka. Je to první album anglické kapely Dry Cleaning. Produkce John Parish, známý hlavně spoluprací s PJ Harvey. Takže slušná reference. … Číst dál…
PAUSIS: Pausis
Od mytologie k současným technickým prostředkům sahá škála inspirací, které na svém eponymním albu rozehrává řecká skupina Pausis. Jejím kapelníkem je Theodoros Koumartzis, který hraje na starou řeckou lyru a který se v jednotlivých písních obklopuje dalšími hudebníky a případně zpěváky podle toho, co která skladba … Číst dál…
BLACK DUCK: Black Duck
Black Duck spojuje tři stálice chicagské hudební scény: kytaristu a baskytaristu Douglase McCombse (Tortoise, Pullman, Eleventh Dream Day), kytaristu Billa MacKaye (ten spolupracoval s Ryley Walkerem nebo Nathanem Bowlesem) a bubeníka Charlese Rumbacka (Colorlist, Stirrup). Trio spolu léta hrálo improvizované živé sety, než … Číst dál…
ISSEI HERR: Distant Intervals
Další sólová violoncellistka na scéně? Další neoklasické album plné pomalých tahů a postupného vrstvení nástrojů? Ano i ne. Mladá brooklynská violoncellistka a skladatelka Issei Herr bojuje proti nástrojové rutině a nálepce druhé Hildur Guðnadóttir nebo Julie Kent, seč může. Co album vyčleňuje z řady, je jeho … Číst dál…
Tíha a beztíže folkloru. Folklorní hnutí druhé poloviny 20. století v českých zemích.
Academia, 2022 Desetičlenný autorský tým mapuje historii folklorního hnutí v době československé komunistické totality, celý druhý díl knihy je pečlivě utříděnou mozaikou vzpomínek těch, kdo touto érou prošli v roli jak profesionálních, tak i amatérských umělců. To, že státní moc po dekády zneužívala lidovou hudbu … Číst dál…
Andrej Platonov: Štastná Moskva
přeložila Alena Machoninová Baobab 2022 Román Štastná Moskva má dvě hrdinky – mladou ženu stejného křestního jména, a sovětskou metropoli, s níž ona mladá žena splývá. Román předkládá jedinečnou směs futuristického, utopického a reportážního stylu. Mladá Moskva je komsomolka ztotožňující se s komunistickým režimem, … Číst dál…
Irena Brežná: Nevděčná cizinka
přeložila Zuzana Henešová Baobab & GplusG 2021 S Irenou Brežnou se mi to stalo jako s první. Podobných zážitků se západoevropskými spisovateli, se kterými jsem dělal rozhovory, bylo několik. Většinou jsem stačil položit první, maximálně druhou otázku z pečlivě připraveného seznamu. Pak … Číst dál…