Fred Frith: Jen hledám příhodnou židli
Původem britský skladatel a multiinstrumentalista (především však kytarista) Fred Frith se u nás poprvé představil v roce 1979 na Pražských jazzových dnech pod hlavičkou Art Bears (ovšem ještě v obsazení s dalšími členy právě rozpadlých Henry Cow) i v improvizačním duu s bubeníkem Chrisem Cutlerem. To výrazně ovlivnilo řadu hudebníků … Číst dál…
Jiří Slavík: Rád rozbíjím své komfortní zóny
Jiří Slavík umí překvapovat. Příjemně, zajisté. Když od něj čekáte jazzovou desku, vydá soudobý ohlas na folklor, jako tomu bylo v případě desky Mateřština. Když čekáte virtuózní kontrabas, rozhodne se na basu vůbec nehrát, naučit se na saxofon a začít zpívat. Jako to učinil v triu The … Číst dál…
Louie Kemp/Kinky Friedman: DYLAN A JÁ
Padesát let dobrodružství „Poprvé jsem Bobbyho Zimmermana z Hibbingu potkal v roce 1953 na prázdninovém táboře v severním Wisconsinu. Bylo mu dvanáct a měl vlastní kytaru. Všem na potkání vykládal, že z něj jednou bude rokenrolová hvězda. Bylo mi jedenáct a věřil jsem mu to.“ Tak začíná … Číst dál…
Zdeněk Liška: Nesporná genialita
„Žil jednou v Berlíně jeden muž jménem Albinus. Byl bohatý, vážený, šťastný; jednoho dne opustil kvůli mladičké milence ženu; miloval; milován nebyl; a jeho život skončil tragicky.“ Takhle stručně shrnul hned v první větě děj svého románu Smích ve tmě Vladimir Nabokov. Podobně … Číst dál…
Jack Kerouac: Divoce nespoutaná slova
Přestože jméno letošního oslavence, amerického prozaika a básníka Jacka Kerouaca (1922–1969), zná nejspíš téměř každý, ne každý by zřejmě dokázal vedle jeho nejznámějšího románu, klasiky Na cestě, vyjmenovat jeho další díla – a to Kerouac napsal na dvacítku románů, řadu svazků poezie, vyšly … Číst dál…
Protančit život aneb Vždycky se dá něco dělat
Kniha Protančit život představuje dramatičku a spisovatelku Zuzanu Kočovou (1922–1988) koláží jejích pečlivě vybraných deníkových zápisků, dobových textů, článků a ohlasů, které komentuje její syn Jan Burian s odstupem téměř padesáti let. Vznikl tak neobyčejně plastický portrét této významné osobnosti české divadelní kultury … Číst dál…
Tania Giannouli Trio
Praha, Velký sál Novoměstské radnice, 13. 12. 2021 Slévání kulturních vzdušných vrstev východního Středomoří s kosmopolitními atmosférickými jevy stále dokáže našince fascinovat. V případě tria řecké skladatelky a pianistky Tanii Giannouli s krajanem, trumpetistou i křídlovkářem Andreasem Polyzogopoulosem a původem kyperským hráčem na oud Kyriakosem Tapakisem nešlo jenom … Číst dál…
Mejdan s Glassnote Records
Glassnote Records 15 let indie labelu s instinktem zabijáka To, co během patnácti let zvládl nezávislý label Glassnote Records, není samo sebou. Za jeho úspěchem hledejme léta zkušeností ostříleného profesionála Daniela Glasse, který si po letech práce pro jiné po padesátce splnil sen svého … Číst dál…
Z přízemí: Red Torch
Red Torch Skeptici s oblibou říkají, že už bylo v populární hudbě vše vymyšleno a že tónů je ostatně jen pár. A to, že všechny úspěšné žánry se cyklicky vracejí a někdy i vytvářejí nové trendové vlny, také není nic překvapivého. Přesto je vždy zajímavé sledovat, … Číst dál…
Český hraný film 2021
A je to za námi. Další rok v pandemii, další rok českého filmu. Jenom pro připomenutí: kina byla vládou zavřená od října 2020 do května 2021. Řada distributorů premiéry filmů odsouvala takovou dobu, že nechtěla již čekat ani den, jiní se naopak báli filmy … Číst dál…
Uchamžiky
Viděli jsme teď s Bárkou seriál o zázračné šachistce. Já – šachista ultraamatér (v podstatě vím jen jak která figurka táhne) jsem se tam dozvěděl jednu zajímavou věc: Když se hráči při obzvlášť dlouhé partii rozhodnou nechat dokončení na druhý den, zapečetí hráč, který je na řadě, … Číst dál…
Uchamžiky
V poslední době jsem se vrátil k něčemu, co jsem vlastně nikdy moc nedělal – vypalování cédéček. Trochu divné, že? Pro spoustu lidí jsou už dnes cédéčka pravěk. A vypalování cédéček?! To zní jak nějaká slepá ulička pravěku… Ovšem když to vezmu popořádku, tak … Číst dál…
Postila
Jsou geometrie a geometrie. Jednou z nich, tou nejvýsostnější, je geometrie estetická, přesněji řečeno estetizující. Post illa verba dodávám, že před lety jsem umělecky zvětšoval, potažmo zmenšoval kruhy. Když moje žena, ač osvícená, měla neosvícené námitky, odpověděl jsem jako Archimédés „Nedotýkej se … Číst dál…
ANA POPOVIC: Power
Nové album původem srbské, dnes už americké kytaristky a zpěvačky vypovídá o dvou provázaných věcech. O tom, kam se dnes posunula moderní bluesová scéna, která už vůbec neřeší takové věci jako „správný“ rytmus, „správnou“ harmonii a „správnou“ stavbu písní. Z klubu bluesmanů vás nevyhodí, ani … Číst dál…
ROMANOVSKÁ TICHÝ HRUBÝ & GARTH KNOX: Tales Of Moonlight And Rain
Ačkoliv stále invenčně hraje v základní sestavě, diskografii rozšiřuje improvizační trio Romanovská Tichý Hrubý interesantními setkáními se „čtvrtým do hry“, který jinak zamíchá karty. A když už jsme u podobenství s kartami, odkazujícími na aleatoriku i nenáhodnou náhodnost improvizace, jedno zůstává společné. Pořád padají trumfy. Byť … Číst dál…
THE PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE: Jak bude po smrti/Live 1979
Pečlivě utajované vystoupení v Nové Vísce poblíž Chomutova se kvůli zmatení policejního dohledu konalo v nečekaném termínu: v pondělí 29. října 1979, po skončení víkendové hudební přehlídky. Plastic People se rozhodli připomenout Ladislava Klímu (22. srpna 1878 – 19. dubna 1928) už rok předtím, při jeho dvojím výročí, … Číst dál…
JP Ahonen: Belzebubové
Před čtyřmi lety vydali v Argu Sojčáka, teď vyšli v Pasece Belzebubové. Co mají ty knihy společného? Zaprvé jde o komiks. Zadruhé má autor stejné příjmení: Ahonen. Sojčáka napsali a nakreslili bratři Lauri a Jaakko, Belzebuby pak jistý „JP“. Všichni tři jsou z Finska a podle … Číst dál…
Luboš Andršt: TY JEŠTĚ UMÍŠ HRÁT?
Kdyby někdo chtěl zmapovat historii naší bluesové, rockové nebo jazzové hudby, mnohokrát narazí na jméno Luboš Andršt. A právem, protože Luboš Andršt nechyběl během svých téměř pětapadesáti let hraní u mnohého zajímavého a zásadního v domácí populární hudbě. Kniha Ještě hraju vestoje, kterou v polovině srpna … Číst dál…
Strach, posměch & Morčata
„Co z tebe nakonec bude! Zvíře?“ Odešla. „Morče!“ odpověděl jsem. I V srpnu 1968 zardousily armády Varšavské smlouvy v Československu obrodný proces zvaný pražské jaro. V lednu 1969 se na protest proti zavádění nových pořádků v politice, společnosti a kultuře upálil Jan Palach. Měsíc po něm Jan … Číst dál…