František Matula: Malíř s rýčem a krumpáčem
Františka Matulu znám mnoho let. Je lékař, houslista, malíř, zahradník a občas si odskočí do sklárny, aby vytvořil sem tam nějakou plastiku. Jeho obrazy jsou kaleidoskopem pozemských i mořských krajin, často si…
Karel Vepřek: Služebníček
Zevrubný rozhovor s Karlem Vepřekem jsem plánoval dlouho. Vlastně jsem tu myšlenku nosil v hlavě od chvíle, kdy vydal roku 2018 překrásné album Blázen jsem ve své vsi se zhudebněnými básněmi Bohuslava Reynka.…
Respect 2025: Hudba se vzkazem, že vzdát se naděje znamená stát se dobrovolně bezmocným
Festival se koná už po osmadvacáté, což je nejen úctyhodné číslo a pro dramaturga Borka Holečka také potvrzení toho, že vozit k nám neznámou hudbu ze všech koutů světa má pořád smysl. Rok se…
Pěnice a pěníci aneb Jazz a jeho odnože zpoza mikrofonů 10: Sachal
Volba pouze křestních jmen v záhlaví tohoto seriálu by se mohla jevit problematická, protože určitě v řadě případů čtenář netuší, o koho jde. I když se příjmení objeví hned na tomto místě čili v takřečeném perexu,…
Tomm Procházka: Poezie noci a mýty světa
Co spojuje noční tvorbu Tomma Procházky, frontmana Dead Dog Legacy, s tématy lásky, ztráty a věčné touhy? Jak osobní zážitky formují jeho hudbu a proč je pro něj klíčová role rituálů a mytologie? V rozhovoru o eponymním debutu…
Trillium Anthonyho Braxtona: Honba za poznáním si žádá smysl pro humor
Anthony Braxton, jedna z nejvýznamnějších osobností soudobé hudby, se letos 4. června dožívá osmdesáti let. Jubileum zastihlo mistra uprostřed vytrvalé práce nad operním kolosem Trillium a pokračováním knižního cyklu Tri-Axing Writings. Před dvěma lety…
Keith Jarrett 80: Duše a tělo hudby
Vnímal jsem to nemile, když jsem se coby svědek jedinečného koncertu kvarteta saxofonisty a flétnisty Charlese Lloyda v sedmašedesátém v Lucerně dozvěděl, že se kvarteto rozchází. Kam se bude ubírat ten expresivní, virtuózní,…
Mari Boine: Dcera slunce
Sámové ze severu Evropy, podobně jako Tuaregové ze Sahary či Romové, jsou národem bez státu. Žijí na pomezí Norska, Finska, Švédska a Ruska, a podobně jako obě další zmíněná etnika dokázali většinovou společnost oslovit…
Dunaj a Jana Vébrová: Skočit do rozbouřené řeky a rvát se s proudem
Nevstoupíš dvakrát do stejného Dunaje. Ale Dunaj po více než třech dekádách znovu se zpěvačkou, tedy pokud nepočítáme intermezzo Pustit musíš, toť vítaný silný přítok čisté a čerstvé vody. Albu nazvanému mnohoznačně…
Ensemble Modern: Spolupráce se Zappou nám dala rytmické kvality
Na konci května se v rámci festivalu Pražské jaro představí na dvou koncertech Prague Offspring jeden z nejznámějších světových souborů interpretujících soudobou hudbu Ensemble Modern. Ten se však nezaměřuje jen na minimalisty a tvůrce vážné…
Popdivnosti: KáVa
Plzeňské art-popové duo KáVa založily před třemi roky kytaristka Eva Samková (Her Nature) a cellistka Karolína Korecká (Crimson Fields, Zakkiss Trio, Search and Destroy). Svou melancholickou hudbu vyznačující se křehkými vokály a rafinovanými aranžemi KáVa nejdříve představila na společných koncertech s personálně spřízněnými kapelami. … Číst dál…
Festival pro spřízněné duše a židovskou čtvrť Boskovice
Boskovice sice netrvají jako Folkovky osm dnů, i z těch čtyřech (letos 10.–13. července) vám tady ale občas praská hlava. Obě akce mají jedno společné: málem vysokohorský výstup na místní panské sídlo. Zatímco v Náměšti nemáte vlastně na vybranou, protože vše podstatné se odehrává v parku renesančního … Číst dál…
Z Brna až do Indie (a zpět)
Tentokrát se běželo až přes Indii. Tahounem a rezidenčním umělcem 10. ročníku Maratonu hudby (Brno, Husa na provázku, První patro, nádvoří Staré radnice, 8. a 9. 8.) byl Trilok Gurtu, a šlo o výbornou volbu. Jak koncepčně, díky daru fenomenálního hudebníka spojovat dramaturgické linie „jazz“ a „world music“, tak čistě … Číst dál…
Fug You! XXXIII.: Krupp Essen aneb Jezte kroupy
Již jsme to lehounce nakousli v minulých pokračováních, takže zopakujme: „V roce 1968 jsme byli dvakrát v Evropě, na jaře a na podzim,“ vzpomínal Ed Sanders. A nás budou zajímat podzimní termíny. Koncem září, přesně 25. až 29., se totiž v západoněmeckém Essenu konal festival Internationale Essener Songtage, … Číst dál…
Francouzské delikatesy: Halle Saint-Pierre: od industriální haly k chrámu art brutu
Poznávat moderní umění je jako obcházet bláznivý švédský stůl a náhodně z něj ukusovat. Neofigurace, nový realismus, informel, arte povera, kinetické umění, body art – to jsou hlavní chody francouzského kulturního menu. Trochu stranou, ale stejně přítomný, patří k nim i art brut. Současná … Číst dál…
Markéta Foukalová: Prostě potřebuješ brnění
Zpěvačka a také autorka Markéta Foukalová natočila desku jinak. Vlastně Jinak, ono se tak album i jmenuje. Po nahrávkách s kapelou Lanugo či spolupráci s Martinem Brunnerem na projektu Svou chvíli se rozhodla jít s kůží na trh jako sólová umělkyně. Kůži si ovšem umně chrání, není přece začátečnice … Číst dál…
Tomeka Reid Quartet Mary Halvorson: Oslava neprůhlednosti melounu
Na dvojici osobitých muzikantek se doslova lepí oslavné charakteristiky. Právem. Píše-li se o Tomece Reid, nechybí obvykle konstatování, že „právě ona převedla violoncello z vedlejší role do centra pozornosti soudobé improvizované hudby“. V profilech kytaristky Mary Halvorson, jež je už dekádu věrnou členkou … Číst dál…
Pěnice a pěníci: José
Na rozdíl od předešlých pánů, o kterých se v Pěnicích a pěnících doposud psalo, se José James spíš brání řazení mezi jazzové vokalisty. Nedává také většinou koncerty s vysloveně jazzovou akustickou skupinou, ani se nevyskytuje před big bandem ve standardním repertoáru. To vše Kurt Elling, … Číst dál…
Noví kumpáni: Africké rytmy oživené českou alternativou
Africký živel proniká do české hudby někdy nenápadně a samovolně, jindy naopak cíleně. Právě to je případ brněnské čtveřice Noví Kumpáni. Ta postavila své debutové album na zcela konkrétních inspiracích západní Afriky. Co skladba, to jiný rytmus. Navíc se jí podařilo spojit … Číst dál…
Jaroslav Chobot
Vrcholila karibská krize a třetí světová válka znamenající faktický konec světa byla na spadnutí. Vojín Jaroslav Chobot seděl mezi nabitými samopaly a kulomety a usilovně žvýkal papíry. Vojín Ivan Wernisch byl zvědavostí úplně hin, co to bude, až to bude. Žvýkaný obraz! O mnoho let … Číst dál…
Postila
Doporučuji jednomu každému, aby si přečetl Psychologii davu od Le Bona. Doufám, že mu nekomolím jméno, jak to činíval filozof Vladimír Borecký. Ten například Josefu Kroutvorovi, rovněž filozofovi, říkal Krautwurm. Ostatně Kroutvor si jméno komolil sám. Dokud jsem mu to osobně nezatrhl, … Číst dál…
Ad hot
Před lety jsem to napsal do sborníku k Jiřího pětasedmdesátinám. Tedy Černého (Po stopách Velkého mokasína, Galén 2011). A jde o věc podle mého zásadní. Totiž že to byla osoba velmi veselá, vtipná, humor, komické situace a vyprávění vyhledávající a sama mnohdy produkující. Jenomže v psaní … Číst dál…
Uchamžiky
Dnes bych tu rád zavzpomínal na příjemný koncertní zážitek tohoto jara, letenský minifestival VJEŽ fest. Vystoupila Františka, Anna Vaverková a Malej Péťa. Pozoruhodné bylo už jen složení naší výpravy: já, Bárka, naše mladší, sedmiletá dcera Anežka, a její o rok starší kamarádka Dorka. (Naše starší … Číst dál…
Vince Clarke: Songs of Silence
Elektronik Vince Clarke se veřejnosti představil už v několika podobách a slavných projektech. Z těch nejznámějších můžeme jmenovat první album Depeche Mode, Yazoo nebo Erasure. Před lety překvapil minimalisticky tanečním albem ve spolupráci s Martinem Gorem z Depeche Mode. Jeho nový počin ale zaskočí možná … Číst dál…
Josefine Lindstrand
Švédská zpěvačka Josefine Lindstrand je známá i spoluprací s britským kapelníkem Djangem Batesem či americkým skladatelem Urim Cainem, s oběma vydala po dvou deskách. U nás jsme ji zaregistrovali především kvůli hostování s Davidem Dorůžkou (Silently Dawning, 2008) i koncertům v rámci Bohemia Jazz Festu 2009. Ve vlastní tvorbě … Číst dál…
THE BLADDERSTONES: Toilet Fame
Netuším, proč se deska jmenuje Toilet Fame, proč jsou fotky na obalu CD vyříznuté do siluet záchodových mís a proč kapela dotáhla fór vymyšlením DIY labelu Urinal Records. Zřejmě to souvisí s Močovými kameny v názvu power tria, možná našli hudebníci jméno skupiny napsané … Číst dál…
Jiří Plocek: Píseň jako symbol / Po stopách fenoménu lidské kultury
Po letmém pročtení by šlo nové knize Jiřího Plocka leccos vytknout. Autor rozdělil spis na dvě části. V první, nazvané prostě Symbol, nastiňuje funkci písně jako jednoho z důležitých symbolů pro animal symbolicum, jak trefně definoval náš živočišný druh novokantovský německý židovský filosof Ernst Cassirer … Číst dál…
Bella Ciao: Jacopo Tomatis
Bella Ciao, Sbohem krásko, patří k nejnahrávanějším italským písním, coververze natočili Tom Waits, Manu Chao, existuje dokonce česká verze otextovaná Michaelem Prostějovským s typicky nemastným-neslaným názvem Květy pláčou. Loni se Bella Ciao stala hymnou protestů v Iránu po politické vraždě dvaadvacetileté kurdské ženy Mahsy … Číst dál…
Velká bílá tůň, Petr Mano
Na obálce té knihy je chlap, který vypadá jako neworleánský bluesman. Ovšem podle jejího obsahu je jasné, že je to jeden ze životem otřískaných opilců, jimiž se kniha jenom hemží. Každý starý opilec přece vypadá jako bluesman a leckterý bluesman zase jako … Číst dál…