Fug You! XXIII.: Jedna lepší jak druhá
Jistě si vybavíte, že jsme se rozloučili přesně v momentě, kdy jsme již měli existující – pravda, berme to jako silný eufemismus – kapelu, která měla dokonce i název, The…
V čem všem měl ruce Josef Škvorecký
Nedávno mi starší syn položil poněkud záludnou otázku, jestli si umím představit, že ještě za padesát let bude někdo číst Kunderu nebo Škvoreckého, když jsou to autoři tak spjatí s…
Petra Hermanová: Hrát na autoharfu je jako držet v náručí živého tvora
Petra Hermanová přinesla s In Death’s Eyes zcela výjimečný rukopis. I když je tématem alba smrt, temnota, destabilizace, mizení, posluchač se dostává k něčemu, co je až hmatatelně živoucí. Prožitek, síla,…
Irena a Vojtěch Havlovi: Bez překážek z not
Domeček na okraji středočeské vsi, za plůtkem a úzkou cestou už začíná les. Absolutní klid, jen občas, pořád ještě docela vysoko na nebi, přeletí letadlo některým z neviditelných vzdušných koridorů k…
Pěnice a pěníci aneb Jazz a jeho odnože zpoza mikrofonů 4: Stacey
Zatímco doposud jsme v seriálu zůstávali na severoamerické půdě, kde už dlouho žijí a působí Brazilka Luciana Souza a Beninčan Lionel Loueke, o kterých tu také byla řeč, ve čtvrtém…
Hard to Frame: V maloměstě ví každý o každém
Skupinu Hard to Frame založili před více než deseti lety saxofonistka a klávesistka Vendula Černohorská a klávesista Ondřej Černohorský (Ocze). Dalšími původními členy byli bubeník Matouš Bureš, který v kapele…
Jaroslav Zajpt: Na živé hraní potřebuju lidi, které znám
Rock Café zaplnili v sobotu 27. dubna lidé, kteří byli v roce 1991 u jeho počátků a kteří pomáhali utvářet podobu pražské scény druhé poloviny osmdesátých let. Křtila se tam deska skupiny…
Zvuky futurismu – intonarumori aneb Intonovat hluk
Z pódia se valil nepopsatelný hluk. Mísilo se v něm skřípání a vrzání otáčejících a drhnoucích kotoučů. Jejich rychlost se proměňovala, tu zrychlovaly, tu zpomalovaly, občas něco zarachotilo nebo cvaklo, jako když…
Fug You! XXII.: Nejhnusnější, nejšpinavější a nejvulgárnější
Již jsme prošli řadou zákrut amerického undergroundu, filmového, hudebního, podívali jsme se na tvorbu řady básníků, kteří nějak ovlivňovali jednoho z našich protagonistů, jímž je Ed Sanders, mimochodem 17. srpna…
Ludvík Kuba: Malíř krásných slunečných barev, který zachraňoval písně
Malíř, etnolog, hudebník a sběratel lidových písní všech slovanských zemí Ludvík Kuba zdokumentoval a zachránil tisíce lidových písní. I díky jeho zápalu vlastně žijí dodnes. Začněme ale několika známými verši:…
Petra Hermanová: Hrát na autoharfu je jako držet v náručí živého tvora
Petra Hermanová přinesla s In Death’s Eyes zcela výjimečný rukopis. I když je tématem alba smrt, temnota, destabilizace, mizení, posluchač se dostává k něčemu, co je až hmatatelně živoucí. Prožitek, síla, nezlomnost a pevnost. Deska získala nominaci na Vinylu za rok 2023, Cenu Apollo. Petra nyní hledá a buduje ideální koncertní…
Irena a Vojtěch Havlovi: Bez překážek z not
Domeček na okraji středočeské vsi, za plůtkem a úzkou cestou už začíná les. Absolutní klid, jen občas, pořád ještě docela vysoko na nebi, přeletí letadlo některým z neviditelných vzdušných koridorů k pražskému letišti. Na zahrádce několik dvojic židlí, rozestavěných v různých místech a úhlech asi podle dopadajících stínů, či naopak slunečních paprsků,…
Pěnice a pěníci aneb Jazz a jeho odnože zpoza mikrofonů 4: Stacey
Zatímco doposud jsme v seriálu zůstávali na severoamerické půdě, kde už dlouho žijí a působí Brazilka Luciana Souza a Beninčan Lionel Loueke, o kterých tu také byla řeč, ve čtvrtém díle poprvé zamíříme přes Atlantik. Aspoň tak zpola. Mick Jagger na koncertech The Rolling Stones „uvádívá“ dylanovku Like A Rolling…
Hard to Frame: V maloměstě ví každý o každém
Skupinu Hard to Frame založili před více než deseti lety saxofonistka a klávesistka Vendula Černohorská a klávesista Ondřej Černohorský (Ocze). Dalšími původními členy byli bubeník Matouš Bureš, který v kapele působí doposud, a baskytarista Dario Cadorini. Kapela kombinující drum and bass, breakbeat a dubstep, vydala spolu se zpěvačkou Annou Doležalovou…
Jaroslav Zajpt: Na živé hraní potřebuju lidi, které znám
Rock Café zaplnili v sobotu 27. dubna lidé, kteří byli v roce 1991 u jeho počátků a kteří pomáhali utvářet podobu pražské scény druhé poloviny osmdesátých let. Křtila se tam deska skupiny Ayrobus. Jméno je sice nové, ale jde o nový projekt vedoucího Omnibusu Jaroslava Zajpta. Ten se vrátil na scénu po…
Zvuky futurismu – intonarumori aneb Intonovat hluk
Z pódia se valil nepopsatelný hluk. Mísilo se v něm skřípání a vrzání otáčejících a drhnoucích kotoučů. Jejich rychlost se proměňovala, tu zrychlovaly, tu zpomalovaly, občas něco zarachotilo nebo cvaklo, jako když přeskočí převod nebo se tlačí dvoukolák s dřevěnými koly po kočičích hlavách. Tu a tam se ozval bolestný ryk, smrtelný chropot…
Fug You! XXII.: Nejhnusnější, nejšpinavější a nejvulgárnější
Již jsme prošli řadou zákrut amerického undergroundu, filmového, hudebního, podívali jsme se na tvorbu řady básníků, kteří nějak ovlivňovali jednoho z našich protagonistů, jímž je Ed Sanders, mimochodem 17. srpna čerstvý pětaosmdesátník. Sláva mu! Možná si to ještě vybavíte, možná jsme to ale ani neuvedli, takže: celý seriál původně začal…
Ludvík Kuba: Malíř krásných slunečných barev, který zachraňoval písně
Malíř, etnolog, hudebník a sběratel lidových písní všech slovanských zemí Ludvík Kuba zdokumentoval a zachránil tisíce lidových písní. I díky jeho zápalu vlastně žijí dodnes. Začněme ale několika známými verši: „Tam jste se toulal se svým stojanem, v tom kraji teskném, nemilovaném. Když ret je rozbit, dechu namále a krví orosena…
Alois Nožička: Dát svou tmu blednoucímu znamení na omítce
Poznal jsem ho nejdřív přes fotografii. Jednu konkrétní, černobílou. Tu z obálky manifestačního Surrealistického východiska (1969). V obdélníku se tam ztrácí menší obdélník, v něm ještě menší atd. Pozadí je nějaká rozsekaná zeď, zřejmě tam, pod povrchem reálu, něco nefungovalo, haprovalo. Měřítka v tom záběru se mění s geometrickou pravidelností, objekt se vzdaluje, smysl rozostřuje. To…
Plavba po řece smrti
V listopadu 2023 proběhl v Praze křest pamětí Roberta F. Lamberga Když holubice v letu strnula (Novela bohemica). R. F. Lamberg (1929 Liberec – 2014 Buenos Aires) byl dítě ze středoevropské židovské rodiny, která přežila holocaust na Slovensku jen s obrovskou dávkou štěstí a invence (zahynuli ale jeho dva starší bratři). V Praze vystudoval…
Postila
Když Zuzana, nikoli v lázni, ale v přízni, a to mojí, poprvé viděla Bruno Kreiského (Kreiští původně vlastnili „Znojemské okurky“), poděkovala mu za azyl a oba účastníci toho spontánního aktu se objali. „Vy jste ten nejlepší,“ pravila Zuzana a měla pravdu pravdoucí. Když o spoustu let později táž Zuzana osobně uviděla Franze Vranitzkého, i jeho pochválila, a to svrchovaným právem…
Ad hot
„Jsem skladatelka, která taky hraje na klavír. A někdy mám pocit, že bych měla na pódiu nosit ceduli s nápisem ,Napsala tu hudbuʻ.“ Pravda, zatímco na její jméno naráželi příznivci jazzu pod názvy skladeb na deskách Paula Bleye, Georga Russella nebo Jimmyho Giufreho už od konce 50. let, jako instrumentalistku, natož šéfovou různých sestav, od komorních až po big band,…
Uchamžiky
Jsou trendy, u kterých si nejsem jistý, jak moc jsou „byznysové“ a jak moc „umělecké“. Často to bývá od každého trochu, ostatně se to nevylučuje. Už je docela běžné, že téměř každá nová deska vychází zároveň jak v normální, tak v nějaké té deluxe variantě s pár písničkama navíc. Pokud vyjdou obě verze zároveň – a jsem velký fanda – není co…
Gabriela Vermelho: Rok ticha
Jedno z nejsilnějších tuzemských alb roku 2023 natočila Gabriela Vermelho. Název Rok ticha se váže ke covidové pandemii, což autorka komentuje slovy: „Období covidového zmatku bylo pro […] mne obdobím velkého klidu a zastavení se nejen zvenčí, ale hlavně uvnitř mne. Měla jsem štěstí, že jsem mohla dělat práci, kterou miluji…
Dávid Kollár: Neznámý strach Za zamrznutým oknom
Dávid Kollár nebo chcete-li nyní častěji mezinárodně bez čárek, je jedním z nejoriginálnějších federálních kytaristů, což loni potvrdila výborná deska s trumpetistou Arve Henriksenem Where Are They? Loni však vyšla ještě jedna Kollárova nahrávka, minialbum Neznámý strach s hudbou k dokumentu o pandemii. Všech osmnáct krátkých skladeb je vzhledem k tématu filmu v pomalejším tempu…
AQ&F: 2nd Life
Po dvou letech od skvělé desky Roan (viz UNI 12/2021) je Arnaud Quevedo se svými výsostně talentovanými přáteli zpět s novinkou, která si zaslouží přídomek ohromující. Řídicí pan učitel Quevedo od roku 2018 vyučuje soudobou hudbu na konzervatoři v La Rochelle a vystavěl čtyřdílnou suitu 2nd Life jako rozprostřenou, nevázaně dělenou…
Chraplavé chorály: Roman Szpuk
Co si asi představí čtenář, když uvidí titul této knihy? Náboženské písně, které pěje drsné hrdlo? A kde? V kostele? Na bojišti? Něco tady nesedí. Při bližším zkoumání je ten název ale náramně povedený. Stejně jako u jiných autobiografických próz Romana Szpuka: tituly A zavaž si tkaničky (2016) a Klika byla…
Konstruktivní tendence. Mezi napětím a křehkou stabilitou: Pavel Kappel (ed.)
Konstruktivní tendence – tak se jmenuje katalog, který vyšel jako postskriptum ke stejnojmenné výstavě, co běžela v lounské Galerii Benedikta Rejta na přelomu minulého a letošního roku. Editorem je kurátor Pavel Kappel. Vrací se v tomhle bohatýrsky pojatém projektu k jednomu z výrazných a dodnes rezonujících fenoménů světového výtvarného umění šedesátých let:…
BARVY SOUČASNOTI: Stanislav Struhar
Jak to ten Stanislav Struhar vlastně dělá? Píše průzračné texty, které se zdánlivě skládají z každodenních, představitelných situací. A zároveň vynikají zvláštní magií… Ve své další knize přeložené do češtiny nabízí tři příběhy. A možná jedním z klíčů bude název prvního příběhu: Důvěrně známé barvy ciziny. V „obyčejnosti“ toho titulu a zároveň…