Přes pět a půl dekád s Jeffem Beckem
Už si nějaký čas musíme zvykat, že do nenávratna mizí ti, kteří od druhé poloviny 60. let začali s nevídanou energií, vynalézavostí a tvořivostí budovat úplně jinou, svěží, mnohotvárnou a brzy prakticky celý svět pohlcující muziku. Jakoby na zelené louce. Ale vycházející z pevných základů. Z původního rock´n´rollu, … Číst dál…
Lucie Lomová: Konec světa? Nakreslila bych to
Každý den je nový, tak se jmenuje nejnovější komiks pro dospělé, komiksové autorky Lucie Lomové (vydalo nakladatelství Labyrint). Následuje po komiksech – laskavé detektivce z divadelního prostředí Na odstřel (2014), Divoších (2011) popisujících setkání cestovatele A. V. Friče s jihoamerickými indiány a po vztahovém příběhu ze současnosti … Číst dál…
Josef Štěpánek: Hudbu, kterou chceš hrát, musíš cítit
Kdo sleduje českou hudební scénu stojící mezi totálním středním proudem na jedné straně a extrémními, experimentálními nebo teenagerskými žánry na straně druhé, nemohl se s jeho jménem za posledních řekněme deset let nesetkat, ať už v sestavách koncertních kapel, nebo na soupiskách týmů nahrávajících studiová alba … Číst dál…
Petr Onufer: Dva roky neprázdnin s TSE
Právě před sto lety, 15. prosince 1922, vyšla knižně poprvé básnická skladba Thomase Stearnse Eliota The Waste Land, dá se říct kruciální dílo moderní poezie. Což je samozřejmě důvod k celosvětovým oslavám, do kterých se zvučně přidává také nový český převod Pusté … Číst dál…
Studio Paměť: A to je soul
Manželé Vovsovi provozovali v devadesátých letech pražské Studio Paměť jako útočiště pro ty, kteří hrají, malují a píší kvůli věci samé. Je to už přes dvacet let a Studio Paměť působí ve stejném duchu stále, byť na jiné adrese: v Soukenické ulici. Jako místo koncertů, divadel, … Číst dál…
Když se usmívala: Hledání stop Jaroslava Ježka v českém moderním jazzu
„Počkej mi chvíli, musím si přece jen dnes nalít trochu whisky, protože vidím Tvé Růže, se kterými musím dnes spát, a protože dnes jsem neměl svou premiéru, ve které písničky nebyly už tak optimistické, ale přesto chtěly říci, že jsme tu … Číst dál…
Fug You! 5: Prostě řekněte ne rodinným hodnotám
Ed Sanders se ovšem nevěnoval pouze poezii, egyptologii a všemožným vydavatelským a občanským aktivitám, snažil se také v oblasti nezávislého filmu. Není to vlastně tak překvapivé, New York již řekněme od druhé poloviny padesátých let, hlavně ale během první poloviny let šedesátých, byl místem … Číst dál…
Adam Nenadál: Nechci si udržovat pevnou image
Baskytarista, zpěvák a písničkář Adam Nenadál je znám především díky dlouholetému působení v kapele Gnu. Před několika roky začal vystupovat coby Aran Epochal sólově. Pod touto značkou vydal dvě alba: Doba bronzová (2015) a Konec srpna (2017). Další sólovou polohu prezentuje Adam pod přezdívkou Aran … Číst dál…
Jiří Konvrzek: Vědomá sabotáž pop music
Zcela nenápadně, tak jako je tomu ostatně i s celou jeho tvorbou, vydal velvarský svéráz Jiří Konvrzek po dlouhých letech svou další studiovou nahrávku, nazvanou Spadlo. Nechybí na ní jeho podomácku postavená „kytaromandolína“, úžasné hudební vzepření se všem konvencím, texty, vedle kterých namátkou i nonsensy … Číst dál…
Sisa Feherová: K hudbě bych chtěla mít vztah jako malé dítě
Sisa Feherová je mladá slovenská multiinstrumentalistka, zpěvačka, skladatelka a textařka. Během své dosavadní hudební kariéry stihla založit řadu hudebních projektů. Mezi ně patří blues-jazzová skupina Fehero Rocher, se kterou Sisa vydala v roce 2016 album Cirrus. Spolu s kytaristou Vlado Miklášem založila indie-popový … Číst dál…
Hrivňák / Bouška / Janoušek
Nemohu si pomoci, ale podobné názvy hudebních formací, kdy interpret před publikum předstupuje pod svým vlastním jménem, bych čekal – a připomeňme, že mají tradici – spíš v jazzu či folku. U rockové kapely přece jen působí nezvykle a trochu bizarně, obzvláště pak mimo mainstream, kde mnozí … Číst dál…
Uchamžiky
Poslouchal jsem teď skvělou desku New Long Leg. Je z roku 2021, takže dle mých měřítek a mého tempa prakticky žhavá (minimálně vlažná) novinka. Je to první album anglické kapely Dry Cleaning. Produkce John Parish, známý hlavně spoluprací s PJ Harvey. Takže slušná reference. … Číst dál…
PAUSIS: Pausis
Od mytologie k současným technickým prostředkům sahá škála inspirací, které na svém eponymním albu rozehrává řecká skupina Pausis. Jejím kapelníkem je Theodoros Koumartzis, který hraje na starou řeckou lyru a který se v jednotlivých písních obklopuje dalšími hudebníky a případně zpěváky podle toho, co která skladba … Číst dál…
BLACK DUCK: Black Duck
Black Duck spojuje tři stálice chicagské hudební scény: kytaristu a baskytaristu Douglase McCombse (Tortoise, Pullman, Eleventh Dream Day), kytaristu Billa MacKaye (ten spolupracoval s Ryley Walkerem nebo Nathanem Bowlesem) a bubeníka Charlese Rumbacka (Colorlist, Stirrup). Trio spolu léta hrálo improvizované živé sety, než … Číst dál…
ISSEI HERR: Distant Intervals
Další sólová violoncellistka na scéně? Další neoklasické album plné pomalých tahů a postupného vrstvení nástrojů? Ano i ne. Mladá brooklynská violoncellistka a skladatelka Issei Herr bojuje proti nástrojové rutině a nálepce druhé Hildur Guðnadóttir nebo Julie Kent, seč může. Co album vyčleňuje z řady, je jeho … Číst dál…
Tíha a beztíže folkloru. Folklorní hnutí druhé poloviny 20. století v českých zemích.
Academia, 2022 Desetičlenný autorský tým mapuje historii folklorního hnutí v době československé komunistické totality, celý druhý díl knihy je pečlivě utříděnou mozaikou vzpomínek těch, kdo touto érou prošli v roli jak profesionálních, tak i amatérských umělců. To, že státní moc po dekády zneužívala lidovou hudbu … Číst dál…
Andrej Platonov: Štastná Moskva
přeložila Alena Machoninová Baobab 2022 Román Štastná Moskva má dvě hrdinky – mladou ženu stejného křestního jména, a sovětskou metropoli, s níž ona mladá žena splývá. Román předkládá jedinečnou směs futuristického, utopického a reportážního stylu. Mladá Moskva je komsomolka ztotožňující se s komunistickým režimem, … Číst dál…
Irena Brežná: Nevděčná cizinka
přeložila Zuzana Henešová Baobab & GplusG 2021 S Irenou Brežnou se mi to stalo jako s první. Podobných zážitků se západoevropskými spisovateli, se kterými jsem dělal rozhovory, bylo několik. Většinou jsem stačil položit první, maximálně druhou otázku z pečlivě připraveného seznamu. Pak … Číst dál…