něco něco: Dostat se k podstatě emocí
něco něco je hudební projekt životních partnerů, Alžběty Trusinové a Tomáše Tkáče. Mluví o sobě jako o post-punkové diskotéce, hrají chytlavé taneční písničky s českými texty. V jejich hudbě můžete slyšet vlivy New Order, Robyn,…
Ridina Ahmed & Petr Tichý: Kdyby tisíc kontrabasů… a hlasů
Rozšířit už tak originální duo HLASkontraBAS na okteto čtyř zpěvaček a čtyř kontrabasistů vypadalo zprvu jako obtížně realizovatelný a přitom poněkud potrhlý nápad. Ovšem z nápadu vykrystalizoval seriózní, stabilní a věru ve světovém měřítku unikátní…
Simona Bohatá: Musím být tím druhým
První knihu vydala před šesti lety: Máňa a my druzí. Mluvilo se ale víc o těch, co přišly pak: Všichni sou trapný (2019), Klikař Beny (2021) a nejnověji Zbabělí hrdinové (2023). Simona Bohatá,…
Hudební návraty olomouckých Bluesmenů
The Bluesmen nezpochybnitelně patří mezi nejdůležitější české rockové soubory šedesátých let, ale nikdy se to adekvátně neukázalo na gramofonových deskách: v letech 1968–1970 jim vyšlo pouhých osm skladeb. Svým zaměřením na rhythm and…
Tony Levin: Nejsem člověk, který se moc ohlíží
Na maratonu kapel, v nichž hrají členové King Crimosn, nemohlo chybět trio Stick Men, kde bubnuje Pat Mastelotto a na stick hraje baskytarista Tony Levin. I když v King Crimson s pár přestávkami hraje od počátku osmdesátých let, doprovodil…
Karel Heřman: Jsem zaprděnej dědek, ale jsem zamilovanej
Karel Heřman je pro mě jednou z nejpozoruhodnějších a nejobdivuhodnějších osobností české hudby. A nejen hudby, Karel se kromě své hlavní kapely Čankišou a dalších hudebních projektů prosadil taky v muzikálu, filmu nebo divadle. Jeho život…
Americana v zákopech americké kulturní války
Do příběhů černobílé country jsme poprvé nakoukli v prosincovém UNI roku 2019 a řekli si, jak si na tom nejpopulárnější americká hudba stojí s černošskými muzikanty, komunitou LGBTQ+ a systémovým rasismem. Mezitím zavraždili George Floyda a protestní…
Allison Russell: O nebojácných milencích, duhových střelcích a démonech v hlavě
Album The Returner považujte za způsob, jak říct, abyste se pro svoje dobro drželi Allison Russell. Kanadské černošské písničkářky žijící v Nashvillu, zavalené poslední dobou nebývalou slávou, u které nejde o to, jak k ní přišla, na to…
Robert Mack McCormick – Za dveřmi je chlap
Svou sbírku nazval americký etnomuzikolog a spisovatel příznačně: The Monster. Jako by předpokládal, že ho jednou sežere zaživa, k čemuž v přeneseném slova smyslu nakonec opravdu došlo. Slyšte příběh o autorovi nejobsáhlejší kolekce texaského…
Fug You! XV. – Tvorové náležitě rozpálení
„Být přirozený je velmi obtížná póza.“ Oscar Wilde – Ideální manžel „Undergroundový film nemá primárně působit na porozumění.“ Jack Smith Začněme nejdříve trochu ze široka, a to hned Allenem Ginsbergem, který…
Dada šanson kapely Choroš po deseti letech aneb Michale, díky!
Požár mlýna (mimochodem hudebně blízko výše pojednaným Toy Dolls) pracovali s komikou na jiný způsob: zatímco ti první pašovali humorné, přesněji tragigroteskní prvky do příběhů naroubovaných na základní modely vyprávění, tedy mýtus, legendu a pohádku (viz názvy alb jako Obludný Neználek, Odrhovačky a baladajky, Ukolébavky … Číst dál…
Svět naruby!
Punk a komika? Jdou tyhle dvě položky vůbec dohromady? Absurdní, humorná, ironická, nebo dokonce naivní či naivně stylizovaná sranda v protestním rámci? Protisystémové angažmá špikované vtipem? Funguje tady kontrapunkt, posiluje, vyživuje jedno druhé – anebo spíš jedno druhé popírá, znevažuje, rozmělňuje? Jak to … Číst dál…
Fug You! XXVI.: Ven, běsi, ven
Naposledy jsme si přiblížili třetí album The Fugs, vydané v podstatě bez vědomí kapely u značky ESP, zároveň jsme nakousli spolupráci s vydavatelstvím Atlantic, kdy skupina sice natočila sjednané album, ovšem firma jej z cenzurních důvodů odmítla vydat, a celá spolupráce tak skončila. Popsali jsme … Číst dál…
Matěj Zikmund: Svědek výtvarného dialogu velkoměsta
K obrazům Matěje Zikmunda jsem se dostala náhodně, když jsem rolovala Facebookem. Páni! Zastavila jsem ubíhající příspěvky, jako bych chtěla zatáhnout za záchrannou brzdu, a pár obrazů přefocených pro facebookový příspěvek mě přimělo, abych si řekla, že bych je chtěla vidět naživo. Matěj … Číst dál…
Nejsem jen múzou a objektem touhy
Z monitoru na mě svítí fotografie z roku 1930. V kravatách a kvádrech na mě upřenými pohledy hledí Tristan Tzara, Paul Éluard, André Breton, Hans Arp, Salvador Dalí, Yves Tanguy, Max Ernst, René Crevel a Man Ray. Sekce komentářů pod fotkou mě pobaví: Panteon surrealismu! Tolik talentu! Cool … Číst dál…
Derealizace světa: Surrealismus ve filmu
Zkraje devadesátých let mi jeden chlapík u automatu s kávou na bezelstnou otázku „Co je to ta postmoderna?“ po jediném potáhnutí z cigarety vystřelil jasnozřivou odpověď „Všechno, co je po moderně, to dá rozum.“ V předsálí dnes už zrušeného starobylého kina Walker Cinema v Minneapolis jsem … Číst dál…
Surrealismus a fotografie: Cesta ke každodenně prožívané realitě
„Fotoaparát má oko, které vidí způsobem, kterým lidské nedokáže.“ László Moholy-Nagy, Malerei, Fotografie, Film, 1925 Pro fotografii jako médium jsou dvacátá a třicátá léta 20. století (tedy doba vzniku i internalizace surrealistického hnutí) mimořádně důležitým obdobím. Fotografie přestává být definitivně divem 19. století a zejména po … Číst dál…
Jaromír Plachý: Klidně nakreslím postavičku s pěti pinďoury!
Narodil se v roce 1986 v Mělníku, vystudoval filmovou a televizní grafiku na VŠUP v Praze. Je výtvarníkem pro malé, menší i nejmenší. Pracuje s infantilně stylizovaným rukopisem, modeluje expresivně-primitivistické postavičky v družném hovoru s vybranými reprezentanty zvířecí a rostlinné říše. Kresbu prodlužuje knihou (nejčastěji ve dvojici s Janem Nejedlým), knihu animací, … Číst dál…
Puce Mary: Tepající srdce mezi sonickými výbuchy
Kdo by to byl ještě nedávno tušil, že extrémní tvorba industrialistů Whitehouse nebo Merzbow si najde o několik dekád později své následovníky? Dánská umělkyně Frederikke Hoffmeier, kterou hudební svět zná jako Puce Mary, si vybudovala reputaci především skrze intenzivní živá vystoupení, … Číst dál…
Bogusław Schaeffer: Vše, co může být v hudbě, je hudba
Bogusław Schaeffer (6. června 1929, Lvov – 1. července 2019, Salcburk) – skladatel, muzikolog, hudební kritik, dramatik, výtvarník, filozof, pedagog – zanechal neuvěřitelný odkaz v oblasti současné hudby ve střední a východní Evropě i mimo ni. Nově vzniklý soubor Re-Patched ve složení Alexandra Wtorek, Orsolya … Číst dál…
Postila
Nedávno jsem zopakoval svou spanilou jízdu do Milána léta Páně 1980, kdy jsem, jak známo, učil Italy latinsky. Post illa verba dodávám, že už tehdy mě fascinovaly hojné zahrady na střechách. Když mě teď můj syn Eugen odvážel na San Siro, nejslovutnější stadion … Číst dál…
Uchamžiky
„Rozmáhá se nám tu takový nešvar.“ Jde o neblahý jev v oblasti hudebních dokumentů. I když vzniká spousta výborných (nemohu samozřejmě nezmínit The Sparks Brothers režírovaný skvělým Edgarem Wrightem), začínají se čím dál tím víc objevovat i dokumenty na první pohled bombastické, ale při bližším … Číst dál…
Postila
Vzpomínky probíhají nejlépe, jsou-li na čas zpřítomněny. Na čas programatický. Třeba Vzpomínka na Miláno, ať už s velkým nebo malým „vé“. To je ten nejvýsostnější reminiscentní program. Post illa verba dodávám, že naše hudební vzpomínka se točí jako čamrda kolem Ivana Vyskočila, mého osobního … Číst dál…
PETR NOHAVICA: glance
Debutním kapelnickým a kompozičním albem glance se představuje zkušený sideman, absolvent Konzervatoře a VOŠ Jaroslava Ježka, rovněž bakalář pražské HAMU, bubeník Petr Nohavica. S částí svých spoluhráčů Nohavica spolupracuje také v jejich skupinách – v Allison Wheeler Q, faet. David Dorůžka, také se slovenskou kapelou … Číst dál…
ŠTĚPÁNKA BALCAROVÁ: Emotions
Koncepce desky Emotions se Štěpánce Balcarové nabídla sama: „Když jsem třeba přišla domů nahněvaná nebo se mnou lomcovala jiná silná emoce, popadla jsem trubku, šla s ní do garáže, kde obvykle cvičím, a tu emoci vyventilovala hraním. Přirozeně tak začala vznikat jednotlivá témata.“ … Číst dál…
CARL WEINGARTEN: The Simian River Collection 1980─2020
Svéhlavé a svérázné kytarové eso z Ohia si nikdy nenechalo mazat hubu medem manažery či producenty. Když v roce 1980 usoudil, že má dostatek materiálu pro album, založil si vlastní Multiphase Records. Byl a zůstává nezávislým umělcem v nejčistším slova smyslu ještě předtím, než se tento … Číst dál…
David Kollar: O hudbe a dobe
Kniha O hudbe a dobe, přinášející rozhovory, které vedl slovenský virtuózní kytarista David Kollar se svými patnácti hudebními kolegy a přáteli, je mimořádná hned z několika důvodů. Předem je ale dobré si uvědomit pár fakt. Zaprvé, jak bylo řečeno, Kollar i zpovídaní jsou především muzikanti. A za … Číst dál…
James Welch: Ten, který obelstil Vránu
Román amerického indiánského autora Ten, který obelstil Vránu může vzbudit zájem těch, kdo se zajímají o indiánskou romantiku, v českých stepích a hájích tak rozšířený. Byla by ale škoda, kdyby se čtenáři omezili jen na to. Ten, který obelstil Vránu je kniha, která nabízí … Číst dál…
Miroslav Vitouš: Klíč k životu
Knižní autobiografie jednoho z nejzajímavějších hudebníků českého původu bezesporu zaslouží pozornost. Lze také přimhouřit oko nad faktem, že Miroslav Vitouš příliš nevládne literárním talentem. Nemusí, jeho nesporné mistrovství přece spočívá v něčem jiném. V recenzi knížky ovšem nelze zatajit pocit, že Miroslav Vitouš měl … Číst dál…