Tony Levin: Nejsem člověk, který se moc ohlíží
Na maratonu kapel, v nichž hrají členové King Crimosn, nemohlo chybět trio Stick Men, kde bubnuje Pat Mastelotto a na stick hraje baskytarista Tony Levin. I když v King Crimson s pár přestávkami hraje od počátku osmdesátých let, doprovodil…
Karel Heřman: Jsem zaprděnej dědek, ale jsem zamilovanej
Karel Heřman je pro mě jednou z nejpozoruhodnějších a nejobdivuhodnějších osobností české hudby. A nejen hudby, Karel se kromě své hlavní kapely Čankišou a dalších hudebních projektů prosadil taky v muzikálu, filmu nebo divadle. Jeho život…
Americana v zákopech americké kulturní války
Do příběhů černobílé country jsme poprvé nakoukli v prosincovém UNI roku 2019 a řekli si, jak si na tom nejpopulárnější americká hudba stojí s černošskými muzikanty, komunitou LGBTQ+ a systémovým rasismem. Mezitím zavraždili George Floyda a protestní…
Allison Russell: O nebojácných milencích, duhových střelcích a démonech v hlavě
Album The Returner považujte za způsob, jak říct, abyste se pro svoje dobro drželi Allison Russell. Kanadské černošské písničkářky žijící v Nashvillu, zavalené poslední dobou nebývalou slávou, u které nejde o to, jak k ní přišla, na to…
Robert Mack McCormick – Za dveřmi je chlap
Svou sbírku nazval americký etnomuzikolog a spisovatel příznačně: The Monster. Jako by předpokládal, že ho jednou sežere zaživa, k čemuž v přeneseném slova smyslu nakonec opravdu došlo. Slyšte příběh o autorovi nejobsáhlejší kolekce texaského…
Fug You! XV. – Tvorové náležitě rozpálení
„Být přirozený je velmi obtížná póza.“ Oscar Wilde – Ideální manžel „Undergroundový film nemá primárně působit na porozumění.“ Jack Smith Začněme nejdříve trochu ze široka, a to hned Allenem Ginsbergem, který…
Dežo Hoffmann – fotograf Beatles (24. 5. 1912 – 26. 3. 1986)
V roce 1967 natočil Graham Walker na The London International Film School absolventský film Dezo Hoffmann, v němž je přesná charakterizace: „Mistr černobílé fotografie.“ Barva Hoffmannovi totiž nepřinášela tolik výrazových možností jako tisíce…
Kytarová diplomacie Milana Jakobce
Písničkář Milan Jakobec byl velvyslancem v Kostarice a poté řídil velvyslanectví na Kubě. Diplomatem se nicméně stal tak, že jen přešel Loretánské náměstí do Černínského paláce… protože v protější Loretě celých deset let před…
Robert Fischmann – Židovská hudba pro mě není jen póza
Flétnista, skladatel, perkusista a zpěvák Robert Fischmann se na scéně pohybuje od konce 90. let, kdy spoluzakládal kapelu Taliesyn. Hrál či stále hraje s plejádou různorodých kapel od Neřež či C&K Vocalu přes Irish Dew, Dobrohošť či…
Marta Kovářová – Tři roky putování s tátou
Rozčepýřenou zpívající kytaristku všichni znají z Budoáru staré dámy. Ten letos slaví už 25 let od svého vzniku. Aktuálně ovšem dokončila i svůj režijní debut – celovečerní dokument Jiříkovo vidění (Globální Home Esej),…
Fug You! XXVI.: Ven, běsi, ven
Naposledy jsme si přiblížili třetí album The Fugs, vydané v podstatě bez vědomí kapely u značky ESP, zároveň jsme nakousli spolupráci s vydavatelstvím Atlantic, kdy skupina sice natočila sjednané album, ovšem firma jej z cenzurních důvodů odmítla vydat, a celá spolupráce tak skončila. Popsali jsme … Číst dál…
Matěj Zikmund: Svědek výtvarného dialogu velkoměsta
K obrazům Matěje Zikmunda jsem se dostala náhodně, když jsem rolovala Facebookem. Páni! Zastavila jsem ubíhající příspěvky, jako bych chtěla zatáhnout za záchrannou brzdu, a pár obrazů přefocených pro facebookový příspěvek mě přimělo, abych si řekla, že bych je chtěla vidět naživo. Matěj … Číst dál…
Nejsem jen múzou a objektem touhy
Z monitoru na mě svítí fotografie z roku 1930. V kravatách a kvádrech na mě upřenými pohledy hledí Tristan Tzara, Paul Éluard, André Breton, Hans Arp, Salvador Dalí, Yves Tanguy, Max Ernst, René Crevel a Man Ray. Sekce komentářů pod fotkou mě pobaví: Panteon surrealismu! Tolik talentu! Cool … Číst dál…
Derealizace světa: Surrealismus ve filmu
Zkraje devadesátých let mi jeden chlapík u automatu s kávou na bezelstnou otázku „Co je to ta postmoderna?“ po jediném potáhnutí z cigarety vystřelil jasnozřivou odpověď „Všechno, co je po moderně, to dá rozum.“ V předsálí dnes už zrušeného starobylého kina Walker Cinema v Minneapolis jsem … Číst dál…
Surrealismus a fotografie: Cesta ke každodenně prožívané realitě
„Fotoaparát má oko, které vidí způsobem, kterým lidské nedokáže.“ László Moholy-Nagy, Malerei, Fotografie, Film, 1925 Pro fotografii jako médium jsou dvacátá a třicátá léta 20. století (tedy doba vzniku i internalizace surrealistického hnutí) mimořádně důležitým obdobím. Fotografie přestává být definitivně divem 19. století a zejména po … Číst dál…
Jaromír Plachý: Klidně nakreslím postavičku s pěti pinďoury!
Narodil se v roce 1986 v Mělníku, vystudoval filmovou a televizní grafiku na VŠUP v Praze. Je výtvarníkem pro malé, menší i nejmenší. Pracuje s infantilně stylizovaným rukopisem, modeluje expresivně-primitivistické postavičky v družném hovoru s vybranými reprezentanty zvířecí a rostlinné říše. Kresbu prodlužuje knihou (nejčastěji ve dvojici s Janem Nejedlým), knihu animací, … Číst dál…
Puce Mary: Tepající srdce mezi sonickými výbuchy
Kdo by to byl ještě nedávno tušil, že extrémní tvorba industrialistů Whitehouse nebo Merzbow si najde o několik dekád později své následovníky? Dánská umělkyně Frederikke Hoffmeier, kterou hudební svět zná jako Puce Mary, si vybudovala reputaci především skrze intenzivní živá vystoupení, … Číst dál…
Bogusław Schaeffer: Vše, co může být v hudbě, je hudba
Bogusław Schaeffer (6. června 1929, Lvov – 1. července 2019, Salcburk) – skladatel, muzikolog, hudební kritik, dramatik, výtvarník, filozof, pedagog – zanechal neuvěřitelný odkaz v oblasti současné hudby ve střední a východní Evropě i mimo ni. Nově vzniklý soubor Re-Patched ve složení Alexandra Wtorek, Orsolya … Číst dál…
Otomo Yoshihide: Dělat hudbu skrze naslouchání neexistujícím věcem
Po pilných letech, které legenda japonské nekonvenční a experimentální hudby Otomo Yoshihide věnovala projektům na podporu lidí postižených v roce 2011 fukušimskou katastrofou, opět v plné síle koncertuje, jako za starých časů. A tak jsme se konečně i v Čechách dočkali jeho živých vystoupení – nejdřív sólových … Číst dál…
Pěnice a pěníci: Dinah
Po Sarah Vaughanové, kterou jsme se zaobírali v červenci, je nejvyšší čas zastavit se i u druhé velevýznamné vokalistky, která se narodila před sto lety. Zjevu to mimořádného. Zdá se totiž například, že nikdo přesně neví, kolik měla manželů, jestli šest, jak se nejčastěji … Číst dál…
Ad hot
Nedávno se řeč s kolegou z kapely stočila na American Tune Paula Simona z alba There Goes Rhyminʼ Simon (1973), neb se objevila už bůhvíkolikátá coververze. Konkrétně Stacey Kentové (Songs From Other Places, 2021). A já vcelku zbytečně dodal, jak je to pořád krásnej song. Načež … Číst dál…
Uchamžiky
Lednový sloupek se píše v polovině prosince, a i když mě do toho nikdo nenutí, svádí to k „ohlédnutí za uplynulým rokem“. Jenže než číslo vyjde, všichni už dávno zrekapitulovali. Nebudu ale kapitulovat. Prostě mám své tempo, tak co. Nicméně letos své albové nahradím … Číst dál…
Postila
Když jsem dopsal scénář k filmu o Bedřichu Dlouhém, požádal mne natáčený výtvarný génius, abych dokument osobně komentoval. Nikdo jiný to prý nedovede. Post illa verba připojuji k nynějšímu „evangeliu“ úryvky z tehdejšího objednaného komentáře: Od poloviny 50. let, kdy s podobně orientovanými přáteli založil skupinu Šmidrové, … Číst dál…
LENKA DUSILOVÁ & PETR OSTROUCHOV: Water Lost And Returned
Proč právě u Lenky Dusilové objednal NP Šumava soundtrack k ekologické filmové fantazii (s prvky dokumentu, ovšem nikoliv školometského, nositelem informace o revitalizaci šumavských mokřadů je tu obrazová poetika snímku) Voda ztracená a vrácená je nasnadě. „Dynamika říčního prostředí, která je ovlivňována mnoha přirozenými i nepřirozenými … Číst dál…
PAVEL RICHTER: Vlak jede … neví kam
Pavel Richter v posledních letech spolupracoval se svým synem Jonášem nebo obnovoval starší uskupení, s nimiž nahrál oceňované desky. Vlak jede je po devíti letech jeho čistě sólovou nahrávkou. Richter nejen všechny sklady složil, ale taky nahrál. I když by člověk očekával, že … Číst dál…
TWIN COLOR: Extended Play No°1
Osobu mexického skladatele Fernanda Corony zná dobře i domácí publikum. A to jako výjimečného skladatele, který jako Murcof kombinuje click’n’cut estetiku, ambient a industrial se zvukovou hmotou symfonického tělesa. Jeho jarní vystoupení v pražském kostele U sv. Salvátora v rámci zahajovacího večera festivalu Spectaculare bylo strhující. I když jsme … Číst dál…
Marija Stěpanovová: Památce paměti
Kniha Marije Stěpanovové je úkaz. Kniha, která vydá za celou knihovnu, metakniha, kniha knih. A přitom má jasnou jednotící linii – jedná se o příběh rodiny ruských Židů během dvacátého století. Rodině Stěpanovové se přitom vyhnuly stalinské procesy, za druhé světové války … Číst dál…
Tereza Říčanová: Kráva Říčanová
Tuším, že spisovatel Josef Jedlička kdesi poznamenal, že F. M. Dostojevskij zaslouží uznání už jen za to, že vedle svého jména dokázal umístit název svého románu: Idiot. U Krávy Říčanové je to podobně, má to ale jiný přesah. Tato obrazová knížka … Číst dál…
Ann Allen Savoy: Cajun Music. A Reflection of a People. Volume II.
Ne každý první díl se dočká dílu druhého a po šestatřiceti letech něco takového snad už nikdo ani neočekává. Nicméně globální pandemie podobné zázraky umožnila, a tak se letos na jaře objevil druhý svazek proslulé knihy Ann Savoy, označované někdy za „bibli cajun … Číst dál…